Nákladní loď testuje v provozu speciální plachty. Mohou ušetřit tuny paliva

3 minuty
Horizont ČT24: Návrat plachet na nákladní lodě
Zdroj: ČT24

Nákladní loď Pyxis Ocean se tento týden vydala na svou „premiérovou“ plavbu. V příštích šesti týdnech má zdolat trasu z Číny do Brazílie, ovšem proti ostatním lodím se částečně liší tím, že kromě pohonu dieselovými motory ji ženou také dvě mohutné fixní plachty. Ty se poprvé ověřují ve skutečném oceánském provozu, ušetřit by měly až třetinu paliva.

V minulosti se plachty na lodích k pohonu používaly běžně, v současnosti jsou k vidění spíše při sportovních nebo rekreačních aktivitách, případně při historických plavbách. Podle konstruktérů se však na obzoru rýsuje velká renesance plachetnic.

„Zcela jistě u lodí přepravujících sypký náklad a u tankerů si dovedeme představit, že velká část nově postavených a rekonstruovaných lodí bude v příštích letech vybavena nějakou technologií pro pohon větrem,“ popisuje Simon Schofield z konstrukční společnosti Bar Technologies. Podle něj se tak bude dít jak s ohledem na životní prostředí, tak kvůli ceně pohonných hmot.

Společnost potenciál větru v nákladní dopravě už roky intenzivně zkoumá. Na moři má nově loď společnosti Cargil, kterou opatřila plachtami vlastní výroby. Respektive technologií, která plachty připomíná, nastavitelné stěny totiž automaticky upravují úhel dopadu větru tak, aby bylo využití poryvů vzduchu nejefektivnější. Jsou z materiálů, jaké se používají pro větrné turbíny.

Plachty ušetří až 40 procent paliva, vypočetl konstruktér

„Jsou to křídla z pevného materiálu téměř čtyřicet metrů vysoká, která pomohou s pohonem lodi a ušetří nějaké palivo, vypustí se tak méně zplodin CO2,“ přibližuje Jan Dieleman z lodní společnosti Cargil Ocean Transportation.

Lodní doprava je nejekonomičtějším způsobem, jak náklad dostat z místa na místo. Jenže obrovský objem přepravovaného zboží a surovin z ní dělá světový ekologický problém. Má na svědomí tři procenta emisí oxidu uhličitého, osmnáct procent emisí dusíku, hlukovou zátěž a znečištění vody.

Plachty podle Schofielda nevyřeší problém úplně, jde však o krok správným směrem. „Na takovémto typu lodí ušetříme denně tunu a půl paliva, takže třicet, možná čtyřicet procent spotřeby,“ vypočetl. Podle Dielemana tím přibude nová dimenze výběru trasy lodi podle počasí. „Normálně se pluje nejkratší cestou z bodu A do bodu B, s tímto ale budeme muset začít sledovat i to, kde máme nejlepší vítr.“

Plachtová křídla se zpravidla hodí pro lodě se sypkým nákladem a pro tankery, u kontejnerových lodí by totiž vadila při vykládání. Podle britské konstruktérské společnosti bude mít větrný pohon do roku 2025 polovina nově stavěných lodí.

Budoucnost lodní dopravy je ve větru, domnívá se expert

Staronová technologie se podle Jana Hollana z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR na plavidla už vrací. „Velkých lodí, které mají částečný větrný pohon, je už snad stovka. Používají různé technologie,“ vysvětlil.

Lodě by se podle něj kvůli větru mohly vrátit na trasy, kterými pluly v minulosti. Přestože by tak vzdálenost narostla, nemusely by moderní lodě s plachtami být o mnoho pomalejší. „Kdyby se to zpomalilo o dvacet procent, tak už se ušetří asi třicet procent paliva. Kdyby se to zpomalilo o padesát procent, což by nebyla žádná tragédie, tak by úspora mohla být šedesát procent dnešního paliva,“ nastínil. 

11 minut
Jan Hollan hovořil o nákladních plachetnicích
Zdroj: ČT24

Musí však jít o nově navržené lodě, které s tímto typem pohonu již budou dopředu počítat, aby větru kladly co nejmenší odpor. Naopak změna paliva je podle Hollana v lodní dopravě zatím „hudbou daleké budoucnosti“. Dojde k ní až v době takového přebytku elektrické energie, že bude možné vyrábět syntetická paliva nezávislá na těžbě fosilních materiálů, poznamenává.

Pomalejší větrný pohon je podle něj navíc výrazně levnější, než „plout rychle se syntetickými palivy, která budou vždy velmi drahá“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 57 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...