Soud v Německu se zabývá žalobou kvůli údajným zdravotním následkům očkování proti covidu

3 minuty
Horizont ČT24: První soud kvůli vakcínám
Zdroj: ČT24

V Německu začal první proces s výrobcem vakcín proti koronaviru – firmou Pfizer/BioNTech. Žalobu k soudu v Rottweilu podal Němec, který po očkování, jak tvrdí jeho právník, částečně ztratil zrak. Podobných žalob kvůli možným vedlejším účinkům vakcíny jsou v Německu stovky.

Vakcinační program spustila německá vláda v prosinci roku 2020. Vakcínu firmy BioNTech si postupně nechalo píchnout 64 milionů obyvatel Německa. Naočkovat se tehdy nechal také osmapadesátiletý Dietmar Scherer, který teď německého výrobce žaluje kvůli údajným vedlejším účinkům.

„Přišel po očkování o zrak v pravém oku. Všechno nasvědčuje tomu, že to způsobila vakcinace,“ říká jeho právník Joachim Ceasar-Preller. Po firmě BioNTech požaduje muž odškodné v přepočtu více než tři a půl milionu korun.

Podobný případ měl v polovině června projednávat také soud v Hamburku, kde stejné odškodné chce po BioNTechu vyplatit žena, která měla po vakcinaci trpět bolestmi horní části těla, otoky končetin, únavou a poruchami spánku. Krátce před prvním slyšením žaloba zpochybnila nezaujatost soudce, takže byl proces odložen. Firma BioNTech označila spor za neopodstatněný.

Očekávají se zdlouhavé procesy

Odškodnění od výrobců vakcín podle právníků v Německu chce kolem tří stovek lidí. Procesy budou prý právě kvůli dokazování příčinné souvislosti zdlouhavé. „Jak dlouho bude proces trvat, teď odhadnout nemůžeme. Záleží na rozsahu, v jakém bude potřeba zajistit důkazy a zda bude potřeba získat posudek znalce,“ říká mluvčí soudu Thomas Geiger.

Evropská léková agentura vakcínu Comirnaty od BioNTechu schválila jako bezpečnou. Po celém světě se látkou nechalo naočkovat kolem jedné a půl miliardy lidí. Podezření na vedlejší účinky v zemích Evropské unie nahlásilo 1,7 milionu očkovaných, což představuje dvě desetiny procenta na stovku aplikovaných dávek. Podobné procesy proti různým výrobcům vakcín proti covidu-19 probíhají také v dalších zemích EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...