Zrychlená výstavba izraelských osad na Západním břehu má být odpovědí na terorismus, může dál zvýšit emoce

3 minuty
Události: Násilí na Západním břehu Jordánu
Zdroj: ČT24

Izraelská vláda plánuje schválit více než čtyři tisíce nových bytů v osadách na Západním břehu Jordánu, k rozhodnutí by mělo dojít příští týden. Po úterním palestinském útoku u osady Eli oznámil premiér Benjamin Netanjahu, že začne příprava výstavby dalších bytů v této lokalitě. Posílení izraelské přítomnosti v regionu má být jasnou odpovědí na terorismus. Zrychlená výstavba osad ale po týdnu plném násilí může dál zvýšit emoce.

„Shodli jsme se na okamžitém zahájení plánování asi tisíce nových bytů v Eli, poblíž místa, kde byl spáchán teroristický útok,“ prohlásil ve středu, tedy den po činu, předseda izraelské vlády Netanjahu. Kromě toho hodlá jeho vláda v příštím týdnu schválit čtyři a půl tisíce bytů v osadách.

Počet obyvatel izraelských osad na Západním břehu
Zdroj: ČT24/Izraelský centrální statistický úřad

Pojem osada je ovšem v izraelském kontextu zavádějící, ze skromných začátků vyrostla izraelská sídla na Západním břehu Jordánu ve statisícovou komunitu.

Budování osad je ústupkem pravému křídlu vládní koalice, ovšem urychlení stavebního tempa může ohrozit izraelské vztahy se spojenci ve Spojených státech i v Evropě. „Plánovaná výstavba tisíců bytů na okupovaném Západním břehu je pro spolkovou vládu předmětem velkého znepokojení,“ komentoval izraelské záměry mluvčí německého ministerstva zahraničí Christian Wagner.

Část místních obyvatel provádí odvetné akce

Samotná výstavba nových domů pak bude trvat roky, což se nelíbí mnohým osadníkům z regionu. Ti požadují okamžitou reakci. „Teroristé se tady volně procházejí. Přitom sem chodí naše děti, po vyučování sem zajdou na jídlo. A jejich rodiče je teď musí pohřbít, místo toho, aby řešili svatbu a běžný život,“ popisuje u restaurace, kde došlo v úterý k útoku, obyvatelka izraelské osady Chana Curová.

Někteří z místních obyvatel volí stejný postup jako Palestinci, provádějí žhářské útoky na palestinská sídla, například ve čtvrtek ve městě Turmus Ája.

Situace v regionu je podstatná hlavně pro vládní koalici premiéra Netanjahua, mezi jehož partnery patří i zástupci radikální pravice, která se opírá právě o voliče z řad osadníků. Spor tedy nemá jen izraelsko-palestinskou, nýbrž také izraelsko-izraelskou rovinu. „Stát Izrael je právním státem, občané Izraele mají povinnost respektovat zákony. Nebudeme tolerovat výtržnosti,“ upozornil Netanjahu.

Pocit bezpečí pro půl milionu obyvatel osad v oblasti by mohla přinést masivní operace izraelské armády, která by zničila centra palestinských guerill. K tomu se ovšem Netanjahu zatím neuchýlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část zemí je připravena po konci ruské války vyslat na Ukrajinu mírové síly, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír.
20:16Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA a Rusko hlasovaly v OSN proti ukrajinsko-evropské rezoluci podporující Kyjev

Valné shromáždění OSN přijalo v pondělí rezoluci navrženou Ukrajinou a evropskými státy, která podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a Rusko nazývá agresorem. Proti byly podle agentury Reuters Rusko, USA, Izrael či Maďarsko, zdržely se Čína či Indie. Ruská agrese proti Ukrajině trvá už téměř jedenáct let, přesně před třemi lety ji Moskva vyeskalovala plnohodnotnou pozemní invazí.
18:43Aktualizovánopřed 34 mminutami

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 54 mminutami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali. Federální zaměstnanci už podali žalobu, podle jejich advokátů Musk požadavkem porušil zákon.
14:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 3 hhodinami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 4 hhodinami

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...