Vyženeme miliony migrantů, hlásá Kilicdaroglu. Před druhým kolem cílí na tureckou krajní pravici

Opoziční lídr Kemal Kilicdaroglu ve videu před druhým kolem prezidentských voleb slíbil, že pokud zvítězí, vyhostí všechny nelegální migranty, kterých je podle něj v Turecku deset milionů včetně uprchlíků ze Sýrie. Dosud umírněný Kilicdaroglu prohrál v prvním kole se současným prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, a tak zjevně přitvrdil v rétorice, aby získal na svou stranu voliče neúspěšného kandidáta s krajně pravicovou minulostí. Kilicdaroglu ve videu dále obvinil Erdogana, že se zaprodává Rusku, a kritizoval ho za represe vůči jeho kritikům.

„Apeluji na všechny. Nenašli jsme naši vlast na ulici. Nenecháme ji někomu, kdo dovolil deseti milionům migrantů nelegální vstup,“ prohlásil Kilicdaroglu ve videu nazvaném Rozhodněte se pro Turecko, na které upozornila agentura Bianet. Opoziční kandidát stojí na záběrech před obrazem zakladatele Turecké republiky a jejího prvního prezidenta Mustafy Kemala Atatürka. Posléze dodal, že je naléhavé poslat migranty domů. Erdoganovi vyčetl také to, že cizincům údajně prodává turecké občanství, a získává si tak hlasy.

Protimigrantské nálady na vzestupu

Kilicdaroglu už před prvním kolem voleb v kampani hovořil o tom, že do dvou let pošle do vlasti běžence ze Sýrie, a to po uzavření dohody se syrským prezidentem Bašárem Asadem o jejich bezpečném návratu a za koordinace s OSN. Turecko hostí skoro čtyři miliony běženců, kteří utekli ze Sýrie před občanskou válkou.

Na protimigrantskou notu hrál v kampani i Erdogan, který rovněž slíbil poslat Syřany domů a který je už déle kritizován lidskoprávními aktivisty za nelegální deportace syrských běženců. Turecko se v posledním více než roce potýká s vysokou inflací a obyvatelům výrazně rostou životní náklady, což v některých oblastech podnítilo protimigrantské nálady.

Lídr opozice kritizoval svého rivala i za omezování práv žen. „Nenecháme naši vlast těm, kdo se na ženy dívají jen jako na objekty,“ prohlásil také na videu Kilicdaroglu s odkazem na konzervativně islamistické postoje Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Erdogan si vysloužil v posledních letech kritiku za odstoupení od istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách či za výroky, podle nichž by se žena měla věnovat hlavně domácnosti a dětem.

Kilicdarodglu se dále opřel do Erdogana za spojenectví s Ruskem, které podle něj není rovnocenné. Současného prezidenta obvinil rovněž z omezování svobody slova.

„Nenecháme naši vlast někomu, kdo účelově nálepkuje občany Turecké republiky jako Kurdy, když se mu hodí, a jako členy PKK, když se mu nehodí; nebo jako konzervativní muslimy, když je potřebuje, a jako členy FETÖ, když se jich potřebuje zbavit,“ řekl Kilicdaroglu s odkazem na zavírání Turků do vězení kvůli jejich údajným vazbám na teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK) či na Fethullahovu teroristickou organizaci (FETÖ), jak turecká vláda nazývá hnutí v exilu žijícího duchovního Fethullaha Gülena.

Změna strategie jako nutnost

Kilicdaroglu, který je pro svůj dlouhodobě mírný a skromný styl vystupování a podle některých trochu i pro fyzickou podobnost přezdíván turecký Gándhí či Gándhí Kemal, tento týden přitvrdil rétoriku. Chce tak oslovit mimo jiné voliče politika s krajně pravicovou minulostí Sinana Ogana, který v neděli skončil třetí v prezidentských volbách s 5,17 procenta hlasů. I Ogan v kampani sbíral hlasy protimigrantskou rétorikou.

První kolo voleb hlavy státu vyhrál Erdogan s 49,52 procenta hlasů a Kilicdaroglu skončil druhý se 44,88 procenta. Opozice sice podala stížnost na neregulérnosti u voleb, na výsledky to ale nebude mít vliv.

Devětašedesátiletý Erdogan v prvním kole překvapil počtem hlasů, mnohé průzkumy totiž ukazovaly na těsnější výsledek či spíše vítězství čtyřiasedmdesátiletého Kilicdaroglua. Podle analytiků Erdogan přesvědčil více voličů o tom, že důležitější než ekonomické problémy je bezpečnost Turecka a jeho silné postavení na mezinárodní scéně.

Někteří tvrdili, že současný prezident body ztratí i kvůli únorovému zemětřesení. Vláda byla kritizována za pomalou a nedostatečnou pomoc a také za takzvané stavební amnestie, které za úplatu umožnily dokončit stavbu domů přes nesplnění všech předpisů. Erdogan však nakonec vyhrál i ve valné většině provincií postižených zemětřesením.

Podle Mehmeta Aliho Kulata ze společnosti pro výzkum mínění zřejmě voliči věří, že současný prezident má lepší schopnosti a předpoklady pro obnovu zdevastovaných měst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 11 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 18 mminutami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 26 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 3 hhodinami
Načítání...