Vyženeme miliony migrantů, hlásá Kilicdaroglu. Před druhým kolem cílí na tureckou krajní pravici

Opoziční lídr Kemal Kilicdaroglu ve videu před druhým kolem prezidentských voleb slíbil, že pokud zvítězí, vyhostí všechny nelegální migranty, kterých je podle něj v Turecku deset milionů včetně uprchlíků ze Sýrie. Dosud umírněný Kilicdaroglu prohrál v prvním kole se současným prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, a tak zjevně přitvrdil v rétorice, aby získal na svou stranu voliče neúspěšného kandidáta s krajně pravicovou minulostí. Kilicdaroglu ve videu dále obvinil Erdogana, že se zaprodává Rusku, a kritizoval ho za represe vůči jeho kritikům.

„Apeluji na všechny. Nenašli jsme naši vlast na ulici. Nenecháme ji někomu, kdo dovolil deseti milionům migrantů nelegální vstup,“ prohlásil Kilicdaroglu ve videu nazvaném Rozhodněte se pro Turecko, na které upozornila agentura Bianet. Opoziční kandidát stojí na záběrech před obrazem zakladatele Turecké republiky a jejího prvního prezidenta Mustafy Kemala Atatürka. Posléze dodal, že je naléhavé poslat migranty domů. Erdoganovi vyčetl také to, že cizincům údajně prodává turecké občanství, a získává si tak hlasy.

Protimigrantské nálady na vzestupu

Kilicdaroglu už před prvním kolem voleb v kampani hovořil o tom, že do dvou let pošle do vlasti běžence ze Sýrie, a to po uzavření dohody se syrským prezidentem Bašárem Asadem o jejich bezpečném návratu a za koordinace s OSN. Turecko hostí skoro čtyři miliony běženců, kteří utekli ze Sýrie před občanskou válkou.

Na protimigrantskou notu hrál v kampani i Erdogan, který rovněž slíbil poslat Syřany domů a který je už déle kritizován lidskoprávními aktivisty za nelegální deportace syrských běženců. Turecko se v posledním více než roce potýká s vysokou inflací a obyvatelům výrazně rostou životní náklady, což v některých oblastech podnítilo protimigrantské nálady.

Lídr opozice kritizoval svého rivala i za omezování práv žen. „Nenecháme naši vlast těm, kdo se na ženy dívají jen jako na objekty,“ prohlásil také na videu Kilicdaroglu s odkazem na konzervativně islamistické postoje Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Erdogan si vysloužil v posledních letech kritiku za odstoupení od istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách či za výroky, podle nichž by se žena měla věnovat hlavně domácnosti a dětem.

Kilicdarodglu se dále opřel do Erdogana za spojenectví s Ruskem, které podle něj není rovnocenné. Současného prezidenta obvinil rovněž z omezování svobody slova.

„Nenecháme naši vlast někomu, kdo účelově nálepkuje občany Turecké republiky jako Kurdy, když se mu hodí, a jako členy PKK, když se mu nehodí; nebo jako konzervativní muslimy, když je potřebuje, a jako členy FETÖ, když se jich potřebuje zbavit,“ řekl Kilicdaroglu s odkazem na zavírání Turků do vězení kvůli jejich údajným vazbám na teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK) či na Fethullahovu teroristickou organizaci (FETÖ), jak turecká vláda nazývá hnutí v exilu žijícího duchovního Fethullaha Gülena.

Změna strategie jako nutnost

Kilicdaroglu, který je pro svůj dlouhodobě mírný a skromný styl vystupování a podle některých trochu i pro fyzickou podobnost přezdíván turecký Gándhí či Gándhí Kemal, tento týden přitvrdil rétoriku. Chce tak oslovit mimo jiné voliče politika s krajně pravicovou minulostí Sinana Ogana, který v neděli skončil třetí v prezidentských volbách s 5,17 procenta hlasů. I Ogan v kampani sbíral hlasy protimigrantskou rétorikou.

První kolo voleb hlavy státu vyhrál Erdogan s 49,52 procenta hlasů a Kilicdaroglu skončil druhý se 44,88 procenta. Opozice sice podala stížnost na neregulérnosti u voleb, na výsledky to ale nebude mít vliv.

Devětašedesátiletý Erdogan v prvním kole překvapil počtem hlasů, mnohé průzkumy totiž ukazovaly na těsnější výsledek či spíše vítězství čtyřiasedmdesátiletého Kilicdaroglua. Podle analytiků Erdogan přesvědčil více voličů o tom, že důležitější než ekonomické problémy je bezpečnost Turecka a jeho silné postavení na mezinárodní scéně.

Někteří tvrdili, že současný prezident body ztratí i kvůli únorovému zemětřesení. Vláda byla kritizována za pomalou a nedostatečnou pomoc a také za takzvané stavební amnestie, které za úplatu umožnily dokončit stavbu domů přes nesplnění všech předpisů. Erdogan však nakonec vyhrál i ve valné většině provincií postižených zemětřesením.

Podle Mehmeta Aliho Kulata ze společnosti pro výzkum mínění zřejmě voliči věří, že současný prezident má lepší schopnosti a předpoklady pro obnovu zdevastovaných měst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 58 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 3 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 9 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 10 hhodinami
Načítání...