Vyženeme miliony migrantů, hlásá Kilicdaroglu. Před druhým kolem cílí na tureckou krajní pravici

Opoziční lídr Kemal Kilicdaroglu ve videu před druhým kolem prezidentských voleb slíbil, že pokud zvítězí, vyhostí všechny nelegální migranty, kterých je podle něj v Turecku deset milionů včetně uprchlíků ze Sýrie. Dosud umírněný Kilicdaroglu prohrál v prvním kole se současným prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, a tak zjevně přitvrdil v rétorice, aby získal na svou stranu voliče neúspěšného kandidáta s krajně pravicovou minulostí. Kilicdaroglu ve videu dále obvinil Erdogana, že se zaprodává Rusku, a kritizoval ho za represe vůči jeho kritikům.

„Apeluji na všechny. Nenašli jsme naši vlast na ulici. Nenecháme ji někomu, kdo dovolil deseti milionům migrantů nelegální vstup,“ prohlásil Kilicdaroglu ve videu nazvaném Rozhodněte se pro Turecko, na které upozornila agentura Bianet. Opoziční kandidát stojí na záběrech před obrazem zakladatele Turecké republiky a jejího prvního prezidenta Mustafy Kemala Atatürka. Posléze dodal, že je naléhavé poslat migranty domů. Erdoganovi vyčetl také to, že cizincům údajně prodává turecké občanství, a získává si tak hlasy.

Protimigrantské nálady na vzestupu

Kilicdaroglu už před prvním kolem voleb v kampani hovořil o tom, že do dvou let pošle do vlasti běžence ze Sýrie, a to po uzavření dohody se syrským prezidentem Bašárem Asadem o jejich bezpečném návratu a za koordinace s OSN. Turecko hostí skoro čtyři miliony běženců, kteří utekli ze Sýrie před občanskou válkou.

Na protimigrantskou notu hrál v kampani i Erdogan, který rovněž slíbil poslat Syřany domů a který je už déle kritizován lidskoprávními aktivisty za nelegální deportace syrských běženců. Turecko se v posledním více než roce potýká s vysokou inflací a obyvatelům výrazně rostou životní náklady, což v některých oblastech podnítilo protimigrantské nálady.

Lídr opozice kritizoval svého rivala i za omezování práv žen. „Nenecháme naši vlast těm, kdo se na ženy dívají jen jako na objekty,“ prohlásil také na videu Kilicdaroglu s odkazem na konzervativně islamistické postoje Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Erdogan si vysloužil v posledních letech kritiku za odstoupení od istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách či za výroky, podle nichž by se žena měla věnovat hlavně domácnosti a dětem.

Kilicdarodglu se dále opřel do Erdogana za spojenectví s Ruskem, které podle něj není rovnocenné. Současného prezidenta obvinil rovněž z omezování svobody slova.

„Nenecháme naši vlast někomu, kdo účelově nálepkuje občany Turecké republiky jako Kurdy, když se mu hodí, a jako členy PKK, když se mu nehodí; nebo jako konzervativní muslimy, když je potřebuje, a jako členy FETÖ, když se jich potřebuje zbavit,“ řekl Kilicdaroglu s odkazem na zavírání Turků do vězení kvůli jejich údajným vazbám na teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK) či na Fethullahovu teroristickou organizaci (FETÖ), jak turecká vláda nazývá hnutí v exilu žijícího duchovního Fethullaha Gülena.

Změna strategie jako nutnost

Kilicdaroglu, který je pro svůj dlouhodobě mírný a skromný styl vystupování a podle některých trochu i pro fyzickou podobnost přezdíván turecký Gándhí či Gándhí Kemal, tento týden přitvrdil rétoriku. Chce tak oslovit mimo jiné voliče politika s krajně pravicovou minulostí Sinana Ogana, který v neděli skončil třetí v prezidentských volbách s 5,17 procenta hlasů. I Ogan v kampani sbíral hlasy protimigrantskou rétorikou.

První kolo voleb hlavy státu vyhrál Erdogan s 49,52 procenta hlasů a Kilicdaroglu skončil druhý se 44,88 procenta. Opozice sice podala stížnost na neregulérnosti u voleb, na výsledky to ale nebude mít vliv.

Devětašedesátiletý Erdogan v prvním kole překvapil počtem hlasů, mnohé průzkumy totiž ukazovaly na těsnější výsledek či spíše vítězství čtyřiasedmdesátiletého Kilicdaroglua. Podle analytiků Erdogan přesvědčil více voličů o tom, že důležitější než ekonomické problémy je bezpečnost Turecka a jeho silné postavení na mezinárodní scéně.

Někteří tvrdili, že současný prezident body ztratí i kvůli únorovému zemětřesení. Vláda byla kritizována za pomalou a nedostatečnou pomoc a také za takzvané stavební amnestie, které za úplatu umožnily dokončit stavbu domů přes nesplnění všech předpisů. Erdogan však nakonec vyhrál i ve valné většině provincií postižených zemětřesením.

Podle Mehmeta Aliho Kulata ze společnosti pro výzkum mínění zřejmě voliči věří, že současný prezident má lepší schopnosti a předpoklady pro obnovu zdevastovaných měst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 32 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 5 hhodinami
Načítání...