Ruští wagnerovci tvrdí, že se stáhnou z Bachmutu. Pozice prý předají regulérní armádě

Nahrávám video

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina k 10. květnu stáhne od Bachmutu své jednotky do týlových táborů a pozice předá ruskému ministerstvu obrany. Oznámil to na Telegramu šéf uskupení Jevgenij Prigožin, který si už dříve ostře stěžoval na nedostatečné dodávky munice pro své síly. Rusko se snaží východoukrajinský Bachmut obsadit už řadu měsíců.

Příslušníci Wagnerovy skupiny nesli hlavní tíhu ruské zimní ofenzivy u východoukrajinského města Bachmut, kde se již řadu měsíců odehrávají prudké boje s velkými ztrátami na obou stranách. Ruské jednotky usilují o obklíčení a následné dobytí města. 

Podle amerického Institutu pro studium války se ukrajinským obráncům v nedávné době podařilo získat zpátky některé ztracené pozice, naprostou většinu města ale dál drží invazní jednotky. Podle Prigožina Rusové ovládají přes 80 procent Bachmutu.

„Stahuji jednotky Wagnerovy skupiny z Bachmutu, protože při nedostatku munice jsou odsouzeny k nesmyslné smrti,“ uvedl Prigožin v nejnovějším prohlášení, které je adresované náčelníkovi generálního štábu Valeriji Gerasimovi, ministrovi obrany Sergeji Šojguovi, prezidentovi Vladimiru Putinovi a ruskému lidu.

„Moji hoši nebudou v Bachmutu trpět zbytečné a neopodstatněné ztráty bez munice,“ pronesl Prigožin dále na videu, které doprovází jeho písemné vyjádření. „Pokud kvůli své malicherné závisti nechcete ruskému lidu dopřát vítězství v dobytí Bachmutu, je to váš problém,“ dodal Prigožin, který ruské vojenské velení obvinil z toho, že munici pro jeho muže zdržuje ze žárlivosti na jejich úspěchy.

„Před měsícem nám přestali vydávat munici a dostáváme už jen deset procent normy. Chystali jsme se, že do devátého května dobydeme město Bachmut. Ale když to uviděli vojenští byrokrati, tak nám od prvního května prakticky přerušili zbrojní dodávky, aby se nám to nepodařilo,“ tvrdí šéf wagnerovců.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle serveru Meduza uvedl, že v Kremlu prohlášení Prigožina viděli, ale odmítl ho komentovat. „Nemohu to komentovat, protože se to týká průběhu speciální vojenské operace,“ řekl Peskov, který použil termín, jímž Moskva označuje svou vojenskou agresi vůči sousední Ukrajině.

Pokud by skutečně 10. května došlo k odchodu Wagnerovy skupiny z Bachmutu, tak by to podle zahraniční zpravodajky ČT Darji Stomatové znamenalo morální i strategickou vzpruhu pro ukrajinskou armádu, která by mohla poslat své jednotky na další bojiště. „Bachmut je symbol, ale těžké boje probíhají i ve směrech na Lyman, na Avdijivku nebo na Marjinku,“ poznamenala novinářka.

Stížnosti na nedostatek munice

O něco dříve se Prigožin v jiném videu zveřejněném na Telegramu tvrdě opřel do zmiňovaných ruských činitelů, kterým sprostě nadával kvůli nedostatku dodávek munice. „Toto jsou muži Wagnerovy skupiny, kteří dnes zemřeli,“ uvedl Prigožin podle serveru Meduza na záběrech, kde ukázal mrtvoly. Tvrdil přitom, že jeho jednotkám chybí „sedmdesát procent munice“. 

„Domnívám se, že ofenziva ukrajinské armády již v podstatě začala. Vidíme nejvyšší aktivitu nepřátelského letectva, vidíme nejvyšší aktivitu na perimetru a uvnitř naší fronty,“ uvedla před pár dny na Telegramu Prigožinova tisková služba. „Bohužel, situace nevypadá, řekněme, nejlépe,“ dodal Prigožin. 

V minulosti si také veřejně stěžoval na nedostatek munice, kterou ruské ministerstvo obrany vyčleňuje jeho bojovníkům. Wagnerovci kvůli tomu podle něj utrpěli až pětkrát vyšší ztráty. Skupina do války na Ukrajině verbovala ve velkém vězně výměnou za prominutí jejich trestu.

Někteří experti jsou ale ohledně stažení wagnerovců od Bachmutu skeptičtí. „Nemyslím si, že se to stane. Různé třenice mezi Wagnerovou skupinou a ministerstvem obrany vidíme dlouhodobě, především se jedná o dodávky zbraní, a ještě více munice. V současné chvíli, kdy se očekává velká ukrajinská protiofenziva, je tu samozřejmě tlak, aby se s municí šetřilo. Wagnerovcům se zřejmě nedostává munice na tom konkrétním místě, kde potřebují,“ řekl ČT24 expert na mezinárodní vztahy z FSV UK Michal Smetana.

Prigožin je jednou z mála ruských veřejných osobností, které během války otevřeně kritizují nejvyšší představitele, podotkla Meduza. Agentura Reuters připomněla, že není jisté, nakolik lze Prigožinovo vyjádření brát vážně. Šéf wagnerovců totiž emotivní vystoupení zveřejňoval už v minulosti, například minulý týden pak jedno z nich označil za „vtip“.

V pondělí Prigožin uvedl, že jeho jednotky jsou zásobovány pouze třetinou dělostřeleckých granátů, které by potřebovaly pro útok na východoukrajinský Bachmut. Jak napsala agentura Reuters, i podle západních představitelů chybí Rusku rakety a dělostřelecké granáty, což se projevuje i tím, že válka, kterou Moskva plánovala ukončit během několika týdnů, neustále pokračuje s koncem v nedohlednu.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu před pár dny oznámil, že Rusko přijalo nezbytná opatření ke zvýšení výroby zbraní a vojenského materiálu určených pro dodávky ruským jednotkám zapojeným do speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá krvavou válku na Ukrajině.

Nahrávám video

„Mariupolský řezník“ k wagnerovcům

Podle agentury Reuters ve čtvrtek přišla zpráva, že se k wagnerovcům přidal někdejší náměstek ministra obrany generáplukovník Michail Mizincev, který má mít funkci zástupce velitele. Mizincev, jenž loni v prvních měsících války organizoval dobývání ukrajinského Mariupolu, se stal v září náměstkem ministra obrany odpovědným za logistiku a zásobování.

Letos v dubnu se objevily informace o jeho údajném odvolání. Evropská unie na Mizinceva, který si kvůli brutalitě ruského postupu v Mariupolu vysloužil přezdívku „mariupolský řezník“, loni v červnu uvalila sankce.

Sám Prigožin se v blízkosti ruského Vladimira Putina vyskytoval už od devadesátých let, držel se ale v ústraní. Jeho ambice a sebedůvěra se loni zhmotnily přímo v centru Petrohradu, kde si otevřel okázalé sídlo své žoldnéřské firmy.

Přestože přísně vzato stojí mimo ruské zákony, mluví se o jeho napojení na tajné služby, které mu pomáhají ustát i tlaky nepřátel mezi vrcholnými představiteli armády. Přesto se stále častěji spekuluje, že svou žoldnéřskou společnost z ukrajinského bojiště přesune zpět do Afriky, kde má uzavřené kontrakty s několika místními vládami.

Fronta na Ukrajině se v posledních měsících posunula minimálně. Rusko si při své zimní ofenzivě významné územní zisky nepřipsalo a nyní se podle některých vojenských analytiků v očekávání rozsáhlé ukrajinské protiofenzivy zřejmě jeho jednotky přesouvají do obranných pozic.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 30 mminutami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzínky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 59 mminutami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 2 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V největším egyptském zlatém dole se zřítila hornina, jeden člověk zemřel

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.
04:02Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump vybral nového právního poradce Bílého domu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf. Dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
04:41Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRok a půl po pádu Asada roste v Sýrii nespokojenost

Rok a půl po pádu režimu Bašára Asada slábne v Sýrii důvěra v nové vedení země. Vládě prezidenta Ahmada Šaráa podle průzkumu věří zhruba pětina obyvatel, téměř polovina Syřanů se naopak domnívá, že země míří špatným směrem. Nespokojenost živí pomalá obnova válkou zničených oblastí, vysoké životní náklady i nesplněné sliby. V damašském Džobáru, někdejším symbolu odporu proti Asadovu režimu, zůstává poškozených 93 procent budov.
před 7 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.