Ruští wagnerovci tvrdí, že se stáhnou z Bachmutu. Pozice prý předají regulérní armádě

Nahrávám video

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina k 10. květnu stáhne od Bachmutu své jednotky do týlových táborů a pozice předá ruskému ministerstvu obrany. Oznámil to na Telegramu šéf uskupení Jevgenij Prigožin, který si už dříve ostře stěžoval na nedostatečné dodávky munice pro své síly. Rusko se snaží východoukrajinský Bachmut obsadit už řadu měsíců.

Příslušníci Wagnerovy skupiny nesli hlavní tíhu ruské zimní ofenzivy u východoukrajinského města Bachmut, kde se již řadu měsíců odehrávají prudké boje s velkými ztrátami na obou stranách. Ruské jednotky usilují o obklíčení a následné dobytí města. 

Podle amerického Institutu pro studium války se ukrajinským obráncům v nedávné době podařilo získat zpátky některé ztracené pozice, naprostou většinu města ale dál drží invazní jednotky. Podle Prigožina Rusové ovládají přes 80 procent Bachmutu.

„Stahuji jednotky Wagnerovy skupiny z Bachmutu, protože při nedostatku munice jsou odsouzeny k nesmyslné smrti,“ uvedl Prigožin v nejnovějším prohlášení, které je adresované náčelníkovi generálního štábu Valeriji Gerasimovi, ministrovi obrany Sergeji Šojguovi, prezidentovi Vladimiru Putinovi a ruskému lidu.

„Moji hoši nebudou v Bachmutu trpět zbytečné a neopodstatněné ztráty bez munice,“ pronesl Prigožin dále na videu, které doprovází jeho písemné vyjádření. „Pokud kvůli své malicherné závisti nechcete ruskému lidu dopřát vítězství v dobytí Bachmutu, je to váš problém,“ dodal Prigožin, který ruské vojenské velení obvinil z toho, že munici pro jeho muže zdržuje ze žárlivosti na jejich úspěchy.

„Před měsícem nám přestali vydávat munici a dostáváme už jen deset procent normy. Chystali jsme se, že do devátého května dobydeme město Bachmut. Ale když to uviděli vojenští byrokrati, tak nám od prvního května prakticky přerušili zbrojní dodávky, aby se nám to nepodařilo,“ tvrdí šéf wagnerovců.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle serveru Meduza uvedl, že v Kremlu prohlášení Prigožina viděli, ale odmítl ho komentovat. „Nemohu to komentovat, protože se to týká průběhu speciální vojenské operace,“ řekl Peskov, který použil termín, jímž Moskva označuje svou vojenskou agresi vůči sousední Ukrajině.

Pokud by skutečně 10. května došlo k odchodu Wagnerovy skupiny z Bachmutu, tak by to podle zahraniční zpravodajky ČT Darji Stomatové znamenalo morální i strategickou vzpruhu pro ukrajinskou armádu, která by mohla poslat své jednotky na další bojiště. „Bachmut je symbol, ale těžké boje probíhají i ve směrech na Lyman, na Avdijivku nebo na Marjinku,“ poznamenala novinářka.

Stížnosti na nedostatek munice

O něco dříve se Prigožin v jiném videu zveřejněném na Telegramu tvrdě opřel do zmiňovaných ruských činitelů, kterým sprostě nadával kvůli nedostatku dodávek munice. „Toto jsou muži Wagnerovy skupiny, kteří dnes zemřeli,“ uvedl Prigožin podle serveru Meduza na záběrech, kde ukázal mrtvoly. Tvrdil přitom, že jeho jednotkám chybí „sedmdesát procent munice“. 

„Domnívám se, že ofenziva ukrajinské armády již v podstatě začala. Vidíme nejvyšší aktivitu nepřátelského letectva, vidíme nejvyšší aktivitu na perimetru a uvnitř naší fronty,“ uvedla před pár dny na Telegramu Prigožinova tisková služba. „Bohužel, situace nevypadá, řekněme, nejlépe,“ dodal Prigožin. 

V minulosti si také veřejně stěžoval na nedostatek munice, kterou ruské ministerstvo obrany vyčleňuje jeho bojovníkům. Wagnerovci kvůli tomu podle něj utrpěli až pětkrát vyšší ztráty. Skupina do války na Ukrajině verbovala ve velkém vězně výměnou za prominutí jejich trestu.

Někteří experti jsou ale ohledně stažení wagnerovců od Bachmutu skeptičtí. „Nemyslím si, že se to stane. Různé třenice mezi Wagnerovou skupinou a ministerstvem obrany vidíme dlouhodobě, především se jedná o dodávky zbraní, a ještě více munice. V současné chvíli, kdy se očekává velká ukrajinská protiofenziva, je tu samozřejmě tlak, aby se s municí šetřilo. Wagnerovcům se zřejmě nedostává munice na tom konkrétním místě, kde potřebují,“ řekl ČT24 expert na mezinárodní vztahy z FSV UK Michal Smetana.

Prigožin je jednou z mála ruských veřejných osobností, které během války otevřeně kritizují nejvyšší představitele, podotkla Meduza. Agentura Reuters připomněla, že není jisté, nakolik lze Prigožinovo vyjádření brát vážně. Šéf wagnerovců totiž emotivní vystoupení zveřejňoval už v minulosti, například minulý týden pak jedno z nich označil za „vtip“.

V pondělí Prigožin uvedl, že jeho jednotky jsou zásobovány pouze třetinou dělostřeleckých granátů, které by potřebovaly pro útok na východoukrajinský Bachmut. Jak napsala agentura Reuters, i podle západních představitelů chybí Rusku rakety a dělostřelecké granáty, což se projevuje i tím, že válka, kterou Moskva plánovala ukončit během několika týdnů, neustále pokračuje s koncem v nedohlednu.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu před pár dny oznámil, že Rusko přijalo nezbytná opatření ke zvýšení výroby zbraní a vojenského materiálu určených pro dodávky ruským jednotkám zapojeným do speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá krvavou válku na Ukrajině.

Nahrávám video

„Mariupolský řezník“ k wagnerovcům

Podle agentury Reuters ve čtvrtek přišla zpráva, že se k wagnerovcům přidal někdejší náměstek ministra obrany generáplukovník Michail Mizincev, který má mít funkci zástupce velitele. Mizincev, jenž loni v prvních měsících války organizoval dobývání ukrajinského Mariupolu, se stal v září náměstkem ministra obrany odpovědným za logistiku a zásobování.

Letos v dubnu se objevily informace o jeho údajném odvolání. Evropská unie na Mizinceva, který si kvůli brutalitě ruského postupu v Mariupolu vysloužil přezdívku „mariupolský řezník“, loni v červnu uvalila sankce.

Sám Prigožin se v blízkosti ruského Vladimira Putina vyskytoval už od devadesátých let, držel se ale v ústraní. Jeho ambice a sebedůvěra se loni zhmotnily přímo v centru Petrohradu, kde si otevřel okázalé sídlo své žoldnéřské firmy.

Přestože přísně vzato stojí mimo ruské zákony, mluví se o jeho napojení na tajné služby, které mu pomáhají ustát i tlaky nepřátel mezi vrcholnými představiteli armády. Přesto se stále častěji spekuluje, že svou žoldnéřskou společnost z ukrajinského bojiště přesune zpět do Afriky, kde má uzavřené kontrakty s několika místními vládami.

Fronta na Ukrajině se v posledních měsících posunula minimálně. Rusko si při své zimní ofenzivě významné územní zisky nepřipsalo a nyní se podle některých vojenských analytiků v očekávání rozsáhlé ukrajinské protiofenzivy zřejmě jeho jednotky přesouvají do obranných pozic.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pokud partneři Kyjeva zajistí, že Rusko zastaví útoky, uděláme to taky, řekl Zelenskyj

Pokud partneři Ukrajiny zajistí, že Moskva přestane útočit na její energetickou a kritickou infrastrukturu, pak bude i ona ochotna přestat s útoky na cíle v Rusku, sdělil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký prezident Donald Trump dříve během pondělka napsal, že Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml na tvrzení šéfa Bílého domu zatím nereagoval.
18:53Aktualizovánopřed 21 mminutami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
před 1 hhodinou

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 2 hhodinami

Ruský útok na vlak měl odradit spojence od podpory Ukrajiny, míní západní lídři

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 4 hhodinami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.