Ruští wagnerovci tvrdí, že se stáhnou z Bachmutu. Pozice prý předají regulérní armádě

Nahrávám video
Horizont ČT24: Situace Wagnerovy skupiny
Zdroj: ČT24

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina k 10. květnu stáhne od Bachmutu své jednotky do týlových táborů a pozice předá ruskému ministerstvu obrany. Oznámil to na Telegramu šéf uskupení Jevgenij Prigožin, který si už dříve ostře stěžoval na nedostatečné dodávky munice pro své síly. Rusko se snaží východoukrajinský Bachmut obsadit už řadu měsíců.

Příslušníci Wagnerovy skupiny nesli hlavní tíhu ruské zimní ofenzivy u východoukrajinského města Bachmut, kde se již řadu měsíců odehrávají prudké boje s velkými ztrátami na obou stranách. Ruské jednotky usilují o obklíčení a následné dobytí města. 

Podle amerického Institutu pro studium války se ukrajinským obráncům v nedávné době podařilo získat zpátky některé ztracené pozice, naprostou většinu města ale dál drží invazní jednotky. Podle Prigožina Rusové ovládají přes 80 procent Bachmutu.

„Stahuji jednotky Wagnerovy skupiny z Bachmutu, protože při nedostatku munice jsou odsouzeny k nesmyslné smrti,“ uvedl Prigožin v nejnovějším prohlášení, které je adresované náčelníkovi generálního štábu Valeriji Gerasimovi, ministrovi obrany Sergeji Šojguovi, prezidentovi Vladimiru Putinovi a ruskému lidu.

„Moji hoši nebudou v Bachmutu trpět zbytečné a neopodstatněné ztráty bez munice,“ pronesl Prigožin dále na videu, které doprovází jeho písemné vyjádření. „Pokud kvůli své malicherné závisti nechcete ruskému lidu dopřát vítězství v dobytí Bachmutu, je to váš problém,“ dodal Prigožin, který ruské vojenské velení obvinil z toho, že munici pro jeho muže zdržuje ze žárlivosti na jejich úspěchy.

„Před měsícem nám přestali vydávat munici a dostáváme už jen deset procent normy. Chystali jsme se, že do devátého května dobydeme město Bachmut. Ale když to uviděli vojenští byrokrati, tak nám od prvního května prakticky přerušili zbrojní dodávky, aby se nám to nepodařilo,“ tvrdí šéf wagnerovců.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle serveru Meduza uvedl, že v Kremlu prohlášení Prigožina viděli, ale odmítl ho komentovat. „Nemohu to komentovat, protože se to týká průběhu speciální vojenské operace,“ řekl Peskov, který použil termín, jímž Moskva označuje svou vojenskou agresi vůči sousední Ukrajině.

Pokud by skutečně 10. května došlo k odchodu Wagnerovy skupiny z Bachmutu, tak by to podle zahraniční zpravodajky ČT Darji Stomatové znamenalo morální i strategickou vzpruhu pro ukrajinskou armádu, která by mohla poslat své jednotky na další bojiště. „Bachmut je symbol, ale těžké boje probíhají i ve směrech na Lyman, na Avdijivku nebo na Marjinku,“ poznamenala novinářka.

Stížnosti na nedostatek munice

O něco dříve se Prigožin v jiném videu zveřejněném na Telegramu tvrdě opřel do zmiňovaných ruských činitelů, kterým sprostě nadával kvůli nedostatku dodávek munice. „Toto jsou muži Wagnerovy skupiny, kteří dnes zemřeli,“ uvedl Prigožin podle serveru Meduza na záběrech, kde ukázal mrtvoly. Tvrdil přitom, že jeho jednotkám chybí „sedmdesát procent munice“. 

„Domnívám se, že ofenziva ukrajinské armády již v podstatě začala. Vidíme nejvyšší aktivitu nepřátelského letectva, vidíme nejvyšší aktivitu na perimetru a uvnitř naší fronty,“ uvedla před pár dny na Telegramu Prigožinova tisková služba. „Bohužel, situace nevypadá, řekněme, nejlépe,“ dodal Prigožin. 

V minulosti si také veřejně stěžoval na nedostatek munice, kterou ruské ministerstvo obrany vyčleňuje jeho bojovníkům. Wagnerovci kvůli tomu podle něj utrpěli až pětkrát vyšší ztráty. Skupina do války na Ukrajině verbovala ve velkém vězně výměnou za prominutí jejich trestu.

Někteří experti jsou ale ohledně stažení wagnerovců od Bachmutu skeptičtí. „Nemyslím si, že se to stane. Různé třenice mezi Wagnerovou skupinou a ministerstvem obrany vidíme dlouhodobě, především se jedná o dodávky zbraní, a ještě více munice. V současné chvíli, kdy se očekává velká ukrajinská protiofenziva, je tu samozřejmě tlak, aby se s municí šetřilo. Wagnerovcům se zřejmě nedostává munice na tom konkrétním místě, kde potřebují,“ řekl ČT24 expert na mezinárodní vztahy z FSV UK Michal Smetana.

Prigožin je jednou z mála ruských veřejných osobností, které během války otevřeně kritizují nejvyšší představitele, podotkla Meduza. Agentura Reuters připomněla, že není jisté, nakolik lze Prigožinovo vyjádření brát vážně. Šéf wagnerovců totiž emotivní vystoupení zveřejňoval už v minulosti, například minulý týden pak jedno z nich označil za „vtip“.

V pondělí Prigožin uvedl, že jeho jednotky jsou zásobovány pouze třetinou dělostřeleckých granátů, které by potřebovaly pro útok na východoukrajinský Bachmut. Jak napsala agentura Reuters, i podle západních představitelů chybí Rusku rakety a dělostřelecké granáty, což se projevuje i tím, že válka, kterou Moskva plánovala ukončit během několika týdnů, neustále pokračuje s koncem v nedohlednu.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu před pár dny oznámil, že Rusko přijalo nezbytná opatření ke zvýšení výroby zbraní a vojenského materiálu určených pro dodávky ruským jednotkám zapojeným do speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá krvavou válku na Ukrajině.

Nahrávám video
Expert Smetana k vývoji války na Ukrajině a stažení wagnerovců z Bachmutu
Zdroj: ČT24

„Mariupolský řezník“ k wagnerovcům

Podle agentury Reuters ve čtvrtek přišla zpráva, že se k wagnerovcům přidal někdejší náměstek ministra obrany generáplukovník Michail Mizincev, který má mít funkci zástupce velitele. Mizincev, jenž loni v prvních měsících války organizoval dobývání ukrajinského Mariupolu, se stal v září náměstkem ministra obrany odpovědným za logistiku a zásobování.

Letos v dubnu se objevily informace o jeho údajném odvolání. Evropská unie na Mizinceva, který si kvůli brutalitě ruského postupu v Mariupolu vysloužil přezdívku „mariupolský řezník“, loni v červnu uvalila sankce.

Sám Prigožin se v blízkosti ruského Vladimira Putina vyskytoval už od devadesátých let, držel se ale v ústraní. Jeho ambice a sebedůvěra se loni zhmotnily přímo v centru Petrohradu, kde si otevřel okázalé sídlo své žoldnéřské firmy.

Přestože přísně vzato stojí mimo ruské zákony, mluví se o jeho napojení na tajné služby, které mu pomáhají ustát i tlaky nepřátel mezi vrcholnými představiteli armády. Přesto se stále častěji spekuluje, že svou žoldnéřskou společnost z ukrajinského bojiště přesune zpět do Afriky, kde má uzavřené kontrakty s několika místními vládami.

Fronta na Ukrajině se v posledních měsících posunula minimálně. Rusko si při své zimní ofenzivě významné územní zisky nepřipsalo a nyní se podle některých vojenských analytiků v očekávání rozsáhlé ukrajinské protiofenzivy zřejmě jeho jednotky přesouvají do obranných pozic.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 16 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 29 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 46 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 56 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 1 hhodinou
Načítání...