Rusovi, který je ve vězení za protiválečný obrázek své dcery, zatím nechali rodičovská práva

Rus Alexej Moskaljov, který se dostal do vězení i kvůli protiválečnému obrázku své třináctileté dcery Máši, zřejmě nepřijde o svá rodičovská práva. Další soudní jednání, které se mělo ve středu konat v ruském městě Jefremov, bylo nakonec kvůli mimosoudnímu řešení zrušeno.

Moskaljovova dcera Máša loni na jaře namalovala ve škole při výtvarné výchově obrázek, na němž je ukrajinská vlajka s nápisem „Sláva Ukrajině“ a ruská vlajka, na níž stojí „Ne válce, Putinovi“. Na obrázku je i žena, která drží za ruku holčičku a dlaní se snaží zastavit rakety letící z Ruska.

Případ odsouzeného Moskajlova vzbudil velkou mediální pozornost po celém světě. Poté, co vedení školy informovalo policii, byl Moskaljov obviněn z diskreditace ruské armády kvůli příspěvku na sociálních sítích.

Letos v březnu byl zadržen a umístěn do domácího vězení a jeho dcera do dětského domova.  Přestože Moskajlov z domácího vězení uprchl, ruské úřady ho dopadly v Bělorusku a nakonec byl odsouzen na dva roky vězení. 

Po soudních jednáních mu nakonec zřejmě nebudou odebrána rodičovská práva, jak nejprve navrhoval žalobce. „Marie Lvovová-Bělovová, která je mimochodem podezřelá spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem z únosu ukrajinských dětí do Ruska a byl na ni vydán mezinárodním tribunálem v Haagu zatykač, ve středu sdělila, že Máša žije se svojí matkou, chodí do školy, a proto není důvod zbavovat rodičovských práv jejího otce, který je v tuto chvíli v ruském vězení,“ shrnul zpravodaj České televize v Rusku Karel Rožánek. 

Dívka žije stále u své matky

Matka dívky, Olga Sitčichinová, která se o výchovu dcery v posledních letech nestarala, nejprve podle ruské zmocněnkyně pro práva dětí Marije Lvovové-Bělovové odmítla po zatčení bývalého muže vzít Mášu k sobě a písemně požádala o umístění dívky do dětského domova. 

Po zahájení soudu o zbavení rodičovských práv se nakonec ale její matka rozhodla o Mášu starat a své dřívější prohlášení stáhla. Podle ruských úřadů byl právě tento krok důvodem zrušení dalšího soudního líčení. 

Rusko zavedlo tresty za „šíření lží“ o ruské armádě a za její „diskreditaci“ krátce poté, co loni v únoru ruská vojska podnikla obnovenou invazi na Ukrajinu. Zákon je namířen proti všem, kdo veřejně odmítají oficiální výklad Moskvy o dění v armádě a v sousední zemi. Za jeho porušení hrozí až patnáct let vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 4 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...