Spor o spalovací motory zastínil program summitu, postup Berlína se stal terčem kritiky

3 minuty
Události: Summit Evropské unie
Zdroj: ČT24

V Bruselu skončil summit Evropské unie. Lídři členských zemí v rámci Evropské rady jednali o další podpoře Ukrajiny, stabilitě bank či návratu k fiskálním pravidlům. Oficiální program summitu ale zastínily spory o spalovacích motorech, o kterých se původně diskuse vést neměla.

„Summit byl poněkud netradičně nabitý různými tématy. Za mě je asi nejdůležitější posvěcení dodávek munice na Ukrajinu v průběhu letošního roku,“ řekl Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Dodávky budou podle dohody financovány ze společného rozpočtu EU, takže se jedná o zásadní zlom. Evropská integrace bude poprvé ve své historii poskytovat dodávky zbraní do oblasti, která je momentálně ve vojenském konfliktu, upozornil.

Doposud se podle něj dodávky zbraní řešily různými ad hoc způsoby, kdy si je navzájem financovaly jednotlivé členské státy. Jako příklad Havelka uvedl české tanky odeslané na Ukrajinu, za které zaplatilo Nizozemsko.

Nečekaný odpor Německa k zákazu spalovacích motorů

I když to na oficiálním programu nestálo, Evropskou radu nakonec zaměstnala i debata o zákazu spalovacích motorů od roku 2035.

Plán omezování a zpoplatnění uhlíkových emisí v automobilové dopravě již dospěl ke kompromisní podobě dojednané členskými zeměmi s Evropským parlamentem, chybí mu už jen definitivní razítko od unijních vlád, které často bývá formalitou.

Německo ovšem na poslední chvíli přišlo s požadavkem na silnější ukotvení výjimky pro spalovací motory, které by využívaly jiná než fosilní paliva. K jeho úsilí se přidaly další vlády, včetně české.

„Ta dohoda již padla a vypadalo to, že bude schválena. Nejsem si úplně jistý, jestli Německo dokáže v rámci Rady vytvořit blokační menšinu, nicméně je zvykem na evropské úrovni jednat tak dlouho, dokud se všichni neshodnou,“ dodal Havelka.

Podle něj je velmi neobvyklé, že Německo s novými požadavky přišlo na poslední chvíli, a naznačuje to, jaká situace panuje v rámci německé vlády. „Rozhodně bych řekl, že to do jisté míry snižuje důvěryhodnost Německa v rámci rozhodovacího procesu EU,“ doplnil analytik.

„To, co se teď odehrává, je legální součást procesu,“ řekl v pátek český premiér Petr Fiala. „Je pravda, že většinou v této fázi (legislativního procesu) už nedochází ke změnám,“ uznal nicméně premiér.

U jiných evropských lídrů vyvolává postup tábora vedeného Berlínem kritiku. „Tohle není směr, kterým bychom se měli vydávat. Celá architektura rozhodovacího procesu by se zhroutila, kdybychom to udělali,“ řekl lotyšský premiér Krišjánis Kariňš. Summit podle Politico průlom ve složité otázce nepřinesl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 6 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 26 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...