Macron prosadí spornou reformu důchodů bez hlasování poslanců, riskuje pád vlády

3 minuty
Zpravodaj ČT Šmíd: Macron věřil, že dosáhne penzijní reformy hlasováním
Zdroj: ČT24

Francouzská vláda použije článek 49.3 ústavy a přijme důchodovou reformu bez hlasování poslanců. Premiérka Élisabeth Borneová to oznámila na začátku zasedání Národního shromáždění, které mělo o zákonu hlasovat. Blok prezidenta Emmanuela Macrona nemá totiž v dolní komoře parlamentu většinu. Sporný zákon, proti kterému odbory pořádají od ledna masivní protesty, již ve čtvrtek schválil Senát. Odsouhlasení reformy nyní mohou poslanci zvrátit pouze vyjádřením nedůvěry vládě.

Premiérka Borneová oznámila postup vlády za hlasitého protestu z opozičních lavic. „Nemůžeme dát v sázku budoucnost našich důchodů a tato reforma je nezbytná,“ zdůraznila premiérka, podle které kabinet nechtěl riskovat, že poslanci nakonec reformu neschválí.

Borneová později stanici TF1 řekla, že vláda se „do poslední minuty“ snažila získat většinu hlasů. „Konstatovali jsme ale, že součet nevychází,“ přiznala premiérka.

Podle ní vláda dlouze jednala s odbory o podobě návrhu, který byl dialogem se sociálními partnery „obohacený, zlepšený a vždy vyvážený“. Po ohlášení aktivace článku 49.3 bylo zasedání dolní komory přerušeno.

Odpor proti francouzské reformě penzí v Národním shromáždění
Zdroj: PASCAL ROSSIGNOL/Reuters

Neschválení reformy by představovalo „příliš velké finanční a ekonomické riziko“. Podle účastníka jednání v Elysejském paláci to řekl prezident Macron. „Mým politickým zájmem by bylo hlasovat o návrhu,“ citoval prezidenta pro stanici TF1 nejmenovaný účastník schůze.

Vládní seskupení nemá mezi poslanci většinu a při hlasování o reformě by se vláda musela spolehnout na hlasy opozičních Republikánů (LR). Mezi členy pravicového poslaneckého klubu však nepanoval na reformu jednotný názor ani po změnách schválených ve středu parlamentní komisí, která vyšla vstříc některým námitkám pravicových zákonodárců.

3 minuty
Francouzská vláda se svou reformou penzí obejde poslance
Zdroj: ČT24

Vláda riskuje svůj konec

Využitím článku 49.3 může vláda přijmout zákon, aniž by o něm hlasovalo Národní shromáždění. Vystavuje se ale možnosti, že poslanci do 24 hodin od použití tohoto ustanovení vyvolají hlasování o vyjádření nedůvěry vládě. 

Čas na podání návrhu nyní mají do pátečních 15:20 SEČ. V případě, že návrh bude podán, dolní komora znovu zasedne. Úmysl vyvolat hlasování o nedůvěře již oznámila předsedkyně klubu Národní sdružení (RN) Marine Le Penová a obdobný návrh pravděpodobně předloží nejméně jeden další z opozičních klubů.

Rozhodnutí použít článek 49 ústavy přitom kritizovali i někteří vládní poslanci. Opozice zvažuje, že se bude snažit o reformě vyvolat referendum, nebo že ji napadne u orgánu, který má ve Francii pravomoci ústavního soudu.

Článek ústavy může vláda použít bez omezení u návrhů zákona, které se týkají rozpočtu a sociálního zabezpečení, píše Le Monde. Pokud při hlasování nedůvěru vládě vysloví většina alespoň 289 z 577 poslanců, pak se zákon považuje za zamítnutý a vláda musí podat demisi. V opačném případě se zákon považuje za schválený dolní komorou a vláda může pokračovat ve svém mandátu.

Předseda LR Éric Ciotti oznámil, že jeho klub žádný návrh nepodpoří, protože nechce „zvyšovat chaos“. S tímto rozhodnutím podle něj souhlasí velká většina klubu. Bez 60 poslanců za LR nemá opozice zřejmě dostatečnou sílu, aby vyslovení nedůvěry prosadila.

Po vystoupení premiérky se odpoledne shromáždilo na náměstí Svornosti nedaleko sídla dolní komory parlamentu několik tisíc odpůrců reformy, informuje stanice TF1. Během večera proti protestu zasahovala vodním dělem a slzným plynem policie. Protestní shromáždění se uskutečnila i v dalších francouzských městech.

Odborové svazy svolaly další den stávek a protestů na čtvrtek 23. března a demonstrace se uskuteční i o víkendu. „Vláda ukázala, že nemá většinu,“ řekl předseda odborové konfederace CFDT, jež patří k největším v zemi, Laurent Berger.

Zákon, který patří mezi priority Macronova druhého prezidentského mandátu, počítá s postupným zvýšením věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let, s omezením speciálních režimů a s dalšími zásahy, které mají podle kabinetu zaručit udržitelnost penzijního systému.  

Pro zákon se ve čtvrtek dopoledne v Senátu vyjádřilo 193 senátorů, 114 jich bylo proti, 38 se zdrželo hlasování. Výsledek nynějšího hlasování je velmi podobný výsledkům ze soboty, kdy o reformě senátoři hlasovali poprvé. Názor změnili dva členové horní komory francouzského parlamentu, kteří posílil tábor odpůrců změn, píše list Le Monde. 

Plánované změny, které se podle průzkumů nelíbí většině Francouzů, v zemi od ledna vyvolaly rozsáhlé protesty, jež pokračovaly i v den schvalování reformy. Stávky ve čtvrtek zasáhly zejména dopravu, přístavy, plynárenství, rafinerie a energetický sektor.

Rekordní počet lidí přilákala šestá generální stávka, která se konala 7. března. Podle odhadů ministerstva vnitra se tehdy protestů zúčastnilo kolem 1,28 milionu lidí, podle odborářů dokonce 3,5 milionu.

„Nutný krok“

Odbory, které stávky organizují, požadují úplné stažení návrhu penzijní reformy. Vláda si uvědomuje, že lidem se chystané změny nezamlouvají, tvrdí ale, že pro udržení financování systému penzí jsou nutné.

„Musíme udělat důležitý krok pro naši zemi. Krok, který si vyžádal demografický vývoj. Francouzská populace stárne, a proto do systému dnes platí méně lidí v porovnání s počtem penzistů,“ upozornil mluvčí francouzské vlády Olivier Veran.

Macron měl důchodovou reformu jako hlavní cíl už při nástupu do funkce. Jeho podpora u Francouzů klesá, nicméně Macron už jednou obhájil mandát, potřetí za sebou kandidovat nemůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...