Macron prosadí spornou reformu důchodů bez hlasování poslanců, riskuje pád vlády

3 minuty
Zpravodaj ČT Šmíd: Macron věřil, že dosáhne penzijní reformy hlasováním
Zdroj: ČT24

Francouzská vláda použije článek 49.3 ústavy a přijme důchodovou reformu bez hlasování poslanců. Premiérka Élisabeth Borneová to oznámila na začátku zasedání Národního shromáždění, které mělo o zákonu hlasovat. Blok prezidenta Emmanuela Macrona nemá totiž v dolní komoře parlamentu většinu. Sporný zákon, proti kterému odbory pořádají od ledna masivní protesty, již ve čtvrtek schválil Senát. Odsouhlasení reformy nyní mohou poslanci zvrátit pouze vyjádřením nedůvěry vládě.

Premiérka Borneová oznámila postup vlády za hlasitého protestu z opozičních lavic. „Nemůžeme dát v sázku budoucnost našich důchodů a tato reforma je nezbytná,“ zdůraznila premiérka, podle které kabinet nechtěl riskovat, že poslanci nakonec reformu neschválí.

Borneová později stanici TF1 řekla, že vláda se „do poslední minuty“ snažila získat většinu hlasů. „Konstatovali jsme ale, že součet nevychází,“ přiznala premiérka.

Podle ní vláda dlouze jednala s odbory o podobě návrhu, který byl dialogem se sociálními partnery „obohacený, zlepšený a vždy vyvážený“. Po ohlášení aktivace článku 49.3 bylo zasedání dolní komory přerušeno.

Odpor proti francouzské reformě penzí v Národním shromáždění
Zdroj: PASCAL ROSSIGNOL/Reuters

Neschválení reformy by představovalo „příliš velké finanční a ekonomické riziko“. Podle účastníka jednání v Elysejském paláci to řekl prezident Macron. „Mým politickým zájmem by bylo hlasovat o návrhu,“ citoval prezidenta pro stanici TF1 nejmenovaný účastník schůze.

Vládní seskupení nemá mezi poslanci většinu a při hlasování o reformě by se vláda musela spolehnout na hlasy opozičních Republikánů (LR). Mezi členy pravicového poslaneckého klubu však nepanoval na reformu jednotný názor ani po změnách schválených ve středu parlamentní komisí, která vyšla vstříc některým námitkám pravicových zákonodárců.

3 minuty
Francouzská vláda se svou reformou penzí obejde poslance
Zdroj: ČT24

Vláda riskuje svůj konec

Využitím článku 49.3 může vláda přijmout zákon, aniž by o něm hlasovalo Národní shromáždění. Vystavuje se ale možnosti, že poslanci do 24 hodin od použití tohoto ustanovení vyvolají hlasování o vyjádření nedůvěry vládě. 

Čas na podání návrhu nyní mají do pátečních 15:20 SEČ. V případě, že návrh bude podán, dolní komora znovu zasedne. Úmysl vyvolat hlasování o nedůvěře již oznámila předsedkyně klubu Národní sdružení (RN) Marine Le Penová a obdobný návrh pravděpodobně předloží nejméně jeden další z opozičních klubů.

Rozhodnutí použít článek 49 ústavy přitom kritizovali i někteří vládní poslanci. Opozice zvažuje, že se bude snažit o reformě vyvolat referendum, nebo že ji napadne u orgánu, který má ve Francii pravomoci ústavního soudu.

Článek ústavy může vláda použít bez omezení u návrhů zákona, které se týkají rozpočtu a sociálního zabezpečení, píše Le Monde. Pokud při hlasování nedůvěru vládě vysloví většina alespoň 289 z 577 poslanců, pak se zákon považuje za zamítnutý a vláda musí podat demisi. V opačném případě se zákon považuje za schválený dolní komorou a vláda může pokračovat ve svém mandátu.

Předseda LR Éric Ciotti oznámil, že jeho klub žádný návrh nepodpoří, protože nechce „zvyšovat chaos“. S tímto rozhodnutím podle něj souhlasí velká většina klubu. Bez 60 poslanců za LR nemá opozice zřejmě dostatečnou sílu, aby vyslovení nedůvěry prosadila.

Po vystoupení premiérky se odpoledne shromáždilo na náměstí Svornosti nedaleko sídla dolní komory parlamentu několik tisíc odpůrců reformy, informuje stanice TF1. Během večera proti protestu zasahovala vodním dělem a slzným plynem policie. Protestní shromáždění se uskutečnila i v dalších francouzských městech.

Odborové svazy svolaly další den stávek a protestů na čtvrtek 23. března a demonstrace se uskuteční i o víkendu. „Vláda ukázala, že nemá většinu,“ řekl předseda odborové konfederace CFDT, jež patří k největším v zemi, Laurent Berger.

Zákon, který patří mezi priority Macronova druhého prezidentského mandátu, počítá s postupným zvýšením věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let, s omezením speciálních režimů a s dalšími zásahy, které mají podle kabinetu zaručit udržitelnost penzijního systému.  

Pro zákon se ve čtvrtek dopoledne v Senátu vyjádřilo 193 senátorů, 114 jich bylo proti, 38 se zdrželo hlasování. Výsledek nynějšího hlasování je velmi podobný výsledkům ze soboty, kdy o reformě senátoři hlasovali poprvé. Názor změnili dva členové horní komory francouzského parlamentu, kteří posílil tábor odpůrců změn, píše list Le Monde. 

Plánované změny, které se podle průzkumů nelíbí většině Francouzů, v zemi od ledna vyvolaly rozsáhlé protesty, jež pokračovaly i v den schvalování reformy. Stávky ve čtvrtek zasáhly zejména dopravu, přístavy, plynárenství, rafinerie a energetický sektor.

Rekordní počet lidí přilákala šestá generální stávka, která se konala 7. března. Podle odhadů ministerstva vnitra se tehdy protestů zúčastnilo kolem 1,28 milionu lidí, podle odborářů dokonce 3,5 milionu.

„Nutný krok“

Odbory, které stávky organizují, požadují úplné stažení návrhu penzijní reformy. Vláda si uvědomuje, že lidem se chystané změny nezamlouvají, tvrdí ale, že pro udržení financování systému penzí jsou nutné.

„Musíme udělat důležitý krok pro naši zemi. Krok, který si vyžádal demografický vývoj. Francouzská populace stárne, a proto do systému dnes platí méně lidí v porovnání s počtem penzistů,“ upozornil mluvčí francouzské vlády Olivier Veran.

Macron měl důchodovou reformu jako hlavní cíl už při nástupu do funkce. Jeho podpora u Francouzů klesá, nicméně Macron už jednou obhájil mandát, potřetí za sebou kandidovat nemůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 6 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...