Hlad vydržíme, zimu ne. Obyvatelé zničených tureckých vesnic stále čekají na obytné kontejnery

4 minuty
Události: Následky zemětřesení na tureckém venkově
Zdroj: ČT24

Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 42 tisíc. I po deseti dnech se z trosek podařilo vyprostit několik přeživších. Bezpočet rodin ale stále své příbuzné pohřešuje. Kromě zničených měst jsou následky zemětřesení zřejmé i na chudém tureckém venkově. Tamní obyvatelstvo katastrofa připravila i o to málo, co ještě měli.

Ve vesnici Şahintepe se štáb ČT24 setkal s lidmi, kteří ze strachu z dalších otřesů přespávají venku, i když jim chybí potřebné vybavení. Říkají, že jídla a pití mají dost. Na rozdíl od stanů, ve kterých namačkaní jeden na druhého tráví mrazivé noci.

„Deset dní čekám na stan! Ptám se, kde je. A oni říkají, že na cestě! Kdy dorazí? Asi až umřu!“ stěžuje si muž jménem Salman.

„Proč k nám domů lidé od státu chodí jen před volbami?! Copak jsou všichni po smrti a my jediní zůstali naživu?“ přidala se Cennet Kütüková.

Ze vsi Şahıntepe se zahraniční zpravodaj ČT24 Václav Černohorský vydal po horské cestě do výšky kolem patnácti set metrů nad mořem. Do míst, kde škody způsobily nejen otřesy samotné, ale také uvolněné balvany, které na domy spadly z hor. Noční teploty zde v těchto dnech klesají až na minus patnáct stupňů Celsia.

„Naše největší potřeba jsou teď obytné kontejnery. Hlad nějak vydržíme, ale zimu ne,“ řekl obyvatel vesnice Büyüknacar Akif Akyol.

Do provizorního tábora náhle přijeli i poslanci vládní strany AKP. Slíbili kontejnery a za pár chvil odjeli pryč. Přeživším nezbylo než doufat, že slibům dostojí. Uprostřed hor je čekají ještě dva měsíce tuhé zimy.

Zavalené lidi se místní obyvatelé pokoušeli vyhrabat rukama

Zemětřesení postihlo území rozlehlejší, než je Česko. Na povrchu viditelné trhliny měří celkem čtyři sta kilometrů. Sledování jedné z nich v blízkosti epicentra přivedlo štáb ČT24 do Tetirliku. Zlom se tam táhne celou vesnicí, na jednom místě rozštípl strom. Místní dosud netušili, co se pod jejich domy skrývá.

„Sloupy se posunuly o metr a půl. Otřesy byl velmi silné, destruktivní,“ svěřil se obyvatel Tetirliku Hasan Kekes.

Ve vsích není obětí tolik jako ve městech. Místa o stovkách obyvatel přesto počítají mrtvé na desítky. Na cestě venkovem si štáb ČT vyslechl příběhy o pomalých dodávkách pomoci, ale i o zavalených lidech, které se místní pokoušeli vyhrabat vlastníma rukama. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 29 mminutami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...