V Turecku a Sýrii v důsledku zemětřesení zemřelo přes 42 tisíc lidí. Čeští záchranáři ukončili svou činnost

Počet obětí silného zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 42 tisíc. Turecký úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) ráno uvedl, že aktuální počet obětí na turecké straně vzrostl na 36 187. V sousední Sýrii zemřelo podle odhadů OSN na šest tisíc lidí. Čeští záchranáři v tureckém městě Adiyaman vyprostili ze sutin 78 mrtvých, ve čtvrtek ukončili záchranné práce. Ve středu zůstávalo na místě podle systému operací týmů USAR (Urban Search and Rescue) šest mezinárodních skupin. Do Turecka dorazil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který navštíví zasaženou oblast.

Předchozí bilance mluvila v Turecku o 35 400 mrtvých, ta nejnovější čítá 36 200 obětí. V sousední Sýrii, kde nebyla už několik dní aktualizována, zemřelo kvůli silným otřesům podle výpočtů agentury Reuters na základě údajů od OSN a vlády v Damašku na severu země nejméně šest tisíc lidí. 

V tomto údaji jsou zahrnuty oběti na území kontrolovaném vládou prezidenta Bašára Asada i protivládními povstalci. Koordinátor OSN pro humanitární pomoc Sýrii Muhannad Hádí agentuře AP řekl, že doufá, že počet obětí příliš neporoste. „Zkáza způsobená zemětřesením nám ale nedává moc velkou naději, že to bude konečný údaj,“ dodal.

I ve čtvrtek se ale podle tureckých médií podařilo z trosek vyprostit dvě živé. Nejprve televize TRT informovala, že po 248 hodinách od zemětřesení vyprostili záchranáři v provincii Kahramanmaraş 17letou dívku. Večer z téhož regionu přišla informace o záchraně dvaačtyřicetileté ženy, která strávila pod troskami podle agentury Anadolu 257 hodin. Ve středu, tedy desátý den po zemětřesení, dostali ze sutin záchranáři tři živé ženy a dvě děti.  

OSN zveřejnila výzvu k poskytnutí jedné miliardy dolarů (přes 22 miliard korun) na pomoc pěti milionům lidí v Turecku, které zemětřesení zasáhlo. „Musíme při nich stát v jejich nejtěžší hodině a zajistit jim potřebnou podporu,“ uvedl šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martin Griffiths. Sbírku s cílovou částkou 400 milionů dolarů (téměř devět miliard korun) na pomoc devíti milionům lidí, kteří se s následky katastrofy vyrovnávají v Sýrii, vyhlásila OSN v úterý.

Své obavy z aktuální situace na syrském území zasaženém zemětřesením vyjádřil i šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain. Po návštěvě syrského Aleppa uvedl, že lidé tam žijí ve špatně vytopených prostorech a nuzných podmínkách. „Pokud to tak bude pokračovat, tak to bude mít zdravotní důsledky,“ řekl Chapagain, který se také obává šíření infekčních nemocí.

Turecká vláda ve středu podle televize al-Džazíra oznámila, že zatím eviduje celkem 50 576 zřícených či značně poškozených budov. Úřady v deseti postižených provinciích zkontrolovaly více než 387 tisíc objektů, z nichž téměř dvanáct tisíc bude muset být co nejrychleji zbouráno v provincii Gaziantep, na 10 900 se musí zbourat kvůli značnému poškození v provincii Hatay a 10 777 v provincii Kahramanmaras.

Pátrání po zemřelých

„Středa 15. února 2023 byla pro hasiče dnem nepřetržitého pokračování v nasazení na dvou velkých suťovištích, kde již pomáhá i těžká technika,“ popsal ve čtvrtek ráno mluvčí Jakub Kozák práci českých hasičů v Adiyamanu. Na jednom ze sektorů čeští záchranáři ukončili činnost ke středeční deváté večerní. Na druhém skončili s prací ve čtvrtek v 15:00.

Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského, který je na místě, čeští hasiči v Adiyamanu hledají už pouze zemřelé. „Záchranářské práce, tedy pátrání po přeživších, z drtivé části skončily. V ojedinělých případech se stále daří na jiných místech vysvobozovat přeživší, ale už je to naprostá výjimka,“ sdělil.

Agentura Reuters s odvoláním na státní televizi TRT Haber nicméně ve čtvrtek informovala, že v turecké provincii Kahramanmaras se podařilo 248 hodin po zemětřesení z trosek zříceného domu zachránit sedmnáctiletou dívku. Ze stejného regionu byla ve středu hlášena záchrana dvou žen, které v troskách přežívaly necelých deset dní. V úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že z trosek bylo v Turecku vyproštěno zatím přes osm tisíc živých.

Napětí v Adiyamanu

Ve městě Adiyaman stále není dostupná elektřina a voda, fungují ale čerpací stanice a lidem se dostává profesionálního ošetření u lékařů, popsal Kozák.

Pro zajištění bezpečnosti ve městě je podle mluvčího nasazena armáda a policie. „V oblasti bylo zaznamenáno určité napětí – týmům se doporučuje, aby při provádění průzkumu nebo při práci na sutinách měly rovněž k dispozici tlumočníky či průvodce. Český tým se s žádným problémem přímo nesetkal,“ podotkl. Tým se podle něj necítí nijak ohrožen, nejsou potíže ani konflikty.

V zimě a nevyhovujících podmínkách

Černohorský poznamenal, že ti, kdo mohou, poškozená města opouštějí a hledají dočasné přístřeší jinde. „Ve velkých městech vyrostly stanové tábory, kde lidé žijí v nevyhovujících hygienických podmínkách. Není tam dostatek hygienických potřeb, toalet. A samozřejmě pro tyto lidi jsou velmi obtížné noci, kdy teploty stále ještě padají pod bod mrazu,“ popsal Černohorský.

Největším problémem je zima ve vesnicích, které leží v nadmořských výškách přes tisíc metrů. Černohorský podotkl, že lidé tam jsou ve velké zimě pouze ve stanech a potřebovali by teplejší zázemí. Pomoc přislíbil Katar. Ten do Turecka posílá kontejnery, které byly určeny k ubytování fanoušků během nedávného fotbalového mistrovství světa, připomněl korespondent.

Nahrávám video

V pátek se čeští záchranáři vrátí

Počet záchranných týmů v oblasti Adiyamanu se postupně snížil z pondělních 21 na středečních šest mezinárodních skupin, z nichž dvě byly ze Spojených států. „Podle statistik evidovaných v systému operací týmů USAR stojí čeští hasiči za vyproštěním více než čtvrtiny všech obětí ve městě,“ uvedl Kozák. Minulý týden čeští záchranáři ze sutin vysvobodili také dva živé lidi, další živou ženu pomohl v troskách najít kolegům z jiného týmu pes české kynologické skupiny.

Záchranáři se do Česka vrátí v pátek. Na pražské letiště by měli dorazit po půl čtvrté odpoledne. Letoun pak bude pokračovat do Ostravy, kde se přistání plánuje krátce po půl osmé.

Česko posílá humanitární pomoc

Letadlo společnosti Smartwings a dva letouny české armády do Turecka dopraví deky ze skladů Správy státních hmotných rezerv, spotřební zdravotnický materiál nakoupený z programu Medevac i pět set traumasetů od Českého červeného kříže, uvedl Kozák.

Část českého týmu se tak připravuje k převzetí humanitární pomoci a ke zrušení tábora v Adiyamanu. Záchranáři v Turecku nechají podle mluvčího čtyři ze svých jedenácti stanů, které se na místě používají. Dosud je měl k dispozici záchranný tým z USA, na základě tureckého požadavku se přesunou do evakuačních táborů.

Češi už přispěli téměř 98 milionů korun

Češi za deset dní od ničivého zemětřesení vybrali již zhruba 98 milionů korun na pomoc obětem. Vyplývá to z dat českých humanitárních organizací, které sbírky na pomoc postiženým zemím vyhlásily. Vybrané peníze poslouží na zajištění jídla, hygienických potřeb nebo třeba přikrývek.

V Česku můžou lidé přispět hned do několika sbírek. Organizují je české humanitární organizace ADRA, Český červený kříž, Charita ČR, Diakonie ČCE a Člověk v tísni, ve kterých prozatím lidé přispěli nejvíc.

Například ve sbírce SOS zemětřesení Sýrie a Turecko se vybralo 75 milionů korun. Nejvíce peněz lidé poslali bezprostředně po zemětřesení. „Jako při každé katastrofě je to tak, že lidé přispívají nejvíc v ty první dny,“ vysvětluje Milan Votypka z Člověka v tísni. Z peněz organizace zajišťuje například pitnou vodu, teplé jídlo nebo třeba trvanlivé potraviny.

Stoltenberg dorazil do Turecka

Oblasti v Turecku zasažené zemětřesením navštíví ve čtvrtek generální tajemník NATO Stoltenberg, který se do země vydal. Na tiskové konferenci s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Cavusogluem vyzdvihl pomoc, kterou Turecku poskytly státy NATO. Zemětřesení označil za nejhorší přírodní katastrofu, která se stala na území členských států od založení Aliance.

Cavusoglu ocenil „velmi aktivní přístup“ k pomoci Turecku ze strany zemí NATO. Velkou solidaritu Turecku prokázaly podle Stoltenberga také Švédsko a Finsko, které o vstup do NATO usilují. Ankara si však ohledně ratifikace přijetí Švédska stanovila požadavky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu pohřbu svého otce

Nejvyšší íránský vůdce Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu šestidenních smutečních obřadů věnovaných jeho otci Alímu, napsala ve čtvrtek BBC. Bývalý nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí, zabitý 28. února při prvních izraelsko-amerických úderech na Teherán, byl nad ránem pohřben ve městě Mašhad na severovýchodě Íránu. S odvoláním na íránská státní média o tom informovaly světové tiskové agentury. Nejasnosti panují ohledně osudu Chameneího mladšího, který se od březnového jmenování do nejvyšší funkce v teokratickém režimu na veřejnosti neobjevil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí červnového zemětřesení ve Venezuele stoupl nejméně na 3889

Počet obětí dvojice zemětřesení, které v červnu zasáhly Venezuelu, stoupl nejméně na 3889, oznámila ve čtvrtek večer podle agentury AFP venezuelská vláda. Předchozí bilance ze středy uváděla 3811 mrtvých. Počet evidovaných zraněných zůstává již několik dní beze změny na 16 740, o střechu nad hlavou přišlo bezmála 18 tisíc osob.
před 5 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 8 hhodinami

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů, řekla představitelka OSN

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů a dalších 1816 lidí zranily, sdělila ve čtvrtek podle agentury Reuters Radě bezpečnosti náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary di Carlová, podle níž jde o nejvyšší čísla od prvních měsíců plnohodnotné ruské invaze. Té se Ukrajina brání od února 2022.
před 9 hhodinami

Útočník z bavorského gymnázia je ve vazbě

Šestnáctiletý mladík, který ve středu v areálu gymnázia v bavorském Schongau nožem těžce zranil dvě 13leté dívky, je ve vyšetřovací vazbě. Je podezřelý mimo jiné z pokusu o vraždu ve dvou případech, sdělily ve čtvrtek dle agentury DPA policie a státní zastupitelství.
před 9 hhodinami

VideoVe Venezuele zůstávají po zemětřesení dál tisícovky lidí bez domova a prostředků

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.
před 10 hhodinami

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 13 hhodinami

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.