Poslední dny před největší evropskou válkou od porážky nacismu: 22. únor 2022

O tom, že se Vladimir Putin chystá podmanit si vojensky Ukrajinu, se spekulovalo od jara 2021, kdy k jejím hranicím a na okupovaný Krym začal přemisťovat desetitisíce vojáků s technikou všeho druhu. Když se k nim v zimě přidaly polní nemocnice a policejní jednotky vycvičené k potlačování občanského odporu, bylo už mnohým jasné, že válka největších rozměrů v Evropě od druhé světové je na spadnutí. Samotná invaze pak přebila dění, které jí těsně předcházelo. Proto připomínáme poslední týden den po dni, tentokrát úterý 22. února 2022.

Moskevská burza ztratila za první minutu obchodování 5,44 procenta. Mírně se snížil i kurz rublu k euru a dolaru. Brzy se však trhy uklidnily a začaly získávat ztráty zpět, večer si burza připisovala mírný růst. Oslabuje ukrajinská hřivna.

Doněck hlásí další ostřelování z pozic ukrajinské armády a pokus o atentát na tamního „exministra obrany“. V obci Zolote-5 byl večer zničen obytný dům. Ukrajina oznámila, že protivník v Donbasu porušil za pondělí příměří v 84 případech, zabil dva vojáky a 12 jich zranil. K úternímu večeru přibyli jeden mrtvý a jeden zraněný voják. Luhanskou teplárnu a elektrárnu na území kontrolovaném Kyjevem vyřadila z provozu palba. SBU zveřejnila odposlechy, na nichž o tom ozbrojenci z okupovaného Donbasu hovoří, jakož i o dalších úderech, které připisují ukrajinským silám.

Ukrajinská tajná služba také oznámila, že zachytila plány na teroristický útok v chrámu pravoslavné církve moskevského patriarchátu v Charkově. Kyjevská policie tvrdí, že na budovu advokátní komory ve městě někdo v noci vystřelil z granátometu, nikoho přitom nezranil. Podle ministra spravedlnosti Denyse Miljusky se Rusko snaží vyprovokovat vzpoury ve vězení. V Mariupolu vyšlo podle odhadů asi tisíc lidí demonstrovat loajalitu Ukrajině.

Ruský parlament schválil uznání nezávislosti obou separatistických „republik“ na Donbasu i dohody o vzájemné pomoci s nimi. Dopoledne však stále není jasné, v jakých hranicích. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to na tiskové konferenci nebyl ochoten sdělit. Zástupce předsedy „parlamentu Luhanské lidové republiky“ Dmitrij Chorošilov nárokuje celou Luhanskou oblast a žádá stažení ukrajinské armády. 

Vladimir Putin na večerní tiskové konferenci prohlásil, že Rusko uznalo ústavy obou „republik“, a tedy i vymezení jejich území v nich zakotvená, tedy celé stejnojmenné administrativní oblasti. Přiznal, že otázka je sporná a navrhl ji řešit jednáním mezi Ukrajinou a „republikami“. Normalizaci vztahů by podle něj pomohlo, kdyby Ukrajina vyhlásila neutralitu a uznala ztrátu Krymu.

Rusko oznámilo, že plánuje velké námořní a letecké cvičení na okupovaném Krymu. Rada federace udělila Putinovi právo použít armádu za hranicemi. Ukrajinský generální štáb požádal obyvatele, aby nezveřejňovali záběry vlastní vojenské techniky. Volodymyr Zelenskyj vyzval do služby operativní rezervisty. Maďarsko oznámilo přesun vojáků ke společné hranici s cílem zvýšení bezpečnosti a zvládnutí případné humanitární situace.

Zelenskyj v poledne prohlásil, že zvažuje zpřetrhání diplomatických styků s Ruskem, Moskva odpověděla, že o takovém kroku neuvažuje. Večer ministerstvo zahraničí napsalo, že v nejbližší době stáhne všechny diplomaty z Ukrajiny v obavě o jejich životy. Putin také reagoval na sobotní Zelenského slova týkající se Budapešťského memoranda a jaderných zbraní a sdělil, že Ukrajina by je mohla získat, což Rusko vnímá jako strategické ohrožení.

Německo oznámilo, že přerušuje certifikaci plynovodu Nord Stream 2. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv pohrozil zdražením na 2000 eur za tisíc kubíků plynu. Británie zavedla sankce proti pěti bankám a třem Rusům z blízkého okolí Putina: Gennadiji Timčenkovi a bratrům Rotenbergům. EU ohlásila sankce proti 351 ruským poslancům a 27 osobám zapojeným do hrozeb Ukrajině a uznání „republik“. Kyjevu nabídla odborníky na kybernetickou bezpečnost. USA podle prezidenta Joea Bidena zacílí na dvě banky, některé oligarchy a obhospodařování ruského státního dluhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 24 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...