Poslední dny před největší evropskou válkou od porážky nacismu: 22. únor 2022

O tom, že se Vladimir Putin chystá podmanit si vojensky Ukrajinu, se spekulovalo od jara 2021, kdy k jejím hranicím a na okupovaný Krym začal přemisťovat desetitisíce vojáků s technikou všeho druhu. Když se k nim v zimě přidaly polní nemocnice a policejní jednotky vycvičené k potlačování občanského odporu, bylo už mnohým jasné, že válka největších rozměrů v Evropě od druhé světové je na spadnutí. Samotná invaze pak přebila dění, které jí těsně předcházelo. Proto připomínáme poslední týden den po dni, tentokrát úterý 22. února 2022.

Moskevská burza ztratila za první minutu obchodování 5,44 procenta. Mírně se snížil i kurz rublu k euru a dolaru. Brzy se však trhy uklidnily a začaly získávat ztráty zpět, večer si burza připisovala mírný růst. Oslabuje ukrajinská hřivna.

Doněck hlásí další ostřelování z pozic ukrajinské armády a pokus o atentát na tamního „exministra obrany“. V obci Zolote-5 byl večer zničen obytný dům. Ukrajina oznámila, že protivník v Donbasu porušil za pondělí příměří v 84 případech, zabil dva vojáky a 12 jich zranil. K úternímu večeru přibyli jeden mrtvý a jeden zraněný voják. Luhanskou teplárnu a elektrárnu na území kontrolovaném Kyjevem vyřadila z provozu palba. SBU zveřejnila odposlechy, na nichž o tom ozbrojenci z okupovaného Donbasu hovoří, jakož i o dalších úderech, které připisují ukrajinským silám.

Ukrajinská tajná služba také oznámila, že zachytila plány na teroristický útok v chrámu pravoslavné církve moskevského patriarchátu v Charkově. Kyjevská policie tvrdí, že na budovu advokátní komory ve městě někdo v noci vystřelil z granátometu, nikoho přitom nezranil. Podle ministra spravedlnosti Denyse Miljusky se Rusko snaží vyprovokovat vzpoury ve vězení. V Mariupolu vyšlo podle odhadů asi tisíc lidí demonstrovat loajalitu Ukrajině.

Ruský parlament schválil uznání nezávislosti obou separatistických „republik“ na Donbasu i dohody o vzájemné pomoci s nimi. Dopoledne však stále není jasné, v jakých hranicích. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to na tiskové konferenci nebyl ochoten sdělit. Zástupce předsedy „parlamentu Luhanské lidové republiky“ Dmitrij Chorošilov nárokuje celou Luhanskou oblast a žádá stažení ukrajinské armády. 

Vladimir Putin na večerní tiskové konferenci prohlásil, že Rusko uznalo ústavy obou „republik“, a tedy i vymezení jejich území v nich zakotvená, tedy celé stejnojmenné administrativní oblasti. Přiznal, že otázka je sporná a navrhl ji řešit jednáním mezi Ukrajinou a „republikami“. Normalizaci vztahů by podle něj pomohlo, kdyby Ukrajina vyhlásila neutralitu a uznala ztrátu Krymu.

Rusko oznámilo, že plánuje velké námořní a letecké cvičení na okupovaném Krymu. Rada federace udělila Putinovi právo použít armádu za hranicemi. Ukrajinský generální štáb požádal obyvatele, aby nezveřejňovali záběry vlastní vojenské techniky. Volodymyr Zelenskyj vyzval do služby operativní rezervisty. Maďarsko oznámilo přesun vojáků ke společné hranici s cílem zvýšení bezpečnosti a zvládnutí případné humanitární situace.

Zelenskyj v poledne prohlásil, že zvažuje zpřetrhání diplomatických styků s Ruskem, Moskva odpověděla, že o takovém kroku neuvažuje. Večer ministerstvo zahraničí napsalo, že v nejbližší době stáhne všechny diplomaty z Ukrajiny v obavě o jejich životy. Putin také reagoval na sobotní Zelenského slova týkající se Budapešťského memoranda a jaderných zbraní a sdělil, že Ukrajina by je mohla získat, což Rusko vnímá jako strategické ohrožení.

Německo oznámilo, že přerušuje certifikaci plynovodu Nord Stream 2. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv pohrozil zdražením na 2000 eur za tisíc kubíků plynu. Británie zavedla sankce proti pěti bankám a třem Rusům z blízkého okolí Putina: Gennadiji Timčenkovi a bratrům Rotenbergům. EU ohlásila sankce proti 351 ruským poslancům a 27 osobám zapojeným do hrozeb Ukrajině a uznání „republik“. Kyjevu nabídla odborníky na kybernetickou bezpečnost. USA podle prezidenta Joea Bidena zacílí na dvě banky, některé oligarchy a obhospodařování ruského státního dluhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...