Poslední dny před největší evropskou válkou od porážky nacismu: 19. únor 2022

O tom, že se Vladimir Putin chystá podmanit si vojensky Ukrajinu, se spekulovalo od jara 2021, kdy k jejím hranicím a na okupovaný Krym začal přemisťovat desetitisíce vojáků s technikou všeho druhu. Když se k nim v zimě přidaly polní nemocnice a policejní jednotky vycvičené k potlačování občanského odporu, bylo už mnohým jasné, že válka největších rozměrů v Evropě od druhé světové je na spadnutí. Samotná invaze pak přebila dění, které jí těsně předcházelo. Proto připomínáme poslední týden den po dni, tentokrát sobotu 19. února 2022.

Vůdci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko se společně účastní cvičení strategických sil. Sledují vypálení raket s plochou dráhou letu, hyperzvukových i balistických raket schopných nést jaderné hlavice z polygonů v Plesecku i z plavidel v Černém i Severním moři. Už v pátek Putin vyhlásil každoroční odvod vojáků v záloze.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil, že Ukrajina chce mír, ale v případě invaze se bude bránit. Rozhodl o svolání konzultací zemí podepsaných pod Budapešťským memorandem z roku 1994, v němž se jeho země vzdala jaderných zbraní za záruku bezpečnosti a územní celistvosti od Británie, Ruska a USA. Pokud se konzultace neuskuteční, pohrozil, že Ukrajina už nebude nic z memoranda považovat za platné. 

Představitelé samozvaných „republik“ na Ruskem okupovaných územích Donbasu vyhlásili v pátek evakuaci žen, dětí a seniorů do Ruska s odkazem na informace o údajném plánu ukrajinské ofenzivy. Podle metadat nahráli videa oznamující evakuaci už ve středu 16. února. Autobusy odvážejí desítky tisíc lidí. Muži jsou povoláni do zbraně v rámci všeobecné mobilizace. V Rostovské oblasti, kam míří evakuovaní, vyhlašují ruské úřady režim mimořádné události. Šéf Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti Stanislav Zas informuje o připravenosti vyslat do oblasti jednotky.

Z okupovaného Donbasu přicházejí zprávy o výbuchu plynovodu a vodovodu. Oběti hlášeny nejsou, ruská média výbuchy připisují Kyjevu a označují je za teroristické činy. Ruská televize předvedla údajného ukrajinského agenta zadrženého v Doněcku, který při výslechu popsal plány ukrajinských sil na bombardování města a schéma pašování výbušnin z Ukrajiny k teroristickým činům v samozvané „republice“.

Ukrajinská armáda odmítá odpovědnost za výbuchy na okupovaných územích a tvrdí, že palbu neopětuje. Hlásí naopak 225 narušení klidu zbraní z ruské strany a dva zabité a čtyři raněné vojáky. Ukrajinská rozvědka viní ruské tajné služby, že rozmisťují výbušninu v domech, na mostech či železnicích s cílem zabít civilisty a svést jejich smrt na Ukrajinu. Obzvlášť ohrožené jsou podle ní transporty sirotků a seniorů evakuovaných do Ruska.

Mise OBSE zaznamenala za sobotu 19. února přes patnáct set porušení příměří, drtivou většinou výbuchů, na obou stranách linie dotyku. Odpovědnost za ně ve svých zprávách nikomu nepřipisuje.

Ukrajina podruhé za dva dny iniciovala mimořádné setkání Třístranné kontaktní skupiny ohledně situace v Donbasu. Ruští zástupci se na něj nedostavili.

V Rostovské oblasti Ruské federace blízko hranic s Ukrajinou lidé nachází postupně dvě dopadlé střely. Ruská média spekulují, že byly vypáleny z Ukrajiny. Ruské orgány zahájily  vyšetřování „pádu ukrajinské střely na ruské území“.

Foreign Policy s odvoláním na nejmenované zdroje z bezpečnostních služeb píše, že Rusko má seznamy lidí, které je při invazi nutné zatknout nebo zabít. Mají mezi nimi být ukrajinští politici a protikorupční aktivisté a představitelé ruské a běloruské opozice v emigraci. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov to později označil za kachnu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varuje, že vše ukazuje na plnohodnotnou ruskou invazi. NATO přesouvá své kanceláře z Kyjeva do Lvova. Lufthansa přerušuje od 21. února lety do Kyjeva a Oděsy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Austrálie poskytne zemím Perského zálivu průzkumné letadlo a emirátům rakety

Austrálie vyšle do oblasti Perského zálivu vojenský průzkumný letoun a do Spojených arabských emirátů dodá rakety. V úterý to podle agentury Reuters oznámil australský premiér Anthony Albanese s tím, že cílem podpory je pomoci tamním zemím bránit se před nevyprovokovanými íránskými útoky. Írán čelí americkým a izraelským útokům, na které reaguje odvetnými údery i na země, které se náletů neúčastní, ale jsou v nich americké základny použité k útokům.
před 1 hhodinou

Íránské gardy údajně slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům a podniká protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
02:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...