Poslední dny před největší evropskou válkou od porážky nacismu: 19. únor 2022

O tom, že se Vladimir Putin chystá podmanit si vojensky Ukrajinu, se spekulovalo od jara 2021, kdy k jejím hranicím a na okupovaný Krym začal přemisťovat desetitisíce vojáků s technikou všeho druhu. Když se k nim v zimě přidaly polní nemocnice a policejní jednotky vycvičené k potlačování občanského odporu, bylo už mnohým jasné, že válka největších rozměrů v Evropě od druhé světové je na spadnutí. Samotná invaze pak přebila dění, které jí těsně předcházelo. Proto připomínáme poslední týden den po dni, tentokrát sobotu 19. února 2022.

Vůdci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko se společně účastní cvičení strategických sil. Sledují vypálení raket s plochou dráhou letu, hyperzvukových i balistických raket schopných nést jaderné hlavice z polygonů v Plesecku i z plavidel v Černém i Severním moři. Už v pátek Putin vyhlásil každoroční odvod vojáků v záloze.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil, že Ukrajina chce mír, ale v případě invaze se bude bránit. Rozhodl o svolání konzultací zemí podepsaných pod Budapešťským memorandem z roku 1994, v němž se jeho země vzdala jaderných zbraní za záruku bezpečnosti a územní celistvosti od Británie, Ruska a USA. Pokud se konzultace neuskuteční, pohrozil, že Ukrajina už nebude nic z memoranda považovat za platné. 

Představitelé samozvaných „republik“ na Ruskem okupovaných územích Donbasu vyhlásili v pátek evakuaci žen, dětí a seniorů do Ruska s odkazem na informace o údajném plánu ukrajinské ofenzivy. Podle metadat nahráli videa oznamující evakuaci už ve středu 16. února. Autobusy odvážejí desítky tisíc lidí. Muži jsou povoláni do zbraně v rámci všeobecné mobilizace. V Rostovské oblasti, kam míří evakuovaní, vyhlašují ruské úřady režim mimořádné události. Šéf Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti Stanislav Zas informuje o připravenosti vyslat do oblasti jednotky.

Z okupovaného Donbasu přicházejí zprávy o výbuchu plynovodu a vodovodu. Oběti hlášeny nejsou, ruská média výbuchy připisují Kyjevu a označují je za teroristické činy. Ruská televize předvedla údajného ukrajinského agenta zadrženého v Doněcku, který při výslechu popsal plány ukrajinských sil na bombardování města a schéma pašování výbušnin z Ukrajiny k teroristickým činům v samozvané „republice“.

Ukrajinská armáda odmítá odpovědnost za výbuchy na okupovaných územích a tvrdí, že palbu neopětuje. Hlásí naopak 225 narušení klidu zbraní z ruské strany a dva zabité a čtyři raněné vojáky. Ukrajinská rozvědka viní ruské tajné služby, že rozmisťují výbušninu v domech, na mostech či železnicích s cílem zabít civilisty a svést jejich smrt na Ukrajinu. Obzvlášť ohrožené jsou podle ní transporty sirotků a seniorů evakuovaných do Ruska.

Mise OBSE zaznamenala za sobotu 19. února přes patnáct set porušení příměří, drtivou většinou výbuchů, na obou stranách linie dotyku. Odpovědnost za ně ve svých zprávách nikomu nepřipisuje.

Ukrajina podruhé za dva dny iniciovala mimořádné setkání Třístranné kontaktní skupiny ohledně situace v Donbasu. Ruští zástupci se na něj nedostavili.

V Rostovské oblasti Ruské federace blízko hranic s Ukrajinou lidé nachází postupně dvě dopadlé střely. Ruská média spekulují, že byly vypáleny z Ukrajiny. Ruské orgány zahájily  vyšetřování „pádu ukrajinské střely na ruské území“.

Foreign Policy s odvoláním na nejmenované zdroje z bezpečnostních služeb píše, že Rusko má seznamy lidí, které je při invazi nutné zatknout nebo zabít. Mají mezi nimi být ukrajinští politici a protikorupční aktivisté a představitelé ruské a běloruské opozice v emigraci. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov to později označil za kachnu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varuje, že vše ukazuje na plnohodnotnou ruskou invazi. NATO přesouvá své kanceláře z Kyjeva do Lvova. Lufthansa přerušuje od 21. února lety do Kyjeva a Oděsy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
Právě teď

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 8 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 11 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 12 hhodinami
Načítání...