O tom, že se Vladimir Putin chystá podmanit si vojensky Ukrajinu, se spekulovalo od jara 2021, kdy k jejím hranicím a na okupovaný Krym začal přemisťovat desetitisíce vojáků s technikou všeho druhu. Když se k nim v zimě přidaly polní nemocnice a policejní jednotky vycvičené k potlačování občanského odporu, bylo už mnohým jasné, že válka největších rozměrů v Evropě od druhé světové je na spadnutí. Samotná invaze pak přebila dění, které jí těsně předcházelo. Proto připomínáme poslední týden den po dni, tentokrát pondělí 21. února 2022.
Náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Gulevič prohlásil, že ruské jednotky v zemi zůstanou, dokud nevznikne objektivní potřeba jejich odchodu. „V nemalé míře to bude také záviset na našich západních protějšcích. Síly a technika rozmístěné ve východoevropském regionu, včetně blízkosti Běloruska (…) jsou jedním z faktorů, které ovlivňují vývoj situace.“
Aktivita ruských vojsk u hranic s Ukrajinou se přes víkend proměnila. Namísto shromažďování většího počtu vojáků a techniky lze nyní spatřit menší jednotky, které se dostávají do pozic mimo základny a cvičiště, což naznačuje větší bojovou připravenost. V noci na pondělí to uvedla společnost Maxar Technologies, která s pomocí satelitních snímků již několik týdnů monitoruje aktivity ruské armády. Americká média s odkazem na informace rozvědky tvrdí, že ruští velitelé dostali rozkaz připravit se na invazi. Podle ukrajinského ministra obrany Reznikova nemá Rusko v Bělorusku dost sil na útok na Kyjev.
Ruská pohraniční služba oznámila, že kolem šesté hodiny ranní u obce Miťjakinskaja zmařila pokus o narušení hranice ukrajinskou diverzní skupinou a zlikvidovala pět narušitelů. Skupinu se prý pokusila na ruském území zachránit dvě bojová vozidla pěchoty, která zničily ruské protitankové střely. Skupina Oryx zabývající se vyšetřováním podobných případů z otevřených zdrojů o den později uvedla, že BVP natočené v reportáži ruského Prvního kanálu Ukrajina ve výzbroji nemá a muselo být ruské.
Podle ruské strany také v 9:50 střela vypálená z Ukrajiny zasáhla stanoviště pohraničníků asi 150 metrů od hranice. Kyjev vzápětí ruské tvrzení o incidentech na hranicích označil za lež. Žádné ukrajinské síly v regionu nejsou, uvedla ukrajinská armáda.
Vedení samozvané „republiky“ v Luhanské oblasti rozšířilo mobilizaci na muže starší 55 let. Podle doněckých médií překročila ukrajinská diverzní skupina linii dotyku a pokusila se dostat k hranici s Ruskem, v boji vybuchl raketový a dělostřelecký sklad. Jiný ukrajinský agent se prý omylem odpálil u doněckého nádraží, kde se pokoušel instalovat bombu. Doněck hlásí smrt vojáka a civilisty a poškození dvou škol v důsledku střelby ze strany Ukrajiny. Samozvaná doněcká „republika“ požádala Rusko o vojenskou pomoc. Šéf diplomacie EU Josep Borrell označil všechna ruská obvinění Ukrajiny za smyšlená.
Do Ruska podle tamních médií přijelo do pondělního rána 61 tisíc evakuovaných z Donbasu. Už šest regionů kvůli tomu zavedlo stav mimořádné situace. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov tvrdí, že evakuace je nutná kvůli agresi a provokacím ukrajinské armády.
Ukrajina ohlásila výpadek elektřiny v obci Ščastja v důsledku palby z okupovaných území. Obvinila protivníka z masivního ostřelování území na obou stranách linie dotyku.
Předseda proruské ukrajinské strany Opoziční platforma – Za život Jurij Bojko prohlásil, že prezident Zelenskyj zatáhnul zemi do válečné psychózy a vyzval poslance, aby pomohli konečně realizovat Minské smlouvy, které roku 2015 ukončily horkou fázi rusko-ukrajinských bojů na Donbase. Ruský konzulát v Oděse přestal přijímat občany.
Šéfové samozvaných „republik“ požádali Vladimira Putina o uznání nezávislosti. Putinovi všichni účastníci zasedání bezpečnostní rady radili tento krok uznat.
Prezident večer vystoupil s hodinovým projevem, v němž vyložil svou interpretaci dějin, z níž vyplývá, že část současné Ukrajiny má patřit Rusku, které o toto území přišlo jen kvůli rozhodnutím Lenina. Obvinil ukrajinské politiky z genocidy ruského obyvatelstva a varoval je, že pokud okamžitě nezastaví bojové akce, „bude veškerá odpovědnost za možné pokračování krveprolití plně na svědomí režimu vládnoucího na území Ukrajiny“. Luhanští a doněčtí ozbrojenci poté hlásili další palbu z ukrajinských pozic.
Putin oznámil uznání nezávislosti takzvané „Doněcké lidové republiky“ a „Luhanské lidové republiky“. Vzápětí s nimi podepsal dohody o přátelství a vzájemné pomoci a přiznaně vyslal na jejich území ruské vojáky. Uskutečnilo se mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, kde většina členů tyto kroky odsoudila, Rusko je hájilo a Čína vyzvala ke zdrženlivosti.
