Od puče v Myanmaru uběhly dva roky. Junta bombarduje civilisty, zemřely tisíce lidí

3 minuty
Horizont ČT24: Dva roky od armádního puče v Myanmaru
Zdroj: ČT24

Za dva roky od svržení vlády vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v Myanmaru vojenskou juntou odešly ze země miliony lidí. Představitelé legitimního kabinetu byli zatčeni. Následné protesty, kterých se účastnily desetitisíce obyvatel, junta tvrdě potlačovala. Její zákroky mají tisíce obětí. Zástupci OSN v úterý uvedli, že zločiny proti lidskosti jsou v zemi stále páchány.

Dnes jednadvacetiletý odbojář Syn Aye Chan vyrazil do ulic poprvé přímo v den převratu. Jeden z vojenských zásahů mu ale později změnil život, po výbuchu přišel o nohu. „Nikdy jsem nelitoval – ani během boje, ani ve chvíli, kdy jsem utrpěl zranění. Zvolil jsem si tuhle cestu, protože věřím, že je správná. Pokud se dostatečně zotavím, vrátím se zpět do války. Tohle je až do konce,“ popsal.

Junta od svržení legitimní vlády slibuje uspořádání voleb, tomu ale odbojář nevěří. Právě kvůli porážce ve volbách v listopadu 2020 se generálové rozhodli chopit moci silou. „Su Ťij získala 83 procent hlasů, což by jí umožnilo sestavit vládu a prosazovat reformy, které si armáda nepřála,“ přiblížila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Nejprve se vojenská junta výsledek snažila napadnout u soudu, ale neuspěla. Také podle OSN volby proběhly férově a podle pravidel – v rámci možností v zemi, ve které probíhala občanská válka. „Proto se generálové chopili moci vojensky. Vjeli do ulic na tancích a zatkli Su Ťij,“ uvedla Šámalová.

6 minut
Studio ČT24: Dva roky od převratu v Myanmaru
Zdroj: ČT24

Myanmarskou vůdkyni chce junta držet doživotně ve vězení

Země se od puče, který vedl k rozsáhlým protestům, zmítá v chaosu. Sedmasedmdesátiletá nositelka Nobelovy ceny za mír zůstává v hlavním městě na samotce. V součtu už byla odsouzena k 33 letům vězení, některými obviněními se ale soud stále zabývá. Armáda trvá na tom, že se jí dostalo řádného procesu. Série soudních řízení ale byla mezinárodně odsouzena jako podvod.

Proti Su Ťij bylo vzneseno devatenáct obvinění. „Například z toho, že porušovala pandemické zákony, vyzradila státní tajemství, nelegálně používala vysílačky, údajně se měla dopustit korupce. Což je komické obvinění pro všechny lidi, kteří Su Ťij znají,“ uvedla Šámalová. „Cílem je jednoznačně udržet Su Ťij na doživotí ve vězení,“ dodala.

Lidé protestují kvůli zadržení Su Ťij
Zdroj: Reuters/Issei Kato

Mírumilovné demonstrace přerostly v ozbrojený odpor

Dostupná data odhadují, že za poslední dva roky bylo zadrženo zhruba 17 tisíc lidí za podporu prodemokratického hnutí a že násilné zásahy mají na svědomí několik tisíc obětí. Některé instituce uvádějí ještě vyšší čísla. Junta údaje zpochybňuje.

Protesty v reakci na převrat byly rozsáhlé a trvaly mnoho měsíců. V řadě měst, i těch menších, se jich účastnily desetitisíce lidí. „Armáda proti nim zakročila velice brutálně. Střílela do lidí, mnoho lidí zemřelo (…) Časem, když už nebylo možné mírumilovně protestovat v ulicích, protože armáda lidi masakrovala, protest přerostl v ozbrojené hnutí odporu. Vznikly lidové milice, které po boku etnických armád bojují proti myanmarské armádě,“ shrnula Šámalová.

Armáda také vypaluje školy i nemocnice, útočí na prodemokratické síly, a zabíjí tak další lidi.

O systematických zločinech proti lidskosti a válečných zločinech se mluvilo v předvečer výročí na půdě OSN. „Jejich dopad na životy lidí, obyvatel Myanmaru, byl v posledních dvou letech nesmírně, nesmírně významný. O život přišlo nejméně 2900 lidí a toto číslo je nejspíš mnohem vyšší,“ řekl zvláštní zpravodaj OSN v oblasti lidských práv v Myanmaru Tom Andrews.

Neúčinné sankce a nový balík

Po vojenském převratu proto došlo k uvalení sankcí, podle Šámalové ale nejsou dostatečně účinné. „Nepřipojilo se k nim tolik zemí, aby se podařilo odříznout vojenskou juntu od jejích finančních zdrojů,“ řekla.

Spojené státy od převratu uvalily sankce na víc než stovku lidí a firem. S dvouletým výročím přicházejí Spojené státy s dalším balíkem. Blokuje přístup k penězům a zdrojům pod kontrolou USA. Soustředit se bude i na znemožnění dovozu leteckého paliva.

„Myanmarská armáda v uplynulých měsících změnila taktiku. Protože se jí nedaří v bojích na zemi, začala bombardovat města a vesnice, dost často civilní cíle. Tisíce lidí umírají, jsou mezi nimi i stovky dětí, i malých dětí mladších devíti let,“ dodala Šámalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 57 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...