Někteří Poláci kvůli růstu cen přecházejí na hnědé uhlí. To ale víc znečišťuje ovzduší

Nahrávám video

Kvůli nárůstu cen přechází mnoho polských domácností z černého na levnější hnědé uhlí. Odborníci varují, že to bude mít vážný dopad na ovzduší. Právě kvůli vysoké popularitě uhlí patří Polsko už teď mezi státy s nejhorším znečištěním. Každý rok tam kvůli tomu předčasně umírá na padesát tisíc lidí.

Černým uhlím topí specialistka na IT Magdalena Ulmanová, která žije ve středním Slezsku. Přiznává, že také ona by ráda dýchala čistší vzduch. „Vím, že ke znečištění přispíváme. Aspoň ale nepálíme odpadky a utrácíme za toto uhlí, abychom topili menším zlem,“ uvádí Polka.

Nejen že je tahle surovina teď v Polsku drahá, ale hlavně jí je nedostatek. Vláda se kvůli válce zbavila dodávek z Ruska, vlastní těžba nestačí a import z jiných zemí také ne. Někteří nákup uhlí rovnou vzdávají. „Je možné koupit jen dvě tuny, takže se do toho neženu. A objednat ho přes internet je velmi složité,“ prohlašuje farmář ze středního Polska Kazimierz Kujawski.

Politici od léta nabádali lidi, aby sbírali klestí v lese. Povolili jim topit levnější, ale i méně zdravou a méně účinnou variantou černého uhlí, tím hnědým. „Polsko se prostě musí zahřát,“ sděloval šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński.

Znečištěné ovzduší

Ovzduší v Polsku přitom patřilo už dřív k těm nejznečištěnějším v Evropě, ve špatných dnech i na světě. Hnědé uhlí v kotlích vzduch zamoří ještě víc. „Jestliže je v hnědém uhlí v průměru pětkrát víc rtuti než v černém a je třeba ho spálit třikrát víc, to už nám dává patnáctkrát víc rtuti. A navíc, kvůli obsahu síry se rtuť lépe váže a jednodušeji se dostává do našich plic,“ vysvětluje specialista na ochranu životního prostředí Piotr Kleczkowski.

Kvůli smogu přitom dosud v Polsku každý rok předčasně umíralo až padesát tisíc lidí. Prachové částice zhoršují infekce dýchacích cest, nejohroženější jsou malé děti. Například Koczwarovi museli kvůli akutnímu zánětu průdušek do nemocnice. „Když lidé začínají topit v kotlích a emise začínají růst, tak jsou děti hodně nemocné,“ míní matka nemocného dítěte Jowita Koczwarová.

O jednu z pacientek se stará i primářka pediatrie Katarzyna Musiolová ve slezském Rybniku. Povolení topit hnědým uhlím ji zklamalo. Špatné ovzduší podle Musiolové dětem neničí zdaleka jen dýchací soustavu. „Mnoho výzkumů ukazuje, že děti žijící ve znečištěném prostředí mají problémy s pozorností, soustředěním, myšlením i pamětí,“ říká primářka.

Polsko má před sebou řadu těžkých topných sezon. Rychlý přechod na takzvané zelené zdroje nemá politickou podporu, plynu je málo a první jaderná elektrárna se ještě ani nezačala stavět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 46 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled