Někteří Poláci kvůli růstu cen přecházejí na hnědé uhlí. To ale víc znečišťuje ovzduší

3 minuty
Horizont ČT24: Hnědé uhlí v Polsku
Zdroj: ČT24

Kvůli nárůstu cen přechází mnoho polských domácností z černého na levnější hnědé uhlí. Odborníci varují, že to bude mít vážný dopad na ovzduší. Právě kvůli vysoké popularitě uhlí patří Polsko už teď mezi státy s nejhorším znečištěním. Každý rok tam kvůli tomu předčasně umírá na padesát tisíc lidí.

Černým uhlím topí specialistka na IT Magdalena Ulmanová, která žije ve středním Slezsku. Přiznává, že také ona by ráda dýchala čistší vzduch. „Vím, že ke znečištění přispíváme. Aspoň ale nepálíme odpadky a utrácíme za toto uhlí, abychom topili menším zlem,“ uvádí Polka.

Nejen že je tahle surovina teď v Polsku drahá, ale hlavně jí je nedostatek. Vláda se kvůli válce zbavila dodávek z Ruska, vlastní těžba nestačí a import z jiných zemí také ne. Někteří nákup uhlí rovnou vzdávají. „Je možné koupit jen dvě tuny, takže se do toho neženu. A objednat ho přes internet je velmi složité,“ prohlašuje farmář ze středního Polska Kazimierz Kujawski.

Politici od léta nabádali lidi, aby sbírali klestí v lese. Povolili jim topit levnější, ale i méně zdravou a méně účinnou variantou černého uhlí, tím hnědým. „Polsko se prostě musí zahřát,“ sděloval šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński.

Znečištěné ovzduší

Ovzduší v Polsku přitom patřilo už dřív k těm nejznečištěnějším v Evropě, ve špatných dnech i na světě. Hnědé uhlí v kotlích vzduch zamoří ještě víc. „Jestliže je v hnědém uhlí v průměru pětkrát víc rtuti než v černém a je třeba ho spálit třikrát víc, to už nám dává patnáctkrát víc rtuti. A navíc, kvůli obsahu síry se rtuť lépe váže a jednodušeji se dostává do našich plic,“ vysvětluje specialista na ochranu životního prostředí Piotr Kleczkowski.

Kvůli smogu přitom dosud v Polsku každý rok předčasně umíralo až padesát tisíc lidí. Prachové částice zhoršují infekce dýchacích cest, nejohroženější jsou malé děti. Například Koczwarovi museli kvůli akutnímu zánětu průdušek do nemocnice. „Když lidé začínají topit v kotlích a emise začínají růst, tak jsou děti hodně nemocné,“ míní matka nemocného dítěte Jowita Koczwarová.

O jednu z pacientek se stará i primářka pediatrie Katarzyna Musiolová ve slezském Rybniku. Povolení topit hnědým uhlím ji zklamalo. Špatné ovzduší podle Musiolové dětem neničí zdaleka jen dýchací soustavu. „Mnoho výzkumů ukazuje, že děti žijící ve znečištěném prostředí mají problémy s pozorností, soustředěním, myšlením i pamětí,“ říká primářka.

Polsko má před sebou řadu těžkých topných sezon. Rychlý přechod na takzvané zelené zdroje nemá politickou podporu, plynu je málo a první jaderná elektrárna se ještě ani nezačala stavět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...