Johnsonova reputace je poškozena, Londýn ale potřebuje silnou osobnost, komentuje Žantovský případný comeback

27 minut
Michael Žantovský v Interview ČT24: „Konec v britské politice, když přijde, přichází obyčejně velmi rychle.“
Zdroj: ČT24

Dům číslo 10 v Downing Street čeká po měsíci a půl opět na nového nájemníka. Liz Trussová jako britská premiérka končí a v úvahu připadá i to, že by se mohl vrátit Boris Johnson. Někdejší velvyslanec v Londýně Michael Žantovský však nepovažuje situaci za projev širší politické a systémové krize ve Spojeném království. Krizi sice prožívá Konzervativní strana, podle Žantovského ale není tak rozpolcená, jako byla v době brexitu. Návrat Johnsona by považoval za reálný hlavně s ohledem na válku na Ukrajině. Michael Žantovský byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Zdaleka ne v každé zemi vzbuzují problémy ve vládě takovou pozornost, jako je tomu u Velké Británie. Zájem o politické dění v Londýně považuje však Michael Žantovský za logický. Připomněl, že je to významné sídlo finančních služeb a transakcí a je to diplomatická i vojenská velmoc (vojensky nejsilnější země v západní Evropě a stálý člen Rady bezpečnosti) a také významný obchodní partner České republiky. Zdůraznil však, že není třeba se obávat systémové krize Spojeného království.

„Prochází velmi obtížným obdobím. Poslední změna v úřadu ministerské předsedkyně tomu nasvědčuje a ilustruje to. Na druhé straně bych varoval před přílišnou dramatizací této události. Do britského parlamentu nevtrhly davy a nesvrhly vládu, na londýnských ulicích se nebojuje a neprobíhají demonstrace,“ poznamenal. Přechod považuje za zcela ústavní a demokratický. „Ilustruje, jak jsou demokratické zvyklosti ve Velké Británii silné,“ míní.

Pod tlakem

Michael Žantovský, který v minulosti diplomaticky zastupoval Českou republiku v Londýně a také Tel Avivu a Washingtonu, je vzděláním psycholog a rychlý konec premiérské éry Liz Trussové vnímá jako ukázku toho, že ne každý politik na vrcholnou funkci má.

„Pohled na ni z hlediska psychologa od samého začátku vyvolával otázku, jestli je dostatečně robustní politička, jestli je schopna odolávat nejrůznějším tlakům. Jak se ukázalo, svoje rozhodnutí měnila na základě vnějších tlaků ze dne na den a asi tam nějaký problém byl. V politice se stává často, že se člověk v dobré vůli dostane do situace, na kterou nestačí, nemá dost zkušeností, nebo ji nedokáže zvládat,“ řekl.

Rozhodnutí o redukci daní a zrušení stropů, které nakonec iniciovalo pád Trussové, označil za „kontraintuitivní“. Podotkl, že její rozhodnutí rezignovat ocenily i trhy – jakmile Trussová rezignaci ohlásila, posílila libra vůči dolarů o patnáct centů.

Hledání nástupce

O tom, kdo Trussovou nahradí, rozhodne Konzervativní strana. Možná jen její poslanci, pokud dostatek podpisů od nich získá jen jeden uchazeč, ale spíše všichni členové, bude-li relevantních kandidátů více. Oficiálně ohlásila kandidaturu pouze Penny Mordauntová, ale hlavně se jako o možném uchazeči číslo 10 hovoří o Rishim Sunakovi a Borisi Johnsonovi.

Johnson byl premiérem do začátku září, kdy jej vystřídala Trussová. Podle Žantovského by jeho pozice byla po případném návratu otřesena tím, kvůli čemu původně rezignoval. Proto zapochyboval, zda do boje o nejvyšší post ve své straně i v britské vládě vůbec půjde.

„Před třemi měsíci mnozí jeho kariéru považovali za ukončenou, i když jsem předvídal, že se s ním můžeme někdy v budoucnosti setkat. Ale jestli bude chtít, to si netroufám odhadnout. Je zkušený politik a dobře ví, že situace, ve které by se ujímal kormidla strany, je hodně složitá. Jeho reputace byla poškozena aférami. Jako politik, který má smysl pro strategickou perspektivu, je možné, že usoudí, že okamžik k jeho návratu ještě nenastal a že se vrátí za jiné, pro něj lepší situace,“ shrnul důvody, kvůli kterým se možná Johnson ani nebude o návrat pokoušet.

Na druhé straně ale je podle Michaela Žantovského potřeba, aby Velkou Británii i Konzervativní stranu řídila silná a vlivná osobnost, což Boris Johnson splňuje. A možná by byl zapotřebí typ válečného premiéra, k čemuž se Johnson patrně také hodí.

„Boris Johnson se často přirovnává k Winstonu Churchillovi. A Winston Churchill po většinu svého života byl politik nepopulární, politik na okraji dění. Situace, která ho přivedla do centra dění, byla situace, která si vyžadovala to, čemu se říká válečný premiér. V okamžiku, kdy válku vyhrál, prohrál parlamentní volby. Jestli někdo má parametry válečného premiéra v Británii, tak je to Boris Johnson,“ podotkl Žantovský.

První premiér nového krále

Ať si konzervativci vyberou kohokoli, bude to první premiér, kterého jmenuje král Karel III. Ten se podle bývalého velvyslance chová právě tak, jak se od britského panovníka očekává. „To znamená, do ničeho nezasahuje. (…) Karel III. čekal na korunu dost dlouho, aby věděl, že v takové situaci je lepší zachovat si odstup,“ komentoval postup nového panovníka.

Na druhou stranu je téměř jisté, že premiér nevzejde z předčasných voleb. Po volbách se premiér ve Velké Británii měnil naposledy v roce 2010, kdy zvítězili konzervativci a labouristického lídra Gordona Browna vystřídal David Cameron. Od té doby se sice premiéři měnili třikrát (nyní počtvrté), ale vždy bez souvislosti s volbami. V nich pokaždé obstál ten premiér, který právě konzervativce vedl.

Nyní by mohli do výběru předsedy britské vlády promluvit všichni voliči pouze v případě, že by s tím souhlasili poslanci Konzervativní strany. To se sotva stane. Ve straně jsou sice různé frakce, ale v jejich zájmu není jít do předem prohraných voleb.

„Vnitřní jednota Konzervativní strany není fatálně podlomena. Jako vždy ve všech stranách probíhají spory a diskuse, ale není to tak, jako se to jevilo jeden čas kolem brexitu – že by strana byla rozpolcena na dvě nesmiřitelné části. Strana se pravděpodobně semkne kolem budoucího premiéra, nebo premiérky. Do voleb zbývají dva roky a v britské politické historii to může znamenat cokoliv. Každopádně v této chvíli by Konzervativní strana pravděpodobně drtivě prohrála – a musela by si je odsouhlasit sama, protože má pohodlnou většinu v Dolní sněmovně,“ shrnul Žantovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 2 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 6 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...