Borrell přirovnal Evropu k zahradě a většinu zbytku světa k džungli. Čelí kritice Íránu či Ruska

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell čelí kritice kvůli vyjádřením z minulého týdne, kdy při projevu v Bruggách na Evropské diplomatické akademii přirovnal Evropu k „zahradě“ a většinu zbytku světa k „džungli“. Někteří označili slova španělského politika zastupujícího unijní diplomacii za „kolonialistický jazyk“ a ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů (SAE) si kvůli tomu v pondělí předvolalo šéfa unijní mise v SAE k podání vysvětlení.

Ministerstvo SAE označilo Borrellovo vyjádření za „nevhodná a diskriminující“ slova, která „mohou zhoršit atmosféru netolerance a diskriminace ve světě“. „Metafora o zahradě a džungli vychází z koloniální mentality, která je absolutně nepřijatelná,“ napsal v úterý na sociálních sítích také mluvčí íránského ministerstva zahraničí.

Rovněž mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová Borrellovu metaforu kritizovala. „Borrell to nemohl říct lépe: nejlépe prosperující systém vytvořený v Evropě byl živen díky koloniím, které nemilosrdně utlačoval. Právě tato logika segregace a filozofie nadřazenosti položila základy fašismu a nacismu,“ prohlásila Zacharovová na síti Telegram.

Šlo o poselství solidarity, vysvětluje Borrell

Kontroverzní metaforu Borrell pronesl minulý čtvrtek v belgických Bruggách při zahájení pilotního programu Evropské diplomatické akademie. „Evropa je zahrada. Postavili jsme zahradu, kde všechno funguje. Je to nejlepší kombinace svobody, ekonomické prosperity a sociální koheze,“ zdůraznil Borrell.

„Většina světa je džungle a džungle může napadnout zahradu. Zahradníci by se o zahradu měli starat, ale nemohou to dělat stavěním zdí, protože zeď nebude nikdy dost vysoká, aby zahradu ochránila,“ pokračoval šéf unijní diplomacie. Dále ale také řekl, že „zahradníci by měli jít do džungle“ a že Evropané by se měli více zajímat o zbytek světa.

Borrell v pondělí odmítl kritiku, nicméně připustil, že asi nevyjádřil dobře, co chtěl říct. „Mělo to být poselství solidarity,“ vysvětloval. Chtěl studenty motivovat, aby se více zajímali o dění ve světě. V úterý pak zveřejnil na webu unijní diplomacie své vysvětlení této metafory.

Španělský deník El País citoval také reakce několika politologů, kteří Borrellova vyjádření rovněž nepovažují za šťastná: „Tenhle typ komentářů je částečně důvodem, proč se mnoho rozvojových zemí nepřipojilo k EU a USA v odsouzení ruské agrese. Zdánlivě neškodné komentáře, jako je tento, oživují traumatické vzpomínky na globální nespravedlnost, rasismus a kolonialismus v ‚džungli‘ ze strany ‚zahrady‘,“ míní Mohamad Forough z Německého institutu pro globální studia (GIGA).

Luiza Bialasiewiczová z katedry evropských studií Amsterdamské univerzity považuje Borrellova slova za „kopii nejhorší neokonzervativní geopolitiky z počátku tohoto století“. Kanadský velvyslanec při OSN Bob Rae je označil za „hroznou analogii“.