Meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v září zrychlil na 83,45 procenta ze srpnových 80,2 procenta. Spočítal to turecký statistický úřad. Inflace se nachází na nejvyšší úrovni od poloviny roku 1998. K jejímu růstu přispívá nekonvenční politika turecké centrální banky, která navzdory vysoké inflaci a slabému kurzu domácí měny snižuje úrokové sazby.
Turecká inflace je 83,45 procenta. Erdogan ji odmítá brzdit vysokými úroky
Meziroční míra inflace byla v září zhruba v souladu s očekáváním analytiků v anketě agentury Bloomberg. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 3,1 procenta, což je o trochu mírněji, než se předpokládalo.
Turecká centrální banka minulý měsíc překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na dvanáct procent. Ke snížení úroků tak přikročila druhý měsíc po sobě. Měnovou politiku uvolňuje v době, kdy jiné centrální banky jdou opačným směrem, aby pomohly zmírnit vysokou inflaci.
Do snižování úrokových sazeb tlačí banku autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan, který usiluje o to, aby základní úroková sazba do konce roku klesla pod deset procent. Turecký prezident se označuje za nepřítele vysokých úrokových sazeb a v rozporu s tradiční ekonomickou teorií tvrdí, že nižší úroky pomohu inflaci snížit.
Uvolňování měnové politiky odrazuje zahraniční investory a podkopává kurz turecké liry. Ta se za posledních dvanáct měsíců propadla vůči dolaru o více než padesát procent.
Turečtí představitelé nyní odmítají kritiku, že vysoká inflace je důsledkem chyb v měnové politice. Skutečnou příčinou je podle nich globální růst cen energií a potravin v důsledku války na Ukrajině. Jenže i bez zahrnutí cen energií a potravin meziroční míra inflace v Turecku dosáhla 68,1 procenta.