Podle Zelenského Ukrajinci osvobodili více než tisíc kilometrů čtverečních území

Ukrajinské ozbrojené síly od 1. září osvobodily desítky obcí a více než tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu, zveřejněném na sociálních sítích po jednání štábu vrchního velitele. Zelenskyj ve čtvrtek také potvrdil osvobození strategicky důležitého města Balaklija v rámci ukrajinské ofenzivy v Charkovské oblasti na severovýchodu země. Generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu už dříve oznámil, že ukrajinské síly pronikly až padesát kilometrů hluboko do ruské obrany a osvobodily dvě desítky obcí v Charkovské oblasti.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„V rámci probíhajících operací naši hrdinové již osvobodili desítky obcí. A dnes tento postup pokračoval, jsou zde nové výsledky. Celkem od 1. září osvobodili více než tisíc kilometrů čtverečních našeho území. Díky všem, kteří to dokázali! Děkujeme armádě, skautům a speciálním službám za každou ukrajinskou vlajku, která byla v těchto dnech vztyčena v osvobozených obcích,“ prohlásil Zelenskyj. 

Osvobození města Balaklija prezident potvrdil zvlášť zveřejněním videa, ve kterém mu vojáci tento úspěch hlásí. „Vše je na svém místě. Vlajka Ukrajiny vlaje ve svobodném ukrajinském městě pod svobodným ukrajinským nebem! Děkuji! Jsem hrdý! Držte se! Do vítězství! Sláva Ukrajině!“ napsal Zelenskyj na Telegramu pod videem s vojáky z jednotky speciálních sil Kraken, kteří mu jako vrchnímu veliteli podali hlášení o splnění rozkazu ovládnout Balakliju. Ruské síly se podle nich stáhly z města, které před válkou čítalo 27 tisíc obyvatel. 

Postup v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly pronikly až 50 kilometrů hluboko do ruské obrany a osvobodily dvě desítky obcí v Charkovské oblasti, uvedl ve čtvrtek před novináři generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu. Názvy osvobozených obcí nicméně nezazněly. 

Ukrajinské síly podle BBC postupují směrem ke Kupjansku, nejdůležitějšímu železničnímu uzlu, který Rusko používá k zásobování všech svých jednotek na východní Ukrajině. Ruské oficiální zdroje sice o tomto ukrajinském postupu mlčí, agentury RIA Novosti dnes ale informovala, že Ruskem dosazená správa Kupjansku zahájila evakuaci žen a dětí. Evakuaci ruské úřady zdůvodnily ukrajinským ostřelováním. 

Obsazení města Balaklija

Už ve čtvrtek podvečer informoval server Strana.ua, že ukrajinští vojáci vstoupili do východoukrajinského města Balaklija, které od počátku března okupovala ruská vojska. Nad radnicí opět vlaje ukrajinská vlajka, napsal server s odvoláním na místní obyvatele a záběry ze sociálních sítí zachycující ukrajinské vlajky nad radnicí a na pomníku básníka Tarase Ševčenka. 

„Přišli (ukrajinští vojáci) od západu. Ve městě zněla střelba z automatických zbraní, ale jen krátce. Teď je ticho. K bojům ve městě nedošlo. Zřejmě Rusové sami odešli,“ citovala Strana.ua vyjádření místních obyvatel.

Ovládnutí města Balaklija a obcí ležících severně od něj ukrajinskými silami by mohlo odříznout ruské uskupení u Izjumu od zásobování, poznamenal zpravodajský server Meduza.

Rusko posílá do Charkovské oblasti posily

Středeční postup Ukrajinců v Charkovské oblasti na východě země dříve odhadl americký Institut pro studium války (ISW) na dvacet kilometrů a dobytou plochu přibližně na čtyři sta kilometrů čtverečních.

Ruská armáda vysílá v reakci na protiútok do Charkovské oblasti posily, cituje ISW z ruských zdrojů. Dosud nebyly okupační jednotky v oblasti pravděpodobně dostatečně početné vzhledem k tomu, že se soustředí na dobytí zbytku Doněcké oblasti a také na jih Ukrajiny, kde ukrajinské síly také provádí rozsáhlou protiofenzivu.

Ukrajincům se podařilo využít momentu překvapení a přesunu ruských vojáků na jižní frontu a podniknout v Charkovské oblasti severozápadně od města Izjum vysoce účinnou protiofenzivu, komentuje institut. O míře překvapení svědčí podle něj i šokovaný tón ruských válečných komentátorů, který zároveň demoralizuje ruské síly.

Intenzitu bojů dokládá i vyjádření velení ukrajinské armády. Letectvo podle něj za uplynulých čtyřiadvacet hodiny podniklo přes třicet útoků na opěrné body ruské armády. Ukrajinská protivzdušná obrana zase na různých místech zničila dvě letadla Su-25, vrtulníky Ka-52 a Mi-24 a také pět bezpilotních letounů.

Zprávy obou válčících stran o vzájemně způsobených ztrátách nelze v podmínkách pokračujících bojů nezávisle ověřit.

Ukrajinci převzali iniciativu

Stejně hodnotí situaci u Charkova i bývalý velitel výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko. „To, co teď vidíme, je pokus Ukrajinců využít dočasného zředění ruských sil, které se přesunuly na jiné směry,“ říká. Ofenzivu považuje za omezený taktický protiútok, který je však velmi intenzivní.

Na rozdíl od Rusů jsou podle něj Ukrajinci schopní provádět vševojskovou operaci, tedy koordinovaný tlak dělostřelectva, pěchoty a letectva. „Dokázali přesně mířenou dělostřeleckou palbou ničit Rusům ústupové cesty i infrastrukturu, která by jim umožnila přesunout posily,“ analyzuje Macko. Výsledkem je, že v obci Balaklija se podařilo okupační síly téměř dostat do kotle. Část se ale stihla evakuovat.

Pokud Ukrajinci obsadí také Kupjansk, může se podařit odříznout zásobování ruských sil v Izjumu, usuzuje Macko. „Je to poměrně velké uskupení, tam je víc jak dvacet praporových skupin. To znamená podobný balík sil jako na pravém břehu Dněpru u Chersonu,“ odhaduje posádku v Izjumu.

Ukrajinci podle generála ve výslužbě nemají dostatek sil, aby vedli nátlakový styl boje. Proto efektivně využívají různých lstí a momentu překvapení. Iniciativa je nyní na straně Ukrajiny, věří. „Je to budování výhodných pozic pro Ukrajince, které má umožnit další jarní ofenzivu, až na ni budou podmínky,“ vysvětluje.

Jižní protiútok pokračuje

Na jihu se po dlouhodobém ukrajinském úsilí o ničení mostů přes Dněpr ruské síly dostávají do kapsy, popisuje Macko. „Ukrajinci nemají důvod a možná ani sílu spěchat a snažit se dobýt za každou cenu Cherson, ale neustále drží ruské síly v šachu,“ popisuje. Okupanti jsou proto v nevýhodné pozici. Dochází jim palivo, munice, nedokážou nejspíš přeskupit záložní jednotky, dostat je na bojiště a uskutečnit protiútok.

Britské ministerstvo obrany uvádí, že v Chersonské oblasti ukrajinská armáda pravděpodobně zničila i pontonový most v obci Darivka, který okupační síly postavily po destrukci blízkého silničního mostu. Přemostění v Darivce je podle Britů jednou z hlavních spojnic mezi jižním a severním sektorem ruských vojsk podél Dněpru.

V okupovaném jihoukrajinském Melitopolu ukrajinské síly vyhodily do povětří štáb proruského politického hnutí, kde se připravovalo „referendum“ o připojení regionu k Rusku. „Jsme zas o jeden krok dál od pseudoreferenda. Výbuch v Melitopolu rovná se minus jeden štáb Jednotného Ruska (ruské vládní strany),“ napsal na Telegram starosta města Ivan Fedorov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 2 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 4 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 18 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 47 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 50 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 54 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...