Okupaci Československa z roku 1968 přirovnali slovenští politici k invazi na Ukrajinu

4 minuty
Slovenská prezidentka Čaputová připomněla vpád vojsk Varšavské smlouvy před 54 lety
Zdroj: ČT24

Vojenskou okupaci někdejšího Československa z roku 1968 v pátek vrcholní slovenští politici přirovnali k současné invazi Ruska na Ukrajinu. Učinili tak ve svých projevech při pietní vzpomínce na oběti vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa, jehož 54. výročí připadne na neděli. Premiér Eduard Heger vyjádřil přesvědčení, že se Ukrajinci dočkají svobody. Šéf sněmovny Boris Kollár zase doufá, že ruská vojska nakonec opustí Ukrajinu, podobně jako odjeli na začátku devadesátých let sovětští vojáci z Československa.

„Připomínáme si historickou událost, která není součástí dávné minulosti, ale má v sobě potenciál aktuální hrozby. Opět umírají nevinní lidé, a to jen proto, že chtěli svobodně rozhodnout o své budoucnosti,“ řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která srovnala vojenskou okupaci Československa s útokem Ruska na Ukrajinu.

Podle Čaputové sny generace z období srpna 1968 se naplnily až po pádu komunistického režimu v Československu v roce 1989 a poté, co zemi opustila sovětská vojska. „Už nejsme okupovanou zemí, o své budoucnosti rozhodujeme svobodně a sami. Stali jsme se součástí demokratického mezinárodního společenství, které pomáhá napadené Ukrajině. Kdo jiný by měl rozumět těžko zkoušené zemi než my, kteří byli normalizováni pod hlavněmi pušek a tanků,“ uvedla slovenská prezidentka.

Řekla rovněž, že tehdy byly v Československu různé představy – někdo chtěl socialismus s lidskou tváří, jiný tržní hospodářství, ale co lidi spojovalo, byla euforie, jednota a hlavně naděje. O to tvrdší pak bylo násilné procitnutí po invazi. 

Heger: I Ukrajinci touží po svobodě

Premiér Heger řekl, že zkušenost s okupací měli nejen obyvatelé Československa, ale nyní ji mají i Ukrajinci. „I my jsme tehdy toužili po svobodě, po lepším životě. Po tom samém touží lidé na Ukrajině. Tak, jako přišel trest z Moskvy pro Československo, přišel trest z Moskvy i pro Ukrajinu,“ řekl Heger.

Podle šéfa parlamentu Kollára je třeba Rudé armádě vyjádřit vděk za osvobození od fašismu za druhé světové války, současně je ale třeba připomínat okupaci Československa z roku 1968 za účasti také sovětských vojáků. „I naši východní sousedé zažívají bezprecedentní útok ruského režimu na svobodu a demokracii. Každý, kdo použije vojenskou sílu, měl by si uvědomit, že vůli po svobodě a suverenitě lze zlomit jen stěží,“ uvedl Kollár.

Pietní vzpomínka se tradičně konala u pamětní desky, jež byla v minulosti instalována na budově Univerzity Komenského v Bratislavě na památku tří zastřelených na začátku vojenské invaze v srpnu roku 1968.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...