Okupaci Československa z roku 1968 přirovnali slovenští politici k invazi na Ukrajinu

4 minuty
Slovenská prezidentka Čaputová připomněla vpád vojsk Varšavské smlouvy před 54 lety
Zdroj: ČT24

Vojenskou okupaci někdejšího Československa z roku 1968 v pátek vrcholní slovenští politici přirovnali k současné invazi Ruska na Ukrajinu. Učinili tak ve svých projevech při pietní vzpomínce na oběti vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa, jehož 54. výročí připadne na neděli. Premiér Eduard Heger vyjádřil přesvědčení, že se Ukrajinci dočkají svobody. Šéf sněmovny Boris Kollár zase doufá, že ruská vojska nakonec opustí Ukrajinu, podobně jako odjeli na začátku devadesátých let sovětští vojáci z Československa.

„Připomínáme si historickou událost, která není součástí dávné minulosti, ale má v sobě potenciál aktuální hrozby. Opět umírají nevinní lidé, a to jen proto, že chtěli svobodně rozhodnout o své budoucnosti,“ řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která srovnala vojenskou okupaci Československa s útokem Ruska na Ukrajinu.

Podle Čaputové sny generace z období srpna 1968 se naplnily až po pádu komunistického režimu v Československu v roce 1989 a poté, co zemi opustila sovětská vojska. „Už nejsme okupovanou zemí, o své budoucnosti rozhodujeme svobodně a sami. Stali jsme se součástí demokratického mezinárodního společenství, které pomáhá napadené Ukrajině. Kdo jiný by měl rozumět těžko zkoušené zemi než my, kteří byli normalizováni pod hlavněmi pušek a tanků,“ uvedla slovenská prezidentka.

Řekla rovněž, že tehdy byly v Československu různé představy – někdo chtěl socialismus s lidskou tváří, jiný tržní hospodářství, ale co lidi spojovalo, byla euforie, jednota a hlavně naděje. O to tvrdší pak bylo násilné procitnutí po invazi. 

Heger: I Ukrajinci touží po svobodě

Premiér Heger řekl, že zkušenost s okupací měli nejen obyvatelé Československa, ale nyní ji mají i Ukrajinci. „I my jsme tehdy toužili po svobodě, po lepším životě. Po tom samém touží lidé na Ukrajině. Tak, jako přišel trest z Moskvy pro Československo, přišel trest z Moskvy i pro Ukrajinu,“ řekl Heger.

Podle šéfa parlamentu Kollára je třeba Rudé armádě vyjádřit vděk za osvobození od fašismu za druhé světové války, současně je ale třeba připomínat okupaci Československa z roku 1968 za účasti také sovětských vojáků. „I naši východní sousedé zažívají bezprecedentní útok ruského režimu na svobodu a demokracii. Každý, kdo použije vojenskou sílu, měl by si uvědomit, že vůli po svobodě a suverenitě lze zlomit jen stěží,“ uvedl Kollár.

Pietní vzpomínka se tradičně konala u pamětní desky, jež byla v minulosti instalována na budově Univerzity Komenského v Bratislavě na památku tří zastřelených na začátku vojenské invaze v srpnu roku 1968.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...