Nové zbraňové systémy mohou změnit rozložení sil na ukrajinském bojišti a je možné, že se Rusové budou muset stáhnout za hranice Ruské federace i z okupovaného Krymu, řekl v Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.
Podle Votápka, který dříve působil také jako generální konzul v Rusku, přechází konflikt na Ukrajině do nové fáze, ve které dodávky těžkých zbraní ze Západu krok za krokem mění situaci na bojišti.
„Už dodání raketometů HIMARS s nižším doletem 70 až 80 kilometrů zásadně změnilo situaci na frontě, protože Rusové museli svoje velitelské štáby a muniční sklady a sklady pohonných hmot stáhnout mnohem dál od fronty, což jim prodloužilo logistické cesty a takový ten ohnivý val, bezduché drcení a orání dělostřelbou, kdy ničili všechno před sebou. To už v posledních dnech nevidíme, protože nemají dostatek munice na frontě,“ vysvětluje analytik.
Vyklidit Krym
Nyní podle něj oplývá ukrajinská armáda zbraněmi schopnými zasáhnout cíl až dvě stě kilometrů od fronty. Podle Votápka tak nebudou mít okupanti bezpečné útočiště na celém ukrajinském území a budou muset svá velitelství a sklady stáhnout za hranice, na území Ruské federace.
Podle Votápka je potřeba brát vážně prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého válka na Ukrajině musí skončit osvobozením Krymu.
„Vzhledem k tomu, že na Ukrajině je demokratická vláda, která potřebuje legitimitu v očích svého obyvatelstva, tak si neumím představit, že by prezident Zelenskyj svým voličům předložil nějaké mírové uspořádání s Kremlem, které by nezaručovalo minimálně návrat k hranicím z roku 2014,“ předpokládá analytik.
Pokud Západ udrží svou jednotu a podporu Ukrajině alespoň v té míře, v jaké ji poskytuje nyní, umí si Votápek představit, že Rusové Krym vyklidí. Jiný přijatelný konec války než naprostý neúspěch válečného tažení Vladimira Putina si představit neumí.
Demokratizace Ruska je možná
„Pokud by válka skončila byť nějakým relativním Putinovým úspěchem, mohlo by se stát, že by se udržel u moci a jeho fašistická diktatura by pokračovala,“ myslí si analytik. V neochvějnou podporu Putinova režimu mezi Rusy však nevěří. „Nevěřím sociologii v podmínkách diktatury,“ říká a zpochybňuje to, že Putinova podpora je tak vysoká, jak udávají statistiky.
Votápek věří, že se po pádu Putinova režimu může Rusko demokratizovat. „Pracoval jsem v Rusku v devadesátých letech a viděl jsem, že to možné je. Je pravda, že si Rusové sami tuto příležitost vytunelovali. Ruské elity prostě rozkradly celé Rusko a vytvořily vhodnou půdu pro nástup Vladimira Putina,“ říká.
Evropa se může obejít bez ruského plynu
Pokud by Západ a Evropa ustupovaly od sankcí, byla by to podle něj chyba srovnatelná s přístupem mocností k nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Dalším krokem by podle Votápka mělo být zastavení udělování víz ruským občanům, kteří jednoznačně neprohlásí, že jsou proti válce.
Votápek věří, že se by se Evropa bez ruského plynu obešla, i když by to bylo pro ekonomiku těžké. „Ano, bude to znamenat velké omezení pro domácnosti a zastavení některých průmyslových podniků, ale to je prostě nesrovnatelné s tím, co se děje na Ukrajině a co by se mohlo dít u nás,“ varuje s tím, že pokud by Rusko získalo Ukrajinu, napadlo by další země v Evropě.
Celý rozhovor s Vladimírem Votápkem je k dispozici ve videu v úvodu článku.
