Izraelský premiér Bennett se překvapivě dohodl na rozpuštění Knesetu. Do nových voleb povede vládu Lapid

10 minut
Horizont ČT24: Bennett se dohodl na rozpuštění Knesetu
Zdroj: ČT24

Izrael čekají páté volby za poslední čtyři roky. Premiér Naftali Bennett se dohodl se svým koaličním partnerem ministrem zahraničí Jairem Lapidem na rozpuštění Knesetu. Volby by se měly uskutečnit v říjnu. Do té doby povede vládu Lapid. První kabinet po dvanáctiletém vládnutí Benjamina Netanjahua vznikl teprve před rokem. Jde o nejrozmanitější koalici v historii Izraele, v které má své zastoupení poprvé v dějinách i arabská menšina.

Izraelský kabinet vznikl před rokem, je složený z osmi různorodých stran a má v poslední době velké problémy. Přišel o většinu v parlamentu, protože mu vypovědělo spolupráci několik členů vládních stran včetně Bennettovy.

V pondělí vláda přesto ustála v parlamentu dvě hlasování o nedůvěře, oznámil list The Jerusalem Post. Bennett a Lapid však ve společném prohlášení uvedli, že „vyčerpali všechny možnosti, jak koalici stabilizovat“.

Večer pak Bennett řekl, že rozhodnutí o rozpuštění parlamentu je správné, že se budou konat volby a že střídání na postu premiéra bude ukázněné. „Nebylo to snadné, ale udělali jsme pro stát Izrael správné rozhodnutí,“ řekl. Deník Haaretz napsal, že Bennett uvažuje, že z politiky odejde.

Lapid uvedl, že nebude s řešením problémů Izraele čekat na nové volby. „Musíme řešit životní náklady, bránit se Íránu, Hamásu a Hizballáhu a postavit se silám, které mohou z Izraele učinit nedemokratickou zem,“ řekl.

V červenci má Izrael navštívit americký prezident Joe Biden a podle The Jerusalem Post se návštěva bude konat navzdory situaci vlády, Bidena jako premiér přivítá Lapid.

Mnozí zůstali šokováni

Podle médií rozhodnutí zaskočilo většinu poslanců i ministrů, protože o něm předem nebyli informováni. Ministr obrany Benny Gantz řekl, že se domnívá, že vláda pracovala dobře a že je ostudné vláčet Izraelce znovu k volbám. Ty minulé se konaly loni v březnu.

„Dnes večer bohužel uzavíráme kapitolu o vládě změny. O vládě, která za rok své činnosti udělala hodně pro izraelskou společnost, její bezpečnost a odolnost,“ napsal v pondělí na Twitter Gantz.

„Když ta vláda vznikla, tak to bylo spíše překvapení. V tu chvíli se vůbec nevylučovalo, že v řádu měsíců padne. Potom přišla podzimní politická sezona a té vládě se podařilo prosadit státní rozpočet na stávající rok i současný a najednou to byla vláda, která se opravdu ujala vládnutí. Na podzim 2021 a předjaří 2022 to vypadalo, že lidé si na tu vládu zvykli, na to, že její životnost se nebude počítat v měsících, ale spíše v letech. V tomto ohledu vývoj posledních týdnů byl minimálně pro část izraelské politické scény a veřejnosti nečekaný,“ vysvětlil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Netanjahu má možná šanci

The Jerusalem Post upozornil, že existuje ještě možnost, že šéf opozice a bývalý premiér Benjamin Netanjahu sestaví vládu i za současného složení parlamentu. Museli by se k němu ale připojit některé ze stran, které jsou součástí Bennettova kabinetu.

K rozhodnutí Bennetta a Lapida šéf opozice řekl, že je to dobrá zpráva pro miliony izraelských občanů. „Po roce odhodlaného boje opozice v Knesetu a velkého utrpení izraelské veřejnosti je každému zřejmé, že skončila nejhorší vláda izraelské historie. Vláda, jež byla závislá na podporovatelích terorismu, která přestala zajišťovat bezpečnost izraelským občanům, nebývale zvýšila životní náklady, zavedla zbytečné daně, ohrozila židovský charakter našeho státu, tato vláda odchází domů,“ řekl Netanjahu.

Bennett už minulý týden připustil, že vládě hrozí rozpad. Podle původní koaliční smlouvy ho měl Lapid vystřídat v jejím čele po dvou letech.

Těm, kdo vládě v posledních týdnech odepřeli podporu, vadí například to, že součástí kabinetu je i arabská strana, která brzdí rozhodování o tématech, která jsou pro Židy důležitá, třeba o židovských osadách.

Původně se Bennettova vláda ve 120členném Knesetu opírala o 61 poslanců, nyní jich má o tři méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 4 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 5 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 9 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 11 hhodinami
Načítání...