Izraelský premiér Bennett se překvapivě dohodl na rozpuštění Knesetu. Do nových voleb povede vládu Lapid

10 minut
Horizont ČT24: Bennett se dohodl na rozpuštění Knesetu
Zdroj: ČT24

Izrael čekají páté volby za poslední čtyři roky. Premiér Naftali Bennett se dohodl se svým koaličním partnerem ministrem zahraničí Jairem Lapidem na rozpuštění Knesetu. Volby by se měly uskutečnit v říjnu. Do té doby povede vládu Lapid. První kabinet po dvanáctiletém vládnutí Benjamina Netanjahua vznikl teprve před rokem. Jde o nejrozmanitější koalici v historii Izraele, v které má své zastoupení poprvé v dějinách i arabská menšina.

Izraelský kabinet vznikl před rokem, je složený z osmi různorodých stran a má v poslední době velké problémy. Přišel o většinu v parlamentu, protože mu vypovědělo spolupráci několik členů vládních stran včetně Bennettovy.

V pondělí vláda přesto ustála v parlamentu dvě hlasování o nedůvěře, oznámil list The Jerusalem Post. Bennett a Lapid však ve společném prohlášení uvedli, že „vyčerpali všechny možnosti, jak koalici stabilizovat“.

Večer pak Bennett řekl, že rozhodnutí o rozpuštění parlamentu je správné, že se budou konat volby a že střídání na postu premiéra bude ukázněné. „Nebylo to snadné, ale udělali jsme pro stát Izrael správné rozhodnutí,“ řekl. Deník Haaretz napsal, že Bennett uvažuje, že z politiky odejde.

Lapid uvedl, že nebude s řešením problémů Izraele čekat na nové volby. „Musíme řešit životní náklady, bránit se Íránu, Hamásu a Hizballáhu a postavit se silám, které mohou z Izraele učinit nedemokratickou zem,“ řekl.

V červenci má Izrael navštívit americký prezident Joe Biden a podle The Jerusalem Post se návštěva bude konat navzdory situaci vlády, Bidena jako premiér přivítá Lapid.

Mnozí zůstali šokováni

Podle médií rozhodnutí zaskočilo většinu poslanců i ministrů, protože o něm předem nebyli informováni. Ministr obrany Benny Gantz řekl, že se domnívá, že vláda pracovala dobře a že je ostudné vláčet Izraelce znovu k volbám. Ty minulé se konaly loni v březnu.

„Dnes večer bohužel uzavíráme kapitolu o vládě změny. O vládě, která za rok své činnosti udělala hodně pro izraelskou společnost, její bezpečnost a odolnost,“ napsal v pondělí na Twitter Gantz.

„Když ta vláda vznikla, tak to bylo spíše překvapení. V tu chvíli se vůbec nevylučovalo, že v řádu měsíců padne. Potom přišla podzimní politická sezona a té vládě se podařilo prosadit státní rozpočet na stávající rok i současný a najednou to byla vláda, která se opravdu ujala vládnutí. Na podzim 2021 a předjaří 2022 to vypadalo, že lidé si na tu vládu zvykli, na to, že její životnost se nebude počítat v měsících, ale spíše v letech. V tomto ohledu vývoj posledních týdnů byl minimálně pro část izraelské politické scény a veřejnosti nečekaný,“ vysvětlil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Netanjahu má možná šanci

The Jerusalem Post upozornil, že existuje ještě možnost, že šéf opozice a bývalý premiér Benjamin Netanjahu sestaví vládu i za současného složení parlamentu. Museli by se k němu ale připojit některé ze stran, které jsou součástí Bennettova kabinetu.

K rozhodnutí Bennetta a Lapida šéf opozice řekl, že je to dobrá zpráva pro miliony izraelských občanů. „Po roce odhodlaného boje opozice v Knesetu a velkého utrpení izraelské veřejnosti je každému zřejmé, že skončila nejhorší vláda izraelské historie. Vláda, jež byla závislá na podporovatelích terorismu, která přestala zajišťovat bezpečnost izraelským občanům, nebývale zvýšila životní náklady, zavedla zbytečné daně, ohrozila židovský charakter našeho státu, tato vláda odchází domů,“ řekl Netanjahu.

Bennett už minulý týden připustil, že vládě hrozí rozpad. Podle původní koaliční smlouvy ho měl Lapid vystřídat v jejím čele po dvou letech.

Těm, kdo vládě v posledních týdnech odepřeli podporu, vadí například to, že součástí kabinetu je i arabská strana, která brzdí rozhodování o tématech, která jsou pro Židy důležitá, třeba o židovských osadách.

Původně se Bennettova vláda ve 120členném Knesetu opírala o 61 poslanců, nyní jich má o tři méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 28 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...