Centristická koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ziskem 25,75 procenta hlasů těsně zvítězila v nedělním prvním kole francouzských parlamentních voleb před levicovou formací NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), která dostala 25,66 procenta hlasů. Podle francouzských médií jde o konečný výsledek, volby budou pokračovat druhým kolem příští neděli. Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové má 18,68 procenta hlasů.
Těsný volební výsledek ve Francii. První kolo vyhrála Macronova koalice
Macronova centristická aliance má šanci zůstat po druhém kole příští neděli největší parlamentní silou. Podle agentury DPA by mohli získat v Národním shromáždění většinu. Agentura AFP si tím však není jistá.
Sondáž agentury Ipsos – Sopra Steria přisuzuje Spolu 255 až 295 křesel z 577, průzkum společnosti Elabe 270 až 310 křesel. NUPES má podle Ipsos – Sopra Steria šanci získat 150 až 190 křesel, Elabe ji přisuzuje 170 až 220 křesel. Rozdíl mezi procentním ziskem a konečným ziskem mandátů je způsoben složitým systémem francouzských parlamentních voleb.
Mélenchon vyzval voliče, aby levicovou koalici znovu podpořili v druhém kole a odmítli záměry prezidentského tábora. Druhé kolo se uskuteční v obvodech, kde žádný kandidát nezíská padesát procent odevzdaných hlasů a současně pětadvacet procent hlasů všech registrovaných voličů.
Jean-Luc Mélenchon ve volební místnosti
Premiérka Élisabeth Borneová uvedla, že prezidentská koalice má týden na to, aby v druhém kole získala „silnou a jasnou většinu“. Podle ní jsou v sázce základní hodnoty francouzské republiky. Vyzvala k mobilizaci proti extrémům. „Republika neznamená štvát jedny lidi proti druhým,“ uvedla.
Podle rozhlasové stanice RFI kandidáti Spolu postoupili do druhého kola až v 430 obvodech, kandidáti levicové koalice mají šanci na druhé kolo až v 380 obvodech. Ve 150 až 200 obvodech budou v druhém kole i kandidáti RN. V případě obvodů, v nichž RN nebude v druhém kole, šéfka strany Le Penová vyzvala voliče, aby nepodpořili ani prezidentský blok, ani levicovou koalici.
Média se zaměřila také na výsledky jednotlivých politiků. Do druhého kola se nedostal neúspěšný krajně pravicový prezidentský kandidát Éric Zemmour, zatímco Le Penová, která se v prezidentských volbách probojovala do druhého kola, získala přes padesát procent hlasů.
Do čela klání se ve svých obvodech dostali premiérka Borneová i ministr vnitra Gérald Darmanin. Oba ale zřejmě budou muset zabojovat o mandát v druhém kole.
Mélenchon nemá rezervu, tvrdí Šmíd
8 minut
90’ ČT24: Zpravodaj ČT Jan Šmíd komentuje průběžné výsledky
„Do druhého kola se dostaly v drtivé většině případů právě kandidáti těchto dvou stran. Tady se ukáže, kdo má větší rezervu hlasů. To znamená, kam mohou tito kandidátu sáhnout. Dá se předpokládat, že navrch bude mít koalice Emanuela Macrona, protože to levicové uskupení je v podstatě tak široké, že v podstatě už nemá téměř žádnou rezervu,“ uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
„Je to velmi vážné varování Emmanuelu Macronovi,“ uvedl analytik Brice Teinturier. Další odborník Frédéric Darbi poukázal na to, že prezidentská většina si ve srovnání s předchozími volbami v roce 2017 zřejmě pohoršila. „Sjednocené levici se podařilo vnutit Francouzům svůj příběh,“ řekl. Analytici si také všímají dobrého výsledku RN.
Výsledky prvního kola parlamentních voleb ve Francii
Nízká účast
Zhruba polovina voličů k volbám nepřišla a účast bude zřejmě nejnižší za posledních dvacet let. Účast v parlamentních volbách ale klesá soustavně od roku 2002. Podle politologů zájem o parlamentní volby upadá, protože mnoho voličů má dojem, že o směřování země se rozhodlo již při prezidentských volbách, které se konaly v dubnu.
Podle publicisty Petra Fleischmanna je však nízká účast těžko vysvětlitelná a udivuje i francouzská média. Ve volbách se totiž rozhoduje o tom, zda bude současný prezident Macron schopný prosazovat zásadní politické reformy. V případě vítězství levicové koalice NUPES navíc není jisté, jakou zahraniční politiku by vedl její lídr Mélenchon.
9 minut
Studio ČT24: Petr Fleischmann komentuje průběh voleb
„(Mélenchon) řekl, že válka na Ukrajině, agrese Ruska je velký obrat v dějinách světa, ale zároveň k tomuto prohlášení došlo až poté, co byl velice smířlivý ohledně Ruska. Zároveň je stoupencem vystoupení Francie z NATO,“ uvádí publicista.
Fleischmann připomíná, že Francie je od roku 1958, tedy od počátku takzvané páté republiky, poloprezidentským systémem, kde prezident není nadstranický a společně s premiérem je jedním z šéfů exekutivy. „Přirozeně, když je předseda vlády z jiné politické strany, než je prezident, tak to je problém,“ vysvětluje situaci označovanou jako kohabitace publicista.
V některých francouzských zámořských územích začaly volby kvůli časovému posunu už v sobotu. Francouzi žijící v zahraničí, kteří rozhodují o jedenácti křeslech v Národním shromáždění, hlasovali v prvním kole už minulý týden.
Ve větší části Francie se volební místnosti uzavřeli v šest večer, ve velkých městech o dvě hodiny později. Druhé kolo parlamentních voleb se koná za týden.
Volební systém znevýhodňuje extremisty
Pro volby do Národního shromáždění se ve Francii používá dvoukolový většinový systém. Z každého z 577 obvodů vzejde jeden poslanec. Pokud v prvním kole nikdo nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postupují do druhého kola ti, kteří překonali hranici 12,5 procenta, nebo minimálně první dva kandidáti.
Pro vítězství ve druhém kole stačí prostá většina hlasů. Voliči zpravidla odevzdávají hlas silnějšímu kandidátovi některé z blízkých stran. Při konkurenci dvou nejsilnějších rivalů je ve druhém kole zvolen nakonec ten, který získal sice relativní, avšak většinou již reprezentativnější většinu hlasů.
Volební systém, který se v zemi opětovně používá od roku 1988, znevýhodňuje extremistické strany, což je patrné na historii Národní fronty. Významné zastoupení v parlamentu měla jen po volbách v roce 1986.
