Čínský ministr zahraničí Wang-I zahájil velké turné po malých zemích Tichého oceánu. Cílem desetidenní cesty po osmi státech je posílit pozici asijské velmoci v soupeření se Spojenými státy. Ty v pondělí oznámily vznik indo-pacifického fóra spolupráce. Jeho deset členů včetně Austrálie, Japonska nebo Vietnamu chce navýšit vzájemný obchod a odrážet rostoucí ambice Pekingu.
Nezměrnou hladinu Tichého oceánu čeří z východu i západu vzedmuté vlny velmocenského souboje. A mezi gigantickými ambicemi Washingtonu a Pekingu leží málo známé ostrovní státy a státečky, jako třeba Šalamounovy ostrovy se sedmi sty tisíc obyvateli. Do jejich hlavního města Honiary zamířil čínský ministr zahraničí jako první.
Mezi 26. květnem a 4. červnem plánuje ministr navštívit Šalamounovy ostrovy, Kiribati, Samou, Fidži, Tongu, Vanuatu, Papuu-Novou Guineu a Východní Timor.
Šokující dohoda
Šalamounovy ostrovy, formálně člen Britského společenství, už s Pekingem podepsaly obrannou dohodu. Ta by mohla umožnit i stavbu čínské námořní základny.
Peking si chce v podstatě vyjednat kolektivní dohodu o bezpečnostní spolupráci, vysvětlil v pořadu Horizont ČT24 orientalista a sinolog Martin Hála. „Mohli bychom to přirovnat k takovému malému šestnáct plus jedna v Pacifiku, ale s orientací na policejní, a dokonce i vojenskou spolupráci. Bylo překvapivé a šokující, že se Číně povedlo uzavřít dohodu se Šalamounovými ostrovy a nyní to zkouší v celém regionu,“ řekl.
Stejné smlouvy s ostatními by významně upevnily námořní moc, kterou Čína už dvě dekády systematicky buduje. Navzdory nejen Americe, ale i Austrálii. Do čela této tichomořské velmoci, tradičně rozkročené mezi asijsko-pacifickou a euro-západní identitou, usedla nová levicová vláda. A chce být pacifickým ostrovům demokratickou alternativou Číny.
„Austrálie bude partnerem bez postranních úmyslů a bez neudržitelné finanční zátěže. Jsme partnerem, který nenaruší tichomořské priority ani tichomořské instituce,“ slíbila australská ministryně zahraničí Penny Wongová.
Pekingu vadil výrok o Tchaj-wanu
Vysokoprofilové turné čínského ministra po osmi hospodářsky nepříliš významných státech s pouhými sedmi miliony obyvatel v součtu je čínskou protiofenzivou. Americký prezident Joe Biden v pondělí v Tokiu pokřtil Indo-pacifický hospodářský rámec. Ve volném sdružení jsou všechny významné místní státy – s nápadnou výjimkou Číny. Pekingu se také velmi nelíbilo Bidenovo nečekaně rázné prohlášení o tom, že jsou Státy připraveny vojensky bránit Tchaj-wan.
„Mnoho zemí v regionu věří, že údajné odpoutání se od Číny bude hodně stát. Každý uvidí, že Indo-pacifický hospodářský rámec má za cíl narušit regionální spolupráci. Je donucovacím nástrojem proti regionálním státům,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-Pin.
Stín ruské agrese dopadá i na vzdálený Indo-Pacifik. Peking pečlivě studuje protiruské sankce a odhaduje možné dopady při pokusu násilně převzít Tchaj-wan. Jeho protiamerický postoj zároveň přitahuje pozornost izolované Moskvy.
Partnerství obou autoritářských zemí se naposledy zhmotnilo při úterní provokaci společné letecké hlídky na okraji japonského vzdušného prostoru.
