Muskova koupě Twitteru vzbuzuje nadšení z rozšíření svobody slova i obavy z dosahu lží

3 minuty
Události: Muskova akvizice Twitteru
Zdroj: ČT24

Muskova akvizice Twitteru už stihla obletět svět. O konkrétních změnách, které se dotknou více než 200 milionů uživatelů, však zatím není jasno. Musk naznačil větší svobodu projevu nebo možnost zpětně upravovat příspěvky. Část zaměstnanců i expertů před odkoupením varovala, že Muskova akvizice může dát větší prostor šíření extremismu a dezinformací.

Nový vlastník Twitteru je proti omezování obsahu na síti. Méně kontroly podle mnoha expertů znamená více kontroverzního obsahu. „Extremisté nejen ve Spojených státech, ale i ve světě si budou moci obnovit účet. Pravidla, která jim bránila v šíření extremismu a dezinformací na Twitteru, budou zrušena. Takže budou mít volné pole,“ vysvětluje Angelo Carusone, ředitel progresivistické neziskové organizace Media Matters for America.

Krátce po oznámení přišly první spekulace – zda například Donald Trump obnoví svůj účet na Twitteru zablokovaný loni kvůli násilnostem jeho podporovatelů a šíření lží. Exprezident to odmítl. Současná hlava státu nechtěla Muskovo převzetí komentovat. Kritikou kvůli závadnému obsahu se ale netají. „Nehledě na to, kdo vlastní Twitter, prezident je dlouhodobě znepokojen mocí velkých sociálních sítí. Mocí, kterou mají v našem každodenním životě,“ oznámila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. 

Mnozí varují i před hromaděním moci. Padesátiletý podnikatel díky elektrovozům Tesla mění dopravu na silnicích, programem SpaceX zase dopravu do vesmíru. A měnit chce i populární sociální síť. Nebrání se příspěvkům delším než 280 znaků nebo možnosti je zpětně libovolně upravovat.

Musk také mimo jiné provokativně navrhl přeměnit sídlo v San Franciscu na útulek pro bezdomovce, „protože tam stejně nikdo nechodí“. Narážel tím na rozhodnutí společnosti z října 2020 nechat své zaměstnance pracovat z domova už navždy. Bývalý generální ředitel Twitteru Jack Dorsey akvizici podpořil a napsal: „Elon je jediné řešení, kterému věřím“. Musk předtím uvedl, že nemá důvěru ve vedení společnosti.

Brazílie fandí Muskovi

Například brazilský prezident Jair Bolsonaro a jeho příznivci změnu majitele uvítali. Od nového majitele očekávají větší svobodu projevu na této platformě, uvedla v úterý agentura EFE. Twitter a další sociální sítě Bolsonarovi dříve smazaly několik příspěvků, protože podle nich šířil nepravdivé obsahy.

Bolsonaro na sociální síti sdílel příspěvek amerického miliardáře, ve kterém vyjadřuje přání, aby na Twitteru zůstali i jeho nejzavilejší kritici, protože „to znamená svobodu slova“. Pochvalně se o akvizici vyjádřili i dva Bolsonarovi synové, kteří jsou brazilskými zákonodárci. Podle Eduarda Bolsonara příznivci levice nedokážou usnout kvůli představě, že se „Twitter stane svobodným“. Brazilský ministr telekomunikací Fábio Faria prohlásil, že Musk udělal akvizicí čin „ve prospěch svobody slova“.

Bolsonaro měl v posledních měsících řadu problémů s provozovateli sociálních sítí, skrze které se obrací na své příznivce a voliče. Facebook, Youtube či Twitter smazaly některé Bolsonarovy příspěvky kvůli šíření nepravdivých informací, například ohledně covidu-19. Část příznivců brazilského prezidenta se tak přesunula na sociální síť Telegram, kde byla pravidla méně přísná. I tato sociální síť ale míní zpřísnit dohled nad příspěvky poté, co jí na konci března ze strany brazilských soudů hrozil zákaz činnosti, protože neodstraňovala nepravdivá tvrzení.

Brusel Muskovi připomněl, že musí plnit pravidla EU

Za EU ohlásil komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, že Bruselu nepřísluší komentovat koupi. Připomněl však, že sociální síť musí plnit unijní pravidla pro odstraňování nelegálního obsahu, na jejichž zpřísnění se před několika dny shodli vyjednavači za Evropský parlament a členské země EU.

„Bude na Twitteru, aby se přizpůsobil našim pravidlům,“ řekl Breton agentuře Reuters. „Myslím, že Elon Musk zná Evropu velmi dobře. Ví moc dobře, že máme určitá pravidla pro automobilový průmysl a rozumí tomu. Takže v Evropě, abychom bránili svobodu projevu a ochránili jednotlivce, musí všechny společnosti plnit tyto závazky,“ dodal. Muskova Tesla v březnu otevřela u Berlína svou první evropskou továrnu.

EU se minulý týden shodla na zpřísnění pravidel pro sociální sítě, podle nichž budou muset technologické společnosti účinněji kontrolovat obsah na svých platformách. Pokud bude v rozporu se zákonem, tak jej mají povinnost bezodkladně odstranit. Evropští činitelé přitom kladou důraz především na projevy nenávisti a dezinformace.

Pokud firmy nebudou proti zakázanému obsahu zasahovat dostatečně razantně, budou jim hrozit pokuty v řádu až miliard dolarů. Dohodu musí ještě schválit unijní členské státy a Evropský parlament, očekává se však, že to bude pouze formalita.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
před 1 hhodinou

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
10:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
05:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín hlasování vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus sestavit vládu. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
09:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 8 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 9 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 16 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...