„Nikdy neprohrajeme, radši umřeme,“ řekl v rozhovoru pro ČT starosta Kyjeva Vitalij Klyčko

Nahrávám video
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko o válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Útoky ruské armády na ukrajinská města nadále pokračují. V sobotu ráno byly slyšet výbuchy i v okolí Kyjeva a Lvova. Rusové navíc dále částečně blokují a ostřelují Charkov. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko v rozhovoru pro ČT uvedl, že ukrajinská armáda má stále silnou motivaci útokům odolávat. Sdělil také, že Ukrajinci neprohrají, radši by umřeli, než aby se vzdali. Rusko podle starosty v noci zahájilo raketový útok na Kyjev i na celou oblast. Několik střel se podle něj podařilo zneškodnit.

Kyjev se úspěšně brání, ale co zbytek Ukrajiny? 

V současné době je naší prioritou domobrana. To jsou lidé, kteří nikdy neměli předchozí bojovou zkušenost, ale mají obrovskou motivaci, protože hájí budoucnosti naší země. Jejich motivace je obrovská. Momentálně pomýšlíme na mobilizaci. 

Chtěl bych poděkovat všem zemím, které nám pomáhají, za pomoc vojenskou i humanitární. Celý svět vidí, co u nás Rusko páchá. Já, jako bývalý voják, vám řeknu, že v každé válce jsou strašně důležité zbraně, ale vůle a motivace jsou ještě důležitější. Ukrajinská armáda úspěšně hájí naše města už více než padesát dní. Je schopna odolávat jedné z největších armád na světě. A to proto, že ruští vojáci bojují pro peníze. Oni dostávají zaplaceno od ruské vlády, ale naši vojáci bojují za naši budoucnost, za budoucnost svých dětí.

Vrátíme se do rána 24. února. Co vás napadlo jako první myšlenka?

Nic nového. Už jsem říkal, že Kyjev je stále cílem ruské agrese.

Vyzývám všechny, kteří se chtějí vrátit do Kyjeva, aby na sebe dávali dobrý pozor, protože se vracejí na vlastní nebezpečí. Možná by bylo dobré ještě chvíli počkat a nevracet se. Riziko je příliš vysoké. 

Já bych chtěl poděkovat každému, kdo nám pomáhá, i české vládě za to, že stojí za Ukrajinou. Je to pro nás velice důležité. Mám pro vás takovou zprávu: My nehájíme jenom nás, my hájíme rovněž vás, vaše děti, vaši budoucnost, vaše plány i hodnoty, které jsou společné. V Doněcku a Luhansku vidíme jak ničivé jsou plány Ruska. Oni se nezastaví, nechtějí okupovat jenom Ukrajinu. Kde se zastaví? Na hranici s Polskem nebo Německem? 

Takže podle vás půjde Rusko dále do Evropy? 

Rozhodně, pokud prohrajeme. Ale my nikdy neprohrajeme, my radši umřeme než bychom se vzdali. Není žádným tajemstvím, že oni (Rusové) chtějí obnovit sovětskou říši. Pokud si vzpomínáte, Československo bylo zčásti také součástí Sovětského svazu. Pokud chtějí obnovit tuto říši, tak tato zvrácená idea je pořád živá.

Co byste vzkázal lidem na východě Ukrajiny?

Je to krvavá, prokletá, nepotřebná válka. Já si myslím, že jsme se neměli v roce 1994 vzdát našich jaderných zbraní. Rusko nám tenkrát zaručilo naši nezávislost a celistvost území. My ale Rusům nevěříme. Říkám všem: Rusům nevěřte. Nevíme, jak velké ambice a plány Rusové mají, ale rozhodně nehájíme jenom svou zemi, ale mír v celé Evropě.


Co si myslíte o neutralitě Ukrajiny i o jejím úsilí vstoupit do NATO?

Můj osobní názor je, že Ukrajina byla vždy mírumilovnou zemí. Vzdát se možnosti být členem NATO, by byla podle mého názoru chyba. Obrana v tomto obranném svazku je totiž mnohem efektivnější. My samozřejmě všem děkujeme za dodávky zbraní, ale přecejenom si myslím, že ten neutrální status Ukrajiny byl chybou. A teď vidíte, co se děje.

Víme, že několik starostů měst a obcí v Kyjevské oblasti bylo uneseno. Jak se cítíte? Cítíte se bezpečně?

Ne, necítím se bezpečně. Žádný Ukrajinec, žádná Ukrajinka z celkových čtyřiceti milionů obyvatel se nemůže cítit bezpečně. Ruská vláda chce totiž zničit vládu na Ukrajině, a samospráva je přece základem státu, proto oni (Rusové) unášeli starosty, například starostu Hostomelu. Unášeli ale také lékaře, humanitární pracovníky, a pak je stříleli. Rusové říkají, že je to válka s ukrajinskou armádou, ale to je lež. Buča, Hostomel, Irpiň - to jsou dobré příklady toho, že jde o válku proti ukrajinskému obyvatelstvu. Je to genocida. 

Je to velká tragédie nejenom pro ukrajinský lid, ale pro celou Evropu. A rovněž, a tomu Rusové zatím nerozumí, je to velká tragédie i pro ruský lid, protože dvacet tisíc Rusů už na Ukrajině zahynulo. Je to už více než v průběhu deseti let operací v Afghánistánu a také více než během dvou čečenských válek. Je to největší válka v Evropě po druhé světové válce. 

Zabírají sankce uvalené na Rusko?

Sankce jsou účinným nástrojem. Ale všem bych chtěl vyřídit, aby přestali obchodovat s Ruskem. Jakékoliv podnikání, jakýkoliv byznys s Ruskem je špatná věc. Každé euro a každý cent, které zaplatíte Rusku, nepůjdou do ruské ekonomiky, ale do ruské armády. Pak vidíme ty strašné obrázky z Hostomelu nebo Buče. Tyto peníze se stanou krvavými a bude to ukrajinská krev.  

Chtěl bych vzkázat všem novinářům: Je dobře, že jste tady, že vytváříte reportáže o tom, jak je Kyjev poničen, o tom, kolik civilistů zemřelo. Já bych si ale přál, aby bylo více novinářů v Mariupolu, Kramatorsku, Charkově, Černihivu, aby svět viděl, jak jsou tato města úplně zničená. Například v Mariupolu je devadesát procent objektů zničeno, v Charkově a Černihivu asi padesát procent. Je to genocida ukrajinského lidu, to není válka proti ukrajinské armádě. 

Pochyboval jste někdy o tom, že by se Kyjev dokázal ubránit?

My jednoduše jinou volbu nemáme. Nechceme žít v zemi, kde nejsou zaručena lidská práva, kde neplatí žádné zásady. My nechceme žít v diktátorské zemi, a to se v Ruské federaci děje. My chceme žít jako členové evropské demokratické rodiny. 

Společně zvítězíme. Každý člověk v Evropě by měl pochopit, že nechráníme jenom svou zemi, bráníme i vás. Nemůžeme vědět, jak hluboce se zakořenily zvrácené nápady v hlavách kremelských činitelů. Prosím vás, pamatujte si, že v této válce není neutrální pozice. Je třeba být aktivní.

Ještě bych chtěl poděkovat za to, že přijímáte uprchlíky z Ukrajiny. Jasně se tak ukáže, kdo je náš přítel, a my na to nikdy nezapomeneme. Máme společné hodnoty – my, Česká republika i celá Evropa. Prosím, stůjte při Ukrajině. Zastavíme válku, vrátíme mír na Ukrajinu, ale nevíme, jak dlouho to bude trvat – dny, týdny, měsíce, doufám, že ne roky… Ale dál bráníme budoucnost našich rodin a dětí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
16:59AktualizovánoPrávě teď

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využívají k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze se uskutečnil také anarchistický piknik a městem prošla protifašistická demonstrace. V ulicích metropole byli přítomni i její odpůrci. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti.
13:14Aktualizovánopřed 2 mminutami

Spojené státy zvýší cla na dovoz aut ze zemí EU, oznámil Trump

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně cla vztahovat.
18:26Aktualizovánopřed 4 mminutami

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů, údery pokračují

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
11:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Turecká policie použila proti účastníkům prvomájových protestů slzný plyn

Turecká policie v pátek použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Současně zadržela několik stovek lidí, píší tamní média a agentura AFP. Úřady již dříve zakázaly demonstrace na prvního máje na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají. U příležitosti Svátku práce vyšly desítky tisíc lidí i do ulic Berlína. Lidé tam demonstrují proti válkám, vysokým nájmům či výstavbě metropolitní dálnice. Ve Francii vyšli lidé do ulic protestovat proti úpravám pracovních podmínek pro některé zaměstnance.
15:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
10:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
před 4 hhodinami
Načítání...