„Nikdy neprohrajeme, radši umřeme,“ řekl v rozhovoru pro ČT starosta Kyjeva Vitalij Klyčko

Nahrávám video
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko o válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Útoky ruské armády na ukrajinská města nadále pokračují. V sobotu ráno byly slyšet výbuchy i v okolí Kyjeva a Lvova. Rusové navíc dále částečně blokují a ostřelují Charkov. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko v rozhovoru pro ČT uvedl, že ukrajinská armáda má stále silnou motivaci útokům odolávat. Sdělil také, že Ukrajinci neprohrají, radši by umřeli, než aby se vzdali. Rusko podle starosty v noci zahájilo raketový útok na Kyjev i na celou oblast. Několik střel se podle něj podařilo zneškodnit.

Kyjev se úspěšně brání, ale co zbytek Ukrajiny? 

V současné době je naší prioritou domobrana. To jsou lidé, kteří nikdy neměli předchozí bojovou zkušenost, ale mají obrovskou motivaci, protože hájí budoucnosti naší země. Jejich motivace je obrovská. Momentálně pomýšlíme na mobilizaci. 

Chtěl bych poděkovat všem zemím, které nám pomáhají, za pomoc vojenskou i humanitární. Celý svět vidí, co u nás Rusko páchá. Já, jako bývalý voják, vám řeknu, že v každé válce jsou strašně důležité zbraně, ale vůle a motivace jsou ještě důležitější. Ukrajinská armáda úspěšně hájí naše města už více než padesát dní. Je schopna odolávat jedné z největších armád na světě. A to proto, že ruští vojáci bojují pro peníze. Oni dostávají zaplaceno od ruské vlády, ale naši vojáci bojují za naši budoucnost, za budoucnost svých dětí.

Vrátíme se do rána 24. února. Co vás napadlo jako první myšlenka?

Nic nového. Už jsem říkal, že Kyjev je stále cílem ruské agrese.

Vyzývám všechny, kteří se chtějí vrátit do Kyjeva, aby na sebe dávali dobrý pozor, protože se vracejí na vlastní nebezpečí. Možná by bylo dobré ještě chvíli počkat a nevracet se. Riziko je příliš vysoké. 

Já bych chtěl poděkovat každému, kdo nám pomáhá, i české vládě za to, že stojí za Ukrajinou. Je to pro nás velice důležité. Mám pro vás takovou zprávu: My nehájíme jenom nás, my hájíme rovněž vás, vaše děti, vaši budoucnost, vaše plány i hodnoty, které jsou společné. V Doněcku a Luhansku vidíme jak ničivé jsou plány Ruska. Oni se nezastaví, nechtějí okupovat jenom Ukrajinu. Kde se zastaví? Na hranici s Polskem nebo Německem? 

Takže podle vás půjde Rusko dále do Evropy? 

Rozhodně, pokud prohrajeme. Ale my nikdy neprohrajeme, my radši umřeme než bychom se vzdali. Není žádným tajemstvím, že oni (Rusové) chtějí obnovit sovětskou říši. Pokud si vzpomínáte, Československo bylo zčásti také součástí Sovětského svazu. Pokud chtějí obnovit tuto říši, tak tato zvrácená idea je pořád živá.

Co byste vzkázal lidem na východě Ukrajiny?

Je to krvavá, prokletá, nepotřebná válka. Já si myslím, že jsme se neměli v roce 1994 vzdát našich jaderných zbraní. Rusko nám tenkrát zaručilo naši nezávislost a celistvost území. My ale Rusům nevěříme. Říkám všem: Rusům nevěřte. Nevíme, jak velké ambice a plány Rusové mají, ale rozhodně nehájíme jenom svou zemi, ale mír v celé Evropě.


Co si myslíte o neutralitě Ukrajiny i o jejím úsilí vstoupit do NATO?

Můj osobní názor je, že Ukrajina byla vždy mírumilovnou zemí. Vzdát se možnosti být členem NATO, by byla podle mého názoru chyba. Obrana v tomto obranném svazku je totiž mnohem efektivnější. My samozřejmě všem děkujeme za dodávky zbraní, ale přecejenom si myslím, že ten neutrální status Ukrajiny byl chybou. A teď vidíte, co se děje.

Víme, že několik starostů měst a obcí v Kyjevské oblasti bylo uneseno. Jak se cítíte? Cítíte se bezpečně?

Ne, necítím se bezpečně. Žádný Ukrajinec, žádná Ukrajinka z celkových čtyřiceti milionů obyvatel se nemůže cítit bezpečně. Ruská vláda chce totiž zničit vládu na Ukrajině, a samospráva je přece základem státu, proto oni (Rusové) unášeli starosty, například starostu Hostomelu. Unášeli ale také lékaře, humanitární pracovníky, a pak je stříleli. Rusové říkají, že je to válka s ukrajinskou armádou, ale to je lež. Buča, Hostomel, Irpiň - to jsou dobré příklady toho, že jde o válku proti ukrajinskému obyvatelstvu. Je to genocida. 

Je to velká tragédie nejenom pro ukrajinský lid, ale pro celou Evropu. A rovněž, a tomu Rusové zatím nerozumí, je to velká tragédie i pro ruský lid, protože dvacet tisíc Rusů už na Ukrajině zahynulo. Je to už více než v průběhu deseti let operací v Afghánistánu a také více než během dvou čečenských válek. Je to největší válka v Evropě po druhé světové válce. 

Zabírají sankce uvalené na Rusko?

Sankce jsou účinným nástrojem. Ale všem bych chtěl vyřídit, aby přestali obchodovat s Ruskem. Jakékoliv podnikání, jakýkoliv byznys s Ruskem je špatná věc. Každé euro a každý cent, které zaplatíte Rusku, nepůjdou do ruské ekonomiky, ale do ruské armády. Pak vidíme ty strašné obrázky z Hostomelu nebo Buče. Tyto peníze se stanou krvavými a bude to ukrajinská krev.  

Chtěl bych vzkázat všem novinářům: Je dobře, že jste tady, že vytváříte reportáže o tom, jak je Kyjev poničen, o tom, kolik civilistů zemřelo. Já bych si ale přál, aby bylo více novinářů v Mariupolu, Kramatorsku, Charkově, Černihivu, aby svět viděl, jak jsou tato města úplně zničená. Například v Mariupolu je devadesát procent objektů zničeno, v Charkově a Černihivu asi padesát procent. Je to genocida ukrajinského lidu, to není válka proti ukrajinské armádě. 

Pochyboval jste někdy o tom, že by se Kyjev dokázal ubránit?

My jednoduše jinou volbu nemáme. Nechceme žít v zemi, kde nejsou zaručena lidská práva, kde neplatí žádné zásady. My nechceme žít v diktátorské zemi, a to se v Ruské federaci děje. My chceme žít jako členové evropské demokratické rodiny. 

Společně zvítězíme. Každý člověk v Evropě by měl pochopit, že nechráníme jenom svou zemi, bráníme i vás. Nemůžeme vědět, jak hluboce se zakořenily zvrácené nápady v hlavách kremelských činitelů. Prosím vás, pamatujte si, že v této válce není neutrální pozice. Je třeba být aktivní.

Ještě bych chtěl poděkovat za to, že přijímáte uprchlíky z Ukrajiny. Jasně se tak ukáže, kdo je náš přítel, a my na to nikdy nezapomeneme. Máme společné hodnoty – my, Česká republika i celá Evropa. Prosím, stůjte při Ukrajině. Zastavíme válku, vrátíme mír na Ukrajinu, ale nevíme, jak dlouho to bude trvat – dny, týdny, měsíce, doufám, že ne roky… Ale dál bráníme budoucnost našich rodin a dětí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 48 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...