„Nikdy neprohrajeme, radši umřeme,“ řekl v rozhovoru pro ČT starosta Kyjeva Vitalij Klyčko

Nahrávám video
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko o válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Útoky ruské armády na ukrajinská města nadále pokračují. V sobotu ráno byly slyšet výbuchy i v okolí Kyjeva a Lvova. Rusové navíc dále částečně blokují a ostřelují Charkov. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko v rozhovoru pro ČT uvedl, že ukrajinská armáda má stále silnou motivaci útokům odolávat. Sdělil také, že Ukrajinci neprohrají, radši by umřeli, než aby se vzdali. Rusko podle starosty v noci zahájilo raketový útok na Kyjev i na celou oblast. Několik střel se podle něj podařilo zneškodnit.

Kyjev se úspěšně brání, ale co zbytek Ukrajiny? 

V současné době je naší prioritou domobrana. To jsou lidé, kteří nikdy neměli předchozí bojovou zkušenost, ale mají obrovskou motivaci, protože hájí budoucnosti naší země. Jejich motivace je obrovská. Momentálně pomýšlíme na mobilizaci. 

Chtěl bych poděkovat všem zemím, které nám pomáhají, za pomoc vojenskou i humanitární. Celý svět vidí, co u nás Rusko páchá. Já, jako bývalý voják, vám řeknu, že v každé válce jsou strašně důležité zbraně, ale vůle a motivace jsou ještě důležitější. Ukrajinská armáda úspěšně hájí naše města už více než padesát dní. Je schopna odolávat jedné z největších armád na světě. A to proto, že ruští vojáci bojují pro peníze. Oni dostávají zaplaceno od ruské vlády, ale naši vojáci bojují za naši budoucnost, za budoucnost svých dětí.

Vrátíme se do rána 24. února. Co vás napadlo jako první myšlenka?

Nic nového. Už jsem říkal, že Kyjev je stále cílem ruské agrese.

Vyzývám všechny, kteří se chtějí vrátit do Kyjeva, aby na sebe dávali dobrý pozor, protože se vracejí na vlastní nebezpečí. Možná by bylo dobré ještě chvíli počkat a nevracet se. Riziko je příliš vysoké. 

Já bych chtěl poděkovat každému, kdo nám pomáhá, i české vládě za to, že stojí za Ukrajinou. Je to pro nás velice důležité. Mám pro vás takovou zprávu: My nehájíme jenom nás, my hájíme rovněž vás, vaše děti, vaši budoucnost, vaše plány i hodnoty, které jsou společné. V Doněcku a Luhansku vidíme jak ničivé jsou plány Ruska. Oni se nezastaví, nechtějí okupovat jenom Ukrajinu. Kde se zastaví? Na hranici s Polskem nebo Německem? 

Takže podle vás půjde Rusko dále do Evropy? 

Rozhodně, pokud prohrajeme. Ale my nikdy neprohrajeme, my radši umřeme než bychom se vzdali. Není žádným tajemstvím, že oni (Rusové) chtějí obnovit sovětskou říši. Pokud si vzpomínáte, Československo bylo zčásti také součástí Sovětského svazu. Pokud chtějí obnovit tuto říši, tak tato zvrácená idea je pořád živá.

Co byste vzkázal lidem na východě Ukrajiny?

Je to krvavá, prokletá, nepotřebná válka. Já si myslím, že jsme se neměli v roce 1994 vzdát našich jaderných zbraní. Rusko nám tenkrát zaručilo naši nezávislost a celistvost území. My ale Rusům nevěříme. Říkám všem: Rusům nevěřte. Nevíme, jak velké ambice a plány Rusové mají, ale rozhodně nehájíme jenom svou zemi, ale mír v celé Evropě.


Co si myslíte o neutralitě Ukrajiny i o jejím úsilí vstoupit do NATO?

Můj osobní názor je, že Ukrajina byla vždy mírumilovnou zemí. Vzdát se možnosti být členem NATO, by byla podle mého názoru chyba. Obrana v tomto obranném svazku je totiž mnohem efektivnější. My samozřejmě všem děkujeme za dodávky zbraní, ale přecejenom si myslím, že ten neutrální status Ukrajiny byl chybou. A teď vidíte, co se děje.

Víme, že několik starostů měst a obcí v Kyjevské oblasti bylo uneseno. Jak se cítíte? Cítíte se bezpečně?

Ne, necítím se bezpečně. Žádný Ukrajinec, žádná Ukrajinka z celkových čtyřiceti milionů obyvatel se nemůže cítit bezpečně. Ruská vláda chce totiž zničit vládu na Ukrajině, a samospráva je přece základem státu, proto oni (Rusové) unášeli starosty, například starostu Hostomelu. Unášeli ale také lékaře, humanitární pracovníky, a pak je stříleli. Rusové říkají, že je to válka s ukrajinskou armádou, ale to je lež. Buča, Hostomel, Irpiň - to jsou dobré příklady toho, že jde o válku proti ukrajinskému obyvatelstvu. Je to genocida. 

Je to velká tragédie nejenom pro ukrajinský lid, ale pro celou Evropu. A rovněž, a tomu Rusové zatím nerozumí, je to velká tragédie i pro ruský lid, protože dvacet tisíc Rusů už na Ukrajině zahynulo. Je to už více než v průběhu deseti let operací v Afghánistánu a také více než během dvou čečenských válek. Je to největší válka v Evropě po druhé světové válce. 

Zabírají sankce uvalené na Rusko?

Sankce jsou účinným nástrojem. Ale všem bych chtěl vyřídit, aby přestali obchodovat s Ruskem. Jakékoliv podnikání, jakýkoliv byznys s Ruskem je špatná věc. Každé euro a každý cent, které zaplatíte Rusku, nepůjdou do ruské ekonomiky, ale do ruské armády. Pak vidíme ty strašné obrázky z Hostomelu nebo Buče. Tyto peníze se stanou krvavými a bude to ukrajinská krev.  

Chtěl bych vzkázat všem novinářům: Je dobře, že jste tady, že vytváříte reportáže o tom, jak je Kyjev poničen, o tom, kolik civilistů zemřelo. Já bych si ale přál, aby bylo více novinářů v Mariupolu, Kramatorsku, Charkově, Černihivu, aby svět viděl, jak jsou tato města úplně zničená. Například v Mariupolu je devadesát procent objektů zničeno, v Charkově a Černihivu asi padesát procent. Je to genocida ukrajinského lidu, to není válka proti ukrajinské armádě. 

Pochyboval jste někdy o tom, že by se Kyjev dokázal ubránit?

My jednoduše jinou volbu nemáme. Nechceme žít v zemi, kde nejsou zaručena lidská práva, kde neplatí žádné zásady. My nechceme žít v diktátorské zemi, a to se v Ruské federaci děje. My chceme žít jako členové evropské demokratické rodiny. 

Společně zvítězíme. Každý člověk v Evropě by měl pochopit, že nechráníme jenom svou zemi, bráníme i vás. Nemůžeme vědět, jak hluboce se zakořenily zvrácené nápady v hlavách kremelských činitelů. Prosím vás, pamatujte si, že v této válce není neutrální pozice. Je třeba být aktivní.

Ještě bych chtěl poděkovat za to, že přijímáte uprchlíky z Ukrajiny. Jasně se tak ukáže, kdo je náš přítel, a my na to nikdy nezapomeneme. Máme společné hodnoty – my, Česká republika i celá Evropa. Prosím, stůjte při Ukrajině. Zastavíme válku, vrátíme mír na Ukrajinu, ale nevíme, jak dlouho to bude trvat – dny, týdny, měsíce, doufám, že ne roky… Ale dál bráníme budoucnost našich rodin a dětí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Úbytek nerozhodnutých mandátů živí polarizaci americké politiky

V podzimních volbách do Kongresu je méně nerozhodnutých okrsků – takzvaných competitive seats –, než bývalo, napsala veřejnoprávní stanice NPR. Podle ní to mimo jiné způsobilo překreslování volebních obvodů v uplynulých letech. Demokratická strana se sice nyní těší podle průzkumu podpoře voličů, ale kvůli nízkému počtu competitive seats se její převaha nemusí projevit v odpovídající míře. Navíc klesající počet nerozhodnutých okrsků vede k tomu, že umírnění voliči ztrácí vliv na výsledek voleb.
před 36 mminutami

Národní sdružení chce v obecních volbách ovládnout jih Francie

Ve Francii vrcholí kampaň před obecními volbami. Hlasování o novém obsazení téměř 35 tisíc radnic má tentokrát celostátní přesah. Výsledky nejen ve velkých městech ukáží, jak si rok před prezidentským kláním stojí v současnosti nejsilnější uskupení – nacionalistické Národní sdružení (RN), se kterým dosud všechny ostatní politické subjekty odmítaly spolupracovat. RN nyní cílí na větší sídla především na jihu země.
před 1 hhodinou

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 2 hhodinami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 8 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...