Rusko hází americké snaze obrátit pozornost do Asie klacky pod nohy a Vladimir Putin si může dělat, co chce, protože mu to „Rusové zbaští“. To si myslí politický geograf Michael Romancov, který byl hostem čtvrtečního Horizontu ČT24. Zároveň řekl, že současná krize pouze navazuje na chování, které Rusko praktikovalo v nedávné minulosti.
O co podle Romancova jde nyní Spojeným státům americkým a o co naopak hraje Rusko? „Spojené státy už od nástupu administrativy Baracka Obamy usilují o obrat pozornosti do Asie kvůli rostoucímu vlivu Číny. A Rusko této americké snaze hází systematicky klacky pod nohy,“ míní expert, který působí na Univerzitě Karlově i Metropolitní univerzitě Praha.
Poukázal také na čerstvý ruský komunikační „fígl“. „Před dvěma dny se z Ruska začala ozývat nová rétorická figura – že Spojené státy mají problém s Ruskem, Čínou a Severní Koreou. Ta je přitom hráčem úplně jiné váhy než je Ruská federace nebo komunistická Čína. Faktem je, že Američané jsou teď největší světovou silou i ekonomikou, i když tam jim na záda dýchají právě Číňané. A proto je jasné, že všichni, kdo by chtěli ve světové aréně zaujmout jinou pozici, tak se budou muset s Američany buď dohodnout, nebo se s nimi popasovat,“ říká Romancov.
A Rusko podle něj už přešlo od asertivity k otevřené agresivitě. Čína prý nyní nejspíš bedlivě sleduje rusko-ukrajinskou krizi vzhledem k Tchaj-wanu.
Média
Ruský režim podle Romancova natolik pevně ovládá média, že Putin může v zásadě úplně cokoliv. Za 22 let, co je u moci, dal občanům řadu slibů a drtivou většinu z nich nesplnil, tvrdí politický geograf. Připomněl opakovanou změnu Putinovy rétoriky k sankcím uvaleným po anexi Krymu a uzavřel, že ať udělá Putin cokoliv, „Rusové mu to zbaští“.
Současnou situaci nepovažuje za výjimečnou, připomněl, že vše odstartovalo už v roce 2008, kdy Rusko „použilo fyzickou sílu v Gruzii“ a pokračovalo na Ukrajině o šest let později. „Rusko opětovně vneslo válku do evropského prostoru jako 'standardní' způsob chování mocnosti v mezinárodních vztazích,“ rekapituloval. Současná krize je tak podle Romancova pouze pokračováním událostí z let 2008 a 2014.
K aktuálně velmi napjaté situaci mezi Moskvou a Kyjevem se v pořadu Události, komentáře vyjádřil i český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Představíme-li si, že kolem Ukrajiny je více než 130 tisíc (ruských) vojáků, tak protichůdné informace, že se sedm tisíc z nich dalo do pohybu směrem do kasáren, nemohou na celkovém obrazu nic změnit,“ okomentoval Landovský ruské proklamace o stahování sil od ukrajinské hranice. Verzi Moskvy o armádním cvičení považuje za velmi těžko obhajitelnou.
Landovský: Ruská sféra vlivu? Nepřijatelné
Rusko také opakuje, že trvá na stažení vojsk Severoatlantické aliance ze střední a východní Evropy, že má vrátit síly do stavu z roku 1997.
„V Alianci máme pouze spojenecké armády a je zcela nepřijatelné, abychom akceptovali nějakou ruskou sféru vlivu. Myslím, že pro Českou republiku, která měla ve svém čele komunistickou vládu, která po svých členech vyžadovala, aby okupaci vlastní země stvrdili při vstupu svým podpisem, by taková věc měla být absolutně nepřijatelná,“ má jasno Landovský.
Český zástupce při NATO nechtěl příliš komentovat čerstvý výrok prezidenta Miloše Zemana, který v rozhovoru označil dění během nynější krize za blamáž CIA. „Jedna věc je, že víme, že Rusko má v tom prostoru dostatek sil. Druhá věc je oblast spekulativní – co vlastně Rusko s těmi silami plánuje dělat. Já to beru tak, že pan prezident komentoval tu spekulativní část, ne samotný fakt, že Rusko shromáždilo kolem Ukrajiny své síly. Mohu potvrdit, že se mě na to dnes v Alianci nikdo nezeptal,“ řekl Landovský.
