Americký ministr zahraničí Antony Blinken při návštěvě Kyjeva řekl, že Rusko může zaútočit na Ukrajinu v brzké době. Zároveň vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby se držel diplomacie. Washington současně oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši dvou set milionů dolarů (4,3 miliardy korun).
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou, na okupovaném Krymu a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit.
Rusko, které ukrajinský poloostrov Krym nelegálně anektovalo v roce 2014 , ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi. Moskva požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát Aliance.
V rozhovoru s diplomaty na americkém velvyslanectví v Kyjevě Blinken uvedl, že pevně doufá, že šéf Kremlu bude řešit napětí kolem Ukrajiny diplomatickou a mírovou cestou. Varoval však, že by Putin mohl v krátké době vydat rozkaz k útoku.
„V posledních několika měsících jsme se intenzivně věnovali Ukrajině kvůli značnému shromažďování ruských sil, které jsme zaznamenali v blízkosti ukrajinských hranic,“ řekl Blinken. „Víme, že existují plány na další zvýšení počtu vojáků ve velmi krátké době, což dává prezidentu Putinovi možnost, aby rovněž ve velmi krátké době podnikl další agresivní kroky proti Ukrajině,“ dodal s tím, že Moskva vojska soustřeďuje bez zjevného důvodu.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba po jednání s Blinkenem ubezpečil, že Ukrajina nechystá vojenskou akci proti proruským separatistům na východě země.
USA poskytly Ukrajině další vojenskou pomoc
Administrativa prezidenta Joea Bidena uvedla, že vojenská pomoc ve výši dvou set milionů dolarů byla Ukrajině schválena koncem prosince s cílem posílit obranyschopnost země. „Jak jsme již řekli, jsme odhodláni chránit svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a budeme jí nadále poskytovat potřebnou podporu,“ citovala agentura AFP amerického činitele, který hovořil pod podmínkou anonymity. Povahu této pomoci neupřesnil.
Ještě před přesunem ruských vojsk k ukrajinským hranicím poskytl Washington koncem loňského roku vojenskou pomoc Kyjevu ve výši 450 milionů dolarů (9,6 miliardy korun).
„Chtěl bych vám osobně, prezidentu (Joeu) Bidenovi a americké administrativě poděkovat za vojenskou podporu Ukrajiny, za zvýšení této pomoci,“ řekl Blinkenovi ukrajinský prezident Zelenskyj. Vyjádřil také přesvědčení, že jakékoli rozhodnutí o Ukrajině nebude učiněno bez Ukrajiny.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov podle agentury Interfax zopakoval, že USA a jejich spojenci by měli přestat dodávat Ukrajině zbraně. Bezpečnostní situace v Evropě je podle něj „kritická“, protože Západ využívá Ukrajinu k nátlaku na Rusko. Náměstek nicméně prohlásil, že si nemyslí, že v Evropě hrozí vypuknout rozsáhlá válka.
Velká Británie v pondělí oznámila, že Ukrajině poskytne protitankové zbraně, Kanada podle médií vysílá na Ukrajinu malý kontingent speciálních jednotek. O dodávce zbraní a munice Kyjevu podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) uvažuje i česká vláda, uvedl v úterý deník Hospodářské noviny.
