Evropský parlament povede Malťanka Metsolová, Charanzová obhájila post místopředsedkyně

Maltská poslankyně Roberta Metsolová, kandidátka nejsilnější lidovecké frakce, se stala novou předsedkyní Evropského parlamentu. Získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Ve svém úvodním projevu připomněla odkaz Václava Havla. Funkci místopředsedkyně europarlamentu obhájila Dita Charanzová (zvolená za ANO) z liberální frakce, naopak Marcel Kolaja (Piráti) z frakce zelených neuspěl.

Švédská zelená poslankyně Alice Bahová Kuhnkeová získala 101 hlasů a španělská kandidátka krajní levice Sira Regová 57 hlasů. Celkem 74 odevzdaných hlasů bylo neplatných. Polský konzervativec Kosma Zlotowski svou kandidaturu na poslední chvíli stáhnul.

„Řekněme si na rovinu, že funkce předsedy Evropského parlamentu je spíše ceremoniální. Když bychom si postavili do řady předsedu Evropské rady, předsedkyni Evropské komise a předsedu europarlamentu, moc předsedy parlamentu je nejnižší. Sám nemá příliš moc cokoliv změnit,“ poznamenal zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. 

Metsolová ve svém prvním projevu ve funkci připomněla svého předchůdce Davida Sassoliho, který zemřel minulý týden, a jeho přínos pro evropské instituce i demokracii.

Mluvila o významu boje s klimatickými změnami a jeho neoddělitelnosti od hospodářství, o roli mládeže v dalším rozvoji Evropy nebo o roli žen nejen v politice. Vyjádřila také soustrast rodinám zavražděných novinářů Jána Kuciaka a Daphné Caruanaové Galiziaové, kteří podle ní bojovali za pravdu.

První generace Erasmu, poslední generace Walesy a Havla

„Má generace nerozlišuje mezi starou a novou Evropou. Jsme první z generace (absolventů studijních programů) Erasmus a poslední z generace (Lecha) Walesy a (Václava) Havla. Oslavujeme rozdílnost v Evropě, protože víme, že právě to nás posiluje, to nás činí jedinečnými. To nás dělá Evropany,“ nechala se slyšet Metsolová, která v úterý slaví 43. narozeniny.

Metsolová ve své ranním kandidátském projevu jako jediná konkrétně zmínila zahraniční politiku. EP podle ní musí reagovat na aktuální hrozby, jako je situace v Bělorusku nebo na Ukrajině. „Situace je velmi znepokojivá a použijeme nejsilnější politické nástroje, které máme k dispozici,“ zdůraznila odpoledne na tiskové konferenci Metsolová.

Otázky novinářů směřovaly na její postoj k potratům, k čemuž se politička a matka čtyř dětí vyjadřuje jen velmi zdrženlivě. Podle některých médií její odpor k umělému přerušení těhotenství mohl být klíčovým faktorem při rozhodování některých europoslanců, zda ji podpořit. Metsolová stejně jako v minulosti poznamenala, že se v této otázce bude řídit názorem většiny v parlamentu.

Téma rezonovalo i během ranních projevů jejích protikandidátek. Bahová Kuhnkeová ve svém projevu obhajovala „reprodukční práva“ a možnost žen se rozhodnout, Regová zdůraznila „právo žen rozhodovat o vlastním těle“.

Právnička Metsolaová byla od listopadu 2020 první místopředsedkyní Evropského parlamentu. Na starosti měla mimo jiné jednání s parlamenty členských zemí. Po smrti předsedy europarlamentu Davida Sassoliho, který zemřel letos 11. ledna, působila jako úřadující předsedkyně.

Za velké výzvy stojící před EP po svém zvolení do čela instituce označila hospodářské a zdravotní dopady covidové pandemie, teroristické hrozby, situaci v Bělorusku či budoucnost vztahů s USA.

Metsolaová je členkou maltské středopravicové Nacionalistické strany, která je součástí Evropské lidové strany (EPP), což je hlavní konzervativní uskupení v EP. Patří k hlasitým odpůrcům potratů, za což si vysloužila kritiku z řad liberálních a socialistických europoslanců.

Specializuje se na evropské právo. V minulosti působila jako přidělenkyně pro právní a soudní spolupráci v rámci stálého zastoupení Malty při Evropské unii. V letech 2012 až 2013 byla právní poradkyní vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (takzvané ministryně zahraničí EU) Catherine Ashtonové. V EP poprvé usedla v roce 2013, neúspěšně do něj kandidovala již v letech 2004 a 2009.

Na Maltě byla aktivní v několika studentských organizacích, poté působila jako generální tajemnice konzervativně a křesťansky zaměřené organizace Evropští demokratičtí studenti (EDS).

Před referendem o začlenění Malty do EU v roce 2003 patřila k aktivním zastáncům vstupu země do unie.

Metsolaová je vdaná, jejím partnerem je Fin Ukko Metsola, který je členem finské proevropské konzervativní Národní koaliční strany. V roce 2009 oba kandidovali ve volbách do EP a stali se tak prvním manželským párem, který kandidoval ve stejných volbách ze dvou různých členských států. Mají spolu čtyři děti.

Narodila se 18. ledna 1979 v maltském přístavním městě Saint Julian's. Právo vystudovala na Maltské univerzitě a poté absolvovala postgraduální studium na Evropském kolegiu v Belgii.

Roberta Metsola
Zdroj: Reuters/Gonzalo Fuentes

Charanzová obhájila post místopředsedkyně, Kojala neuspěl

Europoslanci si volí také čtrnáct místopředsedů, post mimo jiné obhajovali také dva čeští zástupci. Dita Charanzová z liberální frakce funkci obhájila, získala 406 hlasů z celkem 680 platných. Stala se tak první představitelkou Česka, která bude zastávat tuto pozici po dobu celých pěti let volebního mandátu.

„Být znovu zvolená na post místopředsedkyně je pro mě velká čest a velký závazek. Velmi si vážím podpory, kterou mi kolegové dnes vyslovili, a chtěla bych jim za to poděkovat,“ uvedla Charanzová po zvolení. Zmínila také předsevzetí více přiblížit europarlament lidem v členských zemích.

Naopak Marcel Kolaja z frakce zelených v prvních dvou kolech volby neuspěl a následně se rozhodl ve třetím kole o funkci neucházet. „Z taktických důvodů jsem v posledním kole odstoupil, abychom netříštili hlasy pro naši frakci. Kolegům gratuluji a věřím, že se jim i nadále podaří zprůhledňovat chod Evropského parlamentu, tak jako jsme společně začali,“ uvedl.

Připomněl, že jako místopředsedovi europarlamentu se mu podařilo například prosadit jmenné vzdálené hlasování na plénu i ve výborech.

  • Othmar Karas (EPP, Rakousko), Pina Piciernová (S&D, Itálie), Pedro Silva Pereira (S&D, Portugalsko), Ewa Kopaczová (EPP, Polsko), Eva Kailiová (S&D, Řecko), Evelyn Regnerová (S&D, Rakousko), Rainer Wieland (EPP, Německo), Katarina Barleyová (S&D, Německo), Dita Charanzová (Obnova, ČR), Michal Šimečka (Obnova, Slovensko), Nicola Beerová (Obnova, Německo), Roberts Zile (ECR, Lotyšsko), Dimitrios Papadimoulis (Levice, Řecko), Heidi Hautalová (Zelení/EFA, Finsko)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Rakousku se znovu rozběhlo tříčlenné jednání o vytvoření koalice

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS opět jednají o vytvoření koalice. První vyjednávání o této trojkoalici letos začátkem ledna ztroskotalo, vládu se však nepodařilo sestavit ani pravicově populistickým Svobodným (FPÖ) s lidovci. Parlamentní volby se v alpské zemi uskutečnily loni v září.
před 3 hhodinami

Slováci opět vyšli do ulic, demonstrují při výročí vraždy Kuciaka a Kušnírové

Od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynulo už sedm let. Na Slovensku tehdy vyvolala největší porevoluční vlnu protestů, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se v roce 2023 vrátil do čela slovenské vlády a čelí kritice, že ohrožuje principy právního státu a že zemi otáčí směrem k Rusku. Na výročí zmíněné události se i proto demonstruje po celém Slovensku.
15:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové a Američané tajně jednali o Ukrajině ve Švýcarsku, píše Reuters

Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině, informovala agentura Reuters. Zmocněnec amerického prezidenta pro ruskou válku na Ukrajině Keith Kellogg označil svá aktuální jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za „rozsáhlá a pozitivní".
05:40Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hamás předal Izraeli neznámé tělo, Netanjahu hrozí odplatou

Jeruzalém donutí Hamás zaplatit za to, že neodevzdal tělo rukojmí Širi Bibasové podle dohody, oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tělo podle něj patří ženě z Pásma Gazy. Teroristé z Hamásu tvrdí, že pozůstatky Bibasové byly v sutinách patrně promíchány s těly ostatních obětí izraelského náletu. V sobotu Hamás propustí dalších šest živých rukojmí, potvrdil jejich jména. Výměnou očekává 602 palestinských vězňů.
07:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarsko hodlá na žádost Ruska dodávat plyn do Podněstří

Maďarská obchodní společnost bude na základě ruské žádosti dodávat zemní plyn do moldavského Podněstří, které kontrolují proruští separatisté, informoval maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó. Energetická krize se tam týká desetitisíců obyvatel poté, co Kyjev, bránící se ruské agresi, odmítl prodloužit smlouvu o dodávkách ruského zemního plynu přes vlastní území. Platby za plyn totiž podle něj pomáhají Moskvě financovat válečné tažení.
před 5 hhodinami

Sever hlásí incidenty s kabely, EU je chce chránit drony

Švédské úřady vyšetřují zprávy o možném dalším narušení podmořského kabelu v Baltském moři. Nové poškození hlásí i firma spravující telekomunikační kabel mezi Finskem a Německem. Evropská komise kvůli podezřelým sabotážím navrhuje chránit kabely pomocí dronů a také zrychlit jejich opravu.
před 7 hhodinami

Čína hodlá v „ISS na dně oceánu“ hledat náhradu fosilních paliv

Peking posvětil výstavbu první hlubinné stanice v Jihočínském moři. Zařízení pro výzkum ekosystémů na mořském dně by mělo začít fungovat kolem roku 2030 a má mimo jiné hledat „novou ropu“.
před 7 hhodinami

Francie výrazně omezí věčné chemikálie. Další státy se na to chystají

Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.
před 10 hhodinami
Načítání...