Maltská poslankyně Roberta Metsolová, kandidátka nejsilnější lidovecké frakce, se stala novou předsedkyní Evropského parlamentu. Získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Ve svém úvodním projevu připomněla odkaz Václava Havla. Funkci místopředsedkyně europarlamentu obhájila Dita Charanzová (zvolená za ANO) z liberální frakce, naopak Marcel Kolaja (Piráti) z frakce zelených neuspěl.
Švédská zelená poslankyně Alice Bahová Kuhnkeová získala 101 hlasů a španělská kandidátka krajní levice Sira Regová 57 hlasů. Celkem 74 odevzdaných hlasů bylo neplatných. Polský konzervativec Kosma Zlotowski svou kandidaturu na poslední chvíli stáhnul.
„Řekněme si na rovinu, že funkce předsedy Evropského parlamentu je spíše ceremoniální. Když bychom si postavili do řady předsedu Evropské rady, předsedkyni Evropské komise a předsedu europarlamentu, moc předsedy parlamentu je nejnižší. Sám nemá příliš moc cokoliv změnit,“ poznamenal zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
Metsolová ve svém prvním projevu ve funkci připomněla svého předchůdce Davida Sassoliho, který zemřel minulý týden, a jeho přínos pro evropské instituce i demokracii.
Mluvila o významu boje s klimatickými změnami a jeho neoddělitelnosti od hospodářství, o roli mládeže v dalším rozvoji Evropy nebo o roli žen nejen v politice. Vyjádřila také soustrast rodinám zavražděných novinářů Jána Kuciaka a Daphné Caruanaové Galiziaové, kteří podle ní bojovali za pravdu.
První generace Erasmu, poslední generace Walesy a Havla
„Má generace nerozlišuje mezi starou a novou Evropou. Jsme první z generace (absolventů studijních programů) Erasmus a poslední z generace (Lecha) Walesy a (Václava) Havla. Oslavujeme rozdílnost v Evropě, protože víme, že právě to nás posiluje, to nás činí jedinečnými. To nás dělá Evropany,“ nechala se slyšet Metsolová, která v úterý slaví 43. narozeniny.
Metsolová ve své ranním kandidátském projevu jako jediná konkrétně zmínila zahraniční politiku. EP podle ní musí reagovat na aktuální hrozby, jako je situace v Bělorusku nebo na Ukrajině. „Situace je velmi znepokojivá a použijeme nejsilnější politické nástroje, které máme k dispozici,“ zdůraznila odpoledne na tiskové konferenci Metsolová.
Otázky novinářů směřovaly na její postoj k potratům, k čemuž se politička a matka čtyř dětí vyjadřuje jen velmi zdrženlivě. Podle některých médií její odpor k umělému přerušení těhotenství mohl být klíčovým faktorem při rozhodování některých europoslanců, zda ji podpořit. Metsolová stejně jako v minulosti poznamenala, že se v této otázce bude řídit názorem většiny v parlamentu.
Téma rezonovalo i během ranních projevů jejích protikandidátek. Bahová Kuhnkeová ve svém projevu obhajovala „reprodukční práva“ a možnost žen se rozhodnout, Regová zdůraznila „právo žen rozhodovat o vlastním těle“.
Právnička Metsolaová byla od listopadu 2020 první místopředsedkyní Evropského parlamentu. Na starosti měla mimo jiné jednání s parlamenty členských zemí. Po smrti předsedy europarlamentu Davida Sassoliho, který zemřel letos 11. ledna, působila jako úřadující předsedkyně.
Za velké výzvy stojící před EP po svém zvolení do čela instituce označila hospodářské a zdravotní dopady covidové pandemie, teroristické hrozby, situaci v Bělorusku či budoucnost vztahů s USA.
Metsolaová je členkou maltské středopravicové Nacionalistické strany, která je součástí Evropské lidové strany (EPP), což je hlavní konzervativní uskupení v EP. Patří k hlasitým odpůrcům potratů, za což si vysloužila kritiku z řad liberálních a socialistických europoslanců.
Specializuje se na evropské právo. V minulosti působila jako přidělenkyně pro právní a soudní spolupráci v rámci stálého zastoupení Malty při Evropské unii. V letech 2012 až 2013 byla právní poradkyní vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (takzvané ministryně zahraničí EU) Catherine Ashtonové. V EP poprvé usedla v roce 2013, neúspěšně do něj kandidovala již v letech 2004 a 2009.
Na Maltě byla aktivní v několika studentských organizacích, poté působila jako generální tajemnice konzervativně a křesťansky zaměřené organizace Evropští demokratičtí studenti (EDS).
Před referendem o začlenění Malty do EU v roce 2003 patřila k aktivním zastáncům vstupu země do unie.
Metsolaová je vdaná, jejím partnerem je Fin Ukko Metsola, který je členem finské proevropské konzervativní Národní koaliční strany. V roce 2009 oba kandidovali ve volbách do EP a stali se tak prvním manželským párem, který kandidoval ve stejných volbách ze dvou různých členských států. Mají spolu čtyři děti.
Narodila se 18. ledna 1979 v maltském přístavním městě Saint Julian's. Právo vystudovala na Maltské univerzitě a poté absolvovala postgraduální studium na Evropském kolegiu v Belgii.
Charanzová obhájila post místopředsedkyně, Kojala neuspěl
Europoslanci si volí také čtrnáct místopředsedů, post mimo jiné obhajovali také dva čeští zástupci. Dita Charanzová z liberální frakce funkci obhájila, získala 406 hlasů z celkem 680 platných. Stala se tak první představitelkou Česka, která bude zastávat tuto pozici po dobu celých pěti let volebního mandátu.
„Být znovu zvolená na post místopředsedkyně je pro mě velká čest a velký závazek. Velmi si vážím podpory, kterou mi kolegové dnes vyslovili, a chtěla bych jim za to poděkovat,“ uvedla Charanzová po zvolení. Zmínila také předsevzetí více přiblížit europarlament lidem v členských zemích.
Naopak Marcel Kolaja z frakce zelených v prvních dvou kolech volby neuspěl a následně se rozhodl ve třetím kole o funkci neucházet. „Z taktických důvodů jsem v posledním kole odstoupil, abychom netříštili hlasy pro naši frakci. Kolegům gratuluji a věřím, že se jim i nadále podaří zprůhledňovat chod Evropského parlamentu, tak jako jsme společně začali,“ uvedl.
Připomněl, že jako místopředsedovi europarlamentu se mu podařilo například prosadit jmenné vzdálené hlasování na plénu i ve výborech.
- Othmar Karas (EPP, Rakousko), Pina Piciernová (S&D, Itálie), Pedro Silva Pereira (S&D, Portugalsko), Ewa Kopaczová (EPP, Polsko), Eva Kailiová (S&D, Řecko), Evelyn Regnerová (S&D, Rakousko), Rainer Wieland (EPP, Německo), Katarina Barleyová (S&D, Německo), Dita Charanzová (Obnova, ČR), Michal Šimečka (Obnova, Slovensko), Nicola Beerová (Obnova, Německo), Roberts Zile (ECR, Lotyšsko), Dimitrios Papadimoulis (Levice, Řecko), Heidi Hautalová (Zelení/EFA, Finsko)
