V pátek 17. prosince uplyne deset let od smrti severokorejského vůdce Kim Čong-ila, kterého u moci vystřídal jeho syn Kim Čong-un. Jeho hlavní zbraní se stala agresivní jaderná politika. Ta mu zajistila historicky první setkání mezi severokorejským vůdcem a americkým prezidentem. První jaderné testy ale zahájil právě Kim Čong-il. Vztahy komunistické diktatury se světem jsou i kvůli tomu nanejvýš napjaté.
Severokorejský vůdce Kim Čong-il udělal ze země jadernou hrozbu. Od jeho smrti uplyne deset let
Horizont: Deset let Kim Čong-unovy vlády v Severní Koreji (zdroj: ČT24)
Pohřeb Kim Čong-ila se odehrál v prosinci 2011. Zatímco propaganda diktátorského režimu ukazovala davy truchlících, zhroucených kvůli vůdcově smrti, svět se ptal, co očekávat od jeho syna, nového a mladého lídra.
Že Pchjongjang nehodlá kurz své jaderné politiky měnit, potvrdil první veřejný projev Kim Čong-una čtyři měsíce po otcově smrti – a dva dny po neúspěšném vypuštění balistické rakety. Už na konci roku 2012 navíc KLDR vypustila raketu dlouhého doletu úspěšně. A o dva měsíce později uskutečnila třetí podzemní jaderný test v historii. Nový vůdce si takto vynucoval respekt mezinárodního společenství.
Ambice Severní Koreje stát se jadernou mocností nejsou nové a sahají až do 50. let. První testy a vypuštění raket dlouhého doletu přišly ale až za vlády Kim Čong-ila. Ten v roce 2003 odstoupil od smlouvy o nešíření jaderných zbraní a o tři roky později, 6. ledna 2016, zahájil první podzemní test jaderné hlavice.
Země má dnes šedesát jaderných bomb. Podle odhadů je schopna jejich počet ročně navyšovat o dalších osmnáct. Čtyři ze šesti jaderných testů proběhly za současného vůdce, stejně tak vypuštění všech mezikontinentálních balistických raket. Agresivní politika se Kim Čong-unovi vyplatila. Svět se o něj začal zajímat mnohem víc než o jeho otce a děda – včetně těch největších hráčů globální politiky.
I já mám jaderné tlačítko. Je ale mnohem větší a mocnější
V roce 2017 Kim Čong-una označil tehdejší americký prezident Donald Trump za „rakeťáka“. Stalo se tak na půdě valné hromady OSN, kde prohlásil, že Kim Čong-un „rozjel sebevražednou misi pro sebe a svou zemi“ a pohrozil, že pokud se budou Spojené státy cítit v ohrožení, nebudou mít jinou možnost než Severní Koreu úplně zničit.
Kim Čong-un na to reagoval vzápětí ve svém novoročním projevu v roce 2018 prohlášením, že celé Spojené státy jsou v dosahu atomových zbraní Severní Koreje. „Jaderné tlačítko mám vždy na svém stole. To je skutečnost, ne vyhrožování,“ varoval severokorejský vůdce.
Donald Trump na to odpověděl příspěvkem na Twitteru, který se stal okamžitě předmětem mnoha satirických reakcí. Napsal: „I já mám jaderné tlačítko. Je ale mnohem větší a mocnější než jeho. A mé tlačítko funguje.“
Donald Trump a Kim Čong-un si potřásají rukama
Eskalaci napětí mezi Severní Koreou a Spojenými státy nakonec uklidnilo až setkání prezidentů obou zemí. Donald Trump chtěl dosáhnout toho, co se žádnému jeho předchůdci nepodařilo, a sice zbavit Korejský poloostrov jaderných zbraní. Oba summity, kde se o tom jednalo, ale skončily bez výsledků.
Přesto se stal Donald Trump prvním americkým prezidentem, který se osobně setkal se severokorejských vůdcem, a také první americkou hlavou státu, která vstoupila na severokorejskou půdu.
KLDR řinčí zbraněmi dál
Pozornost světa na sebe ale poutá Severní Korea kvůli svému arzenálu stále. Naposledy vzbudila obavy vypálením rakety 19. října tohoto roku. Podle jihokorejské armády šlo o test nového druhu balistické střely krátkého doletu odpálené z ponorky.
V polovině září KLDR zkušebně odpálila dvě balistické rakety, které dopadly do vod mezi Japonskem a Korejským poloostrovem. O dva dny dříve oznámila, že otestovala novou řízenou střelu dlouhého doletu. Testy balistických raket přitom zakazují KLDR rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Další střelu pak otestoval severokorejský režim na konci září. Tvrdil posléze, že to byla nově vyvíjená hypersonická raketa. Později ještě KLDR oznámila, že provedla test nově vyvinuté protiletadlové rakety.
Pchjongjang se podle agentury AP zbrojními testy nejspíše snažil vyvíjet tlak na Spojené státy a Jižní Koreu kvůli zmrazeným jednáním ohledně svého jaderného programu. KLDR totiž souběžně s testy raket předkládala Soulu podmíněné mírové nabídky.