Před čtyřiceti lety bylo v Polsku vyhlášeno stanné právo. Vláda tvrdě zasáhla proti opozici

9 minut
40. výročí válečného stavu v Polsku generálem Jaruzelským
Zdroj: ČT24

Polsko si připomíná čtyřicáté výročí vyhlášení stanného práva tehdejší komunistickou stranou. Stalo se tak v noci z 12. na 13. prosince 1981 a jeho cílem bylo především paralyzovat sílící opoziční odborový svaz Solidarita. Během půldruhého roku výjimečného stavu byly uvězněny tisíce členů Solidarity. Odpor proti vyhlášení stanného práva stál život jedenáct lidí, během celého období přišlo o život dalších několik desítek obyvatel.

Při „prověrkách“, které následovaly po vyhlášení stanného práva, vyhodil komunistický režim z práce tisíce lidí. Proti opozici bylo nasazeno 70 tisíc vojáků, 30 tisíc příslušníků státní bezpečnosti, 1750 tanků, 1400 obrněných transportérů. Do všech nejdůležitějších státních institucí a podniků byli nasazeni místo ředitelů vojenští komisaři.

„Byl to velmi tvrdý zásah, v historické literatuře se mluví i o vojenském puči. Rozjely se mimořádné tvrdé represe, kromě zákazu shromažďování či vypnutí telefonů byl vyhlášen i večerní zákaz vycházení. Represe mířily na členy Solidarity, lidé byli zatýkáni, uvězněni, internováni v táborech, někteří byli i zavražděni. Zatýkání probíhalo velmi násilně, lidé vtrhávali do domů opozičních aktivistů a vyhrožovali jejich rodinám,“ připomněl zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Vládu nad zemí převzala speciální komise pod vedením Wojciecha Jaruzelského. Tlak trval velmi ostře několik měsíců, pak se situace začala měnit. Tuhý režim ale trval celá 80. léta, třebaže stanné právo skončilo oficiálně v létě 1983.

3 minuty
Události: Výročí polského válečného stavu
Zdroj: ČT24

Solidarita představovala hrozbu

Cílem represí bylo zničit Solidatiru, hnutí, které čítalo milion členů. To nemělo v sovětských satelitech ve východní Evropě obdoby. V létě roku 1980 si Solidarita vymohla na režimu určité ústupky, poté následoval zhruba rok a půl cesty ke svobodě, což se však všechno s vyhlášením stanného práva změnilo.

„Několik milionů členů, které měla Solidarita, pro komunistický režim představovalo smrtelné ohrožení. Těch samých několik milionů, rozdělených, odpojených od sebe, už takovou hrozbou nebylo,“ vysvětlil historik z Institutu národní paměti Grzegorz Majchrzak.

Opozice byla pozatýkaná či částečně pracovala dál v ilegalitě, radikálnější část hnutí se aktivizovala. 

Otázky ohledně role Jaruzelského

Generál Jaruzelski byl v polské politice poměrně vysoko již od 60. let. Někteří historici tvrdí, že vyhlásil válečný stav ze své vlastní iniciativy, aby potlačil opozici a získal podporu Sovětského svazu. On sám ale později na svou obhajobu opakovaně prohlašoval, že jeho rozhodnutí bylo „menším zlem“, jež údajně zabránilo sovětské intervenci, která by znamenala obrovské krveprolití. Podle historiků ale takový zásah nehrozil.

Na konci dekády donutila špatná hospodářská situace vládu vyjednávat, znovu po dělnických stávkách. Komunisté se s opozicí v únoru 1989 sešli u kulatého stolu, rozhovory vyústily v červnové polosvobodné volby a později i pád režimu. Jaruzelski se stal na půldruhého roku prezidentem, než v roce 1990 odstoupil. 

Poláci si letos dle zpravodaje připomínají dané události především uctěním památky obětí. Zapalují se svíčky, konají se i menší pochody. Akcí je celá řada i za účasti polského premiéra a prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, strojvedoucí zemřel

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Agentura EFE s odvoláním na regionální policejní zdroje uvedla, že v důsledku nehody zemřel strojvedoucí vlaku. Stalo se tak dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
23:14Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 57 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 3 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...