Před čtyřiceti lety bylo v Polsku vyhlášeno stanné právo. Vláda tvrdě zasáhla proti opozici

9 minut
40. výročí válečného stavu v Polsku generálem Jaruzelským
Zdroj: ČT24

Polsko si připomíná čtyřicáté výročí vyhlášení stanného práva tehdejší komunistickou stranou. Stalo se tak v noci z 12. na 13. prosince 1981 a jeho cílem bylo především paralyzovat sílící opoziční odborový svaz Solidarita. Během půldruhého roku výjimečného stavu byly uvězněny tisíce členů Solidarity. Odpor proti vyhlášení stanného práva stál život jedenáct lidí, během celého období přišlo o život dalších několik desítek obyvatel.

Při „prověrkách“, které následovaly po vyhlášení stanného práva, vyhodil komunistický režim z práce tisíce lidí. Proti opozici bylo nasazeno 70 tisíc vojáků, 30 tisíc příslušníků státní bezpečnosti, 1750 tanků, 1400 obrněných transportérů. Do všech nejdůležitějších státních institucí a podniků byli nasazeni místo ředitelů vojenští komisaři.

„Byl to velmi tvrdý zásah, v historické literatuře se mluví i o vojenském puči. Rozjely se mimořádné tvrdé represe, kromě zákazu shromažďování či vypnutí telefonů byl vyhlášen i večerní zákaz vycházení. Represe mířily na členy Solidarity, lidé byli zatýkáni, uvězněni, internováni v táborech, někteří byli i zavražděni. Zatýkání probíhalo velmi násilně, lidé vtrhávali do domů opozičních aktivistů a vyhrožovali jejich rodinám,“ připomněl zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Vládu nad zemí převzala speciální komise pod vedením Wojciecha Jaruzelského. Tlak trval velmi ostře několik měsíců, pak se situace začala měnit. Tuhý režim ale trval celá 80. léta, třebaže stanné právo skončilo oficiálně v létě 1983.

3 minuty
Události: Výročí polského válečného stavu
Zdroj: ČT24

Solidarita představovala hrozbu

Cílem represí bylo zničit Solidatiru, hnutí, které čítalo milion členů. To nemělo v sovětských satelitech ve východní Evropě obdoby. V létě roku 1980 si Solidarita vymohla na režimu určité ústupky, poté následoval zhruba rok a půl cesty ke svobodě, což se však všechno s vyhlášením stanného práva změnilo.

„Několik milionů členů, které měla Solidarita, pro komunistický režim představovalo smrtelné ohrožení. Těch samých několik milionů, rozdělených, odpojených od sebe, už takovou hrozbou nebylo,“ vysvětlil historik z Institutu národní paměti Grzegorz Majchrzak.

Opozice byla pozatýkaná či částečně pracovala dál v ilegalitě, radikálnější část hnutí se aktivizovala. 

Otázky ohledně role Jaruzelského

Generál Jaruzelski byl v polské politice poměrně vysoko již od 60. let. Někteří historici tvrdí, že vyhlásil válečný stav ze své vlastní iniciativy, aby potlačil opozici a získal podporu Sovětského svazu. On sám ale později na svou obhajobu opakovaně prohlašoval, že jeho rozhodnutí bylo „menším zlem“, jež údajně zabránilo sovětské intervenci, která by znamenala obrovské krveprolití. Podle historiků ale takový zásah nehrozil.

Na konci dekády donutila špatná hospodářská situace vládu vyjednávat, znovu po dělnických stávkách. Komunisté se s opozicí v únoru 1989 sešli u kulatého stolu, rozhovory vyústily v červnové polosvobodné volby a později i pád režimu. Jaruzelski se stal na půldruhého roku prezidentem, než v roce 1990 odstoupil. 

Poláci si letos dle zpravodaje připomínají dané události především uctěním památky obětí. Zapalují se svíčky, konají se i menší pochody. Akcí je celá řada i za účasti polského premiéra a prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...