Před čtyřiceti lety bylo v Polsku vyhlášeno stanné právo. Vláda tvrdě zasáhla proti opozici

Nahrávám video

Polsko si připomíná čtyřicáté výročí vyhlášení stanného práva tehdejší komunistickou stranou. Stalo se tak v noci z 12. na 13. prosince 1981 a jeho cílem bylo především paralyzovat sílící opoziční odborový svaz Solidarita. Během půldruhého roku výjimečného stavu byly uvězněny tisíce členů Solidarity. Odpor proti vyhlášení stanného práva stál život jedenáct lidí, během celého období přišlo o život dalších několik desítek obyvatel.

Při „prověrkách“, které následovaly po vyhlášení stanného práva, vyhodil komunistický režim z práce tisíce lidí. Proti opozici bylo nasazeno 70 tisíc vojáků, 30 tisíc příslušníků státní bezpečnosti, 1750 tanků, 1400 obrněných transportérů. Do všech nejdůležitějších státních institucí a podniků byli nasazeni místo ředitelů vojenští komisaři.

„Byl to velmi tvrdý zásah, v historické literatuře se mluví i o vojenském puči. Rozjely se mimořádné tvrdé represe, kromě zákazu shromažďování či vypnutí telefonů byl vyhlášen i večerní zákaz vycházení. Represe mířily na členy Solidarity, lidé byli zatýkáni, uvězněni, internováni v táborech, někteří byli i zavražděni. Zatýkání probíhalo velmi násilně, lidé vtrhávali do domů opozičních aktivistů a vyhrožovali jejich rodinám,“ připomněl zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Vládu nad zemí převzala speciální komise pod vedením Wojciecha Jaruzelského. Tlak trval velmi ostře několik měsíců, pak se situace začala měnit. Tuhý režim ale trval celá 80. léta, třebaže stanné právo skončilo oficiálně v létě 1983.

Nahrávám video

Solidarita představovala hrozbu

Cílem represí bylo zničit Solidatiru, hnutí, které čítalo milion členů. To nemělo v sovětských satelitech ve východní Evropě obdoby. V létě roku 1980 si Solidarita vymohla na režimu určité ústupky, poté následoval zhruba rok a půl cesty ke svobodě, což se však všechno s vyhlášením stanného práva změnilo.

„Několik milionů členů, které měla Solidarita, pro komunistický režim představovalo smrtelné ohrožení. Těch samých několik milionů, rozdělených, odpojených od sebe, už takovou hrozbou nebylo,“ vysvětlil historik z Institutu národní paměti Grzegorz Majchrzak.

Opozice byla pozatýkaná či částečně pracovala dál v ilegalitě, radikálnější část hnutí se aktivizovala. 

Otázky ohledně role Jaruzelského

Generál Jaruzelski byl v polské politice poměrně vysoko již od 60. let. Někteří historici tvrdí, že vyhlásil válečný stav ze své vlastní iniciativy, aby potlačil opozici a získal podporu Sovětského svazu. On sám ale později na svou obhajobu opakovaně prohlašoval, že jeho rozhodnutí bylo „menším zlem“, jež údajně zabránilo sovětské intervenci, která by znamenala obrovské krveprolití. Podle historiků ale takový zásah nehrozil.

Na konci dekády donutila špatná hospodářská situace vládu vyjednávat, znovu po dělnických stávkách. Komunisté se s opozicí v únoru 1989 sešli u kulatého stolu, rozhovory vyústily v červnové polosvobodné volby a později i pád režimu. Jaruzelski se stal na půldruhého roku prezidentem, než v roce 1990 odstoupil. 

Poláci si letos dle zpravodaje připomínají dané události především uctěním památky obětí. Zapalují se svíčky, konají se i menší pochody. Akcí je celá řada i za účasti polského premiéra a prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně devět lidi a 23 dalších zranil, uvádí úřady

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně devět osob a dalších třináct zranil, oznámily podle agentury AFP ukrajinské úřady. V ukrajinské metropoli byly slyšet silné exploze. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky balistickými raketami, proti nimž jsou účinné pouze některé systémy protivzdušné obrany, včetně amerických systémů Patriot.
02:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

FIFA ustoupila od prodeje podílu z MS soukromým investorům, oznámil Infantino

Prezident mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianni Infantino v noci na sobotu uvedl, že světová fotbalová federace upustila od plánů na prodej podílu na mistrovství světa soukromým investorům poté, co se setkala s rozsáhlou vlnou kritiky. Informovala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

USA a Izrael chystají tvrdý úder na Írán, uvádí americké zdroje

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být íránská energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.
před 3 hhodinami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo večer španělské ministerstvo vnitra. Informoval o tom deník El País s tím, že je potvrzeno, že k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Kyjevě znovu protestovali proti odvolání Fedorova

Ukrajinskou metropolí Kyjevem v pátek večer prošel protestní pochod, jehož účastníci především žádali návrat Mychajla Fedorova na post ministra obrany nebo lepší komunikaci od vedení země. Informují o tom ukrajinská média, například stanice Suspilne. Podle serveru Ukrajinska pravda se pochodu zúčastnily tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Střelu, která dopadla na polské území, vyrobili v Rusku, uvedla prokuratura

Objekt, který v noci na čtvrtek dopadl na polské území během ruského vzdušného útoku na Ukrajinu, byla střela s plochou dráhou letu Ch-101 vyrobená letos v Rusku. Podle polských médií to v pátek uvedl mluvčí lublinské prokuratury Marcin Kozak.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.