EMA schválila vakcínu Pfizeru pro děti od pěti let. V Česku by měla být v týdnu po 20. prosinci

3 minuty
Události: Očkování dětí ve věku pět až jedenáct let
Zdroj: ČT24

Výbor Evropské lékové agentury (EMA) doporučil rozšířit využití vakcíny Comirnaty společností Pfizer a BioNTech i pro děti ve věku pět až jedenáct let. Prvních 300 tisíc dávek  má dorazit do Česka v týdnu od 20. prosince. Evropská komise ve čtvrtek navrhla, aby země Evropské unie v rámci covidových certifikátů uznávaly plné očkování po dobu devíti měsíců.

EMA ve svém rozhodnutí uvedla, že účinnost vakcíny doložily klinické studie, které výrobce provedl na téměř dvou tisícovkách dobrovolníků. Farmaceutické firmy výsledky klinických studií zveřejnily v září, podle nich vyvolává jejich přípravek u dětí v dané věkové skupině kýženou imunitní reakci.

„Přínosy Comirnaty u dětí od pěti do jedenácti let převažují nad riziky, a to zejména u těch, jejichž stav zvyšuje nebezpečí těžkého průběhu covidu-19,“ konstatuje agentura.

Lékový úřad posuzoval bezpečnost a účinnost očkovací látky pro tuto věkovou skupinu dva měsíce, konečné rozhodnutí musí přijmout Evropská komise. Vakcínou Pfizer/BioNTech jsou nyní v zemích Evropské unie očkováni lidé od 12 let. U mladších dětí od pěti let už použití této očkovací látky dříve schválily Spojené státy nebo Kanada.

EMA nyní posuzuje i možné použití proticovidové vakcíny od firmy Moderna u dětí od šesti let. Výrobce se na lékovou agenturu s žádostí o schválení obrátil začátkem listopadu, rozhodnutí by mělo padnout za jeden až dva měsíce.

Jednotlivé státy si vakcínu samostatně neposuzují, určující je doporučení EMA, kde mají všechny země i své zástupce.

„To otevírá cestu pro očkování i v České republice. Vakcínu máme pro děti objednanou. Prvních 300 tisíc dávek dorazí v týdnu od 20. prosince,“ uvedla Chytrá karanténa.

Evropská léková agentura posuzovala očkování dětí vakcínou společností Pfizer/Biontech necelý měsíc, uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. „Výsledkem je, že tato vakcína je pro děti bezpečná a podle studie výrobce dosahuje účinnosti devadesáti procent,“ dodal.

Záleží nyní na jednotlivých státech, jak budou vakcíny aplikovat. Děti ale budou dostávat třikrát méně preparátu než dospělí. Tedy místo 30 mikrogramů jen deset. Očkovat se bude klasicky do ramene, ve dvou dávkách s odstupem tří týdnů.

V Česku žije přes 700 tisíc dětí ve věku od pěti do jedenácti let. Jestli injekci dostanou, bude na rozhodnutí rodičů. „V období Vánoc to budou vyjmenovaná místa, kde se očkování rozeběhne. Budeme určitě usilovat o to, aby hned s novým rokem už distribuce probíhala i do ordinací pediatrů,“ řekla pediatrička a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová. 

Část rodičů ale děti nechce nechat očkovat. Kvůli většinou mírnému průběhu covidu v raném věku o tom debatují i někteří lékaři.

Evropská unie navrhuje uznávat plné očkování po dobu devíti měsíců

Země Evropské unie by měly v rámci covidových certifikátů uznávat plné očkování po dobu devíti měsíců. Vyplývá to z návrhu, který ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise. Certifikáty mají být nadále k dispozici nejen lidem očkovaným či po prodělané nemoci covid-19, ale také po negativním testu. Státy by nově měly posuzovat lidi přijíždějící ze zahraničí právě podle jejich covidových pasů, spíše než podle nákazy v místě jejich původu.

Unijní země začaly v posledních týdnech v reakci na nový nárůst počtu nakažených koronavirem doporučovat svým občanům posilující dávku vakcíny. Ministři členských států unie se tento týden shodli, že by další dávkou měla být podmíněna platnost covidových pasů, které umožňují lidem cestovat přes hranice i v čase pandemických omezení.

Na dobu platnosti očkování však země neměly jednotný pohled a komise nyní proto navrhla devět měsíců. To pro většinu lidí očkovaných v letošním roce znamená, že před další letní dovolenou v zahraničí se budou muset nechat přeočkovat.

Některé státy včetně Česka přestávaly uznávat testy jako kritérium rovnocenné očkování či prodělané nemoci, komise je však chce v rámci unijních certifikátů zachovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 5 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...