Migranti se i v noci na sobotu snažili na hranicích proniknout z Běloruska do Polska

3 minuty
Migranti se i v noci na sobotu snažili na hranicích proniknout z Běloruska do Polska
Zdroj: ČT24

Pokusy migrantů proniknout ilegálně přes hranici z Běloruska do Polska pokračovaly i v noci na sobotu, nově jde o snahy v menších skupinách. Rozhlasové stanici RMF to v sobotu ráno řekl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Běloruská pohraniční stráž podle státní agentury BelTA obvinila polské a litevské síly, že pokračují v násilném vytlačování migrantů do Běloruska. Za uplynulý den se to týkalo 490 lidí.

Uplynulá noc se nelišila od předchozích dnů a nocí, uvedl ministr. „Na polských hranicích došlo k útokům. Nyní ale migranti přijali trochu jinou taktiku – menší skupiny se pokoušejí překročit hranici na mnoha různých místech,“ řekl. Zároveň obvinil běloruské služby, že migranty řídí.

„Musíme se připravit na to, že tento problém bude trvat měsíce,“ upozornil Blaszczak. Nicméně hned ujistil, že polské bezpečnostní síly jsou připraveny „útoky odrazit“.

Polská pohraniční stráž na Twitteru sdělila, že v pátek došlo k několika pokusům násilně proniknout na polské území v úseku hranice u města Dubicze Cerkiewne. Největší skupinu tvořilo dvě stě cizinců, ostatních pokusů se účastnilo vždy několik desítek lidí. „Cizinci byli agresivní – házeli kamení, petardy, používali slzný plyn,“ napsala pohraniční stráž.

Nouzový stav na východní hranici Polska
Zdroj: tvn24.pl

Také polská policie informovala o odražení několika útoků migrantů, kteří na policisty házeli kamení. Nikdo nebyl zraněn, k úhoně přišly jen dva policejní vozy.

Podle pohraniční stráže bylo v pátek zaznamenáno celkem 195 pokusů o ilegální přechod hranice, přičemž pět cizinců bylo zadrženo. Z Polska bylo vykázáno 82 cizích státních příslušníků.

Zadrženo bylo podle policie devět lidí podezřelých z převaděčství

Policie rovněž informovala, že v příhraniční oblasti bylo zadrženo devět lidí podezřelých z převaděčství. Jsou mezi nimi čtyři polští občané, dva Ukrajinci, Němec, Ázerbájdžánec a Gruzínec.

Běloruská pohraniční stráž podle agentura BelTA v sobotu v poledne oznámila, že litevské bezpečnostní síly se v pátek pokusily vytlačit do Běloruska devět skupin migrantů s celkovým počtem více než 140 lidí. Na polské straně šlo o 350 uprchlíků ve dvanácti skupinách.

Předtím BelTA informovala pouze o poklidné noci a ránu v logistickém centru nedaleko hranic, kam byli podle běloruských úřadů ve čtvrtek přesunuti všichni migranti z přechodu Kuźnica-Bruzhi. Tam v úterý polské bezpečnostní síly s použitím vodního děla a slzného plynu odrazily hromadný pokus o překonání hranice. Migranti při tom na vojáky a policisty házeli kamení a další předměty, včetně zábleskových granátů, jak bylo patrné z některých videozáběrů pořízených z polské strany.

Několik tisíc migrantů, převážně z Blízkého východu, se minulý týden utábořilo v mrazivých teplotách na běloruské straně hranice s Polskem v naději, že se dostanou do Evropské unie. 

Komisařka vyzvala, aby Polsko umožnilo přístup médiím i humanitárním pracovníkům

Stovky Poláků se v sobotu zároveň zúčastnily dvou protestů na podporu migrantů, konaly se ve Varšavě a ve východopolském městě Hajnówka. „Jsme tady, abychom důrazně protestovali, protože nechceme, aby v naší zemi někdo umíral v lesích, aby v nich někdo hladověl,“ řekla agentuře Reuters Adrianna Klimaszewská, která se účastnila manifestace v Hajnówce. Protest měl upozornit veřejnost hlavně na svízelnou situaci matek a dětí mezi migranty. 

Západ obviňuje režim autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se tak podle něj mstí za sankce, které EU uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Lukašenko v rozhovoru se stanicí BBC připustil, že běloruské síly v předchozích dnech možná pomáhaly migrantům dostat se přes hranice do Polska. Popřel ale, že by Minsk migranty zval do Běloruska.

Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože kvůli výjimečnému stavu v polském pohraničním pásmu nemají do oblasti přístup novináři či humanitární organizace. Ochránci lidských práv viní Varšavu, že migranty, kterým se podaří proniknout do Polska, bezpečnostní složky zatlačují zpět přes hranici a neumožňují jim požádat o azyl, na což mají podle mezinárodního práva nárok.

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová vyzvala, aby Polsko neprodleně umožnilo přístup k hranicím zástupcům médií a humanitárním pracovníkům. Podle ní je důležité, aby média mohla o situaci informovat přímo z místa a aby migranti v nouzi dostali potřebnou pomoc. „Je třeba nalézt přístup, kdy prioritou budou lidské bytosti a zajištění jejich důstojnosti a lidských práv,“ uvedla RE ve svém prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 43 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 53 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...