Evropská unie přispěje 100 miliony eur do klimatického adaptačního fondu OSN

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který má na starosti klimatickou politiku, v úterý na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 v Glasgow slíbil, že EU vloží 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun) do klimatického adaptačního fondu OSN. Tento fond poskytuje finance rozvojovým zemím postiženým dopady změn klimatu. Český premiér Andrej Babiš (ANO) dostal na summitu anticenu ekologických aktivistů za kritiku unijní klimatické politiky.

„Dnes je den, kdy musíme pracovat také na adaptaci. Finanční adaptace je rozhodující,“ cituje Timmermanse agentura Reuters. 

„My všichni sebou musíme hodit a musíme to udělat teď. Proto Evropská komise přispěje 100 miliony eur do adaptačního fondu, protože ti, kteří potřebují zdroje na adaptaci, potřebují také předvídatelnost a jasno ohledně jejího uskutečnění,“ řekl Timmermans.

Peníze půjdou z unijního rozpočtu.

Anticena od aktivistů pro Babiše

Mezinárodní aktivistická síť Climate Action Network (CAN) na úvod druhého týdne klimatického summitu COP26 zařadila Česko a jeho premiéra Andreje Babiše mezi „fosilie dne“. Anticenu v pondělí udělila mimo jiné proto, že Babišovo nedávné vystoupení v Glasgow podle ní spíše připomínalo projev na konferenci popíračů klimatických změn.

Český premiér minulý týden ve Skotsku vyjádřil pochybnosti ohledně cílů Evropské unie zaměřených na snižování emisí skleníkových plynů a kritizoval návrhy Evropské komise z balíčku nazvaného Fit for 55, jehož cílem je snížení emisí produkovaných v EU o 55 procent do roku 2030. 

Také řekl, že bez odpovědí na otázky, zda cíle nejsou příliš ambiciózní či kolik bude ekologická transformace stát, se Zelená dohoda (Green Deal) stane evropskou zelenou sebevraždou. Realizace tohoto plánu, který se týká dosažení uhlíkové neutrality, podle něj může přinést enormní společenské napětí.

CAN průběžně vyhlašuje tři „fosilie dne“, přičemž Babiš a Česko jako celek v pondělí dostali třetí cenu za „domácí a mezinárodní snahy vyhnout se klimatické zodpovědnosti“.

„Potíž s klimatickými aktivisty je, že kohokoli, kdo vystoupí s názorem, který se jim nelíbí, automaticky nálepkují jako popírače. Tím dokazují, ze nechtějí vést diskusi. Kdyby si totiž můj projev přečetli, tak by nemohli přijít s takovým tvrzením. To jen potvrzuje, že jde ve skutečnosti o ideology, kteří věří ve svou pravdu a nic jiného si nepřipouští. Ceny si i tak vážím, jen mě překvapilo, že jim to trvalo osm dní, než si na mě vzpomněli. Projev jsem totiž v Glasgow pronesl 1. listopadu,“ reagoval Babiš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...