K dosažení dohody ohledně Turówa je potřeba víc času, uvedla polská ministryně životního prostředí

Česko a Polsko potřebují více času k dosažení dohody ohledně Turówa, prohlásila polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Obě strany jsou podle ní v neustálém kontaktu. Mluvčí tuzemského resortu životního prostředí Petra Roubíčková uvedla, že jednání pokračují telefonicky. Praha a Varšava podle ní hledají přijatelné řešení, a až nastane posun, oznámí výsledek. Sporem se bude v úterý zabývat Soudní dvůr EU.

V pátek Moskwová a liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) uvedli, že obě země potřebují čas do pondělka, aby se s podrobnostmi a kompromisy mohli seznámit všichni, kdo se jednání účastní i účastnit budou.

Nyní Moskwová uvedla, že je zapotřebí více času. „V polovině tohoto týdne se vrátíme s informacemi pro veřejnost,“ uvedla ministryně v prohlášení. Dodala, že Varšava čeká na písemný návrh české strany ohledně dohody.

„Jednání pokračuji napřímo, telefonicky, mezi ministrem (Richardem) Brabcem, hejtmanem Půtou, zástupci českého ministerstva zahraničních věcí a polskou ministryní Annou Moskwovou,“ uvedla Roubíčková. „Obsahem je hledaní řešení, které bude oboustranně přijatelné, a hlavně českou stranu hranice ochrání před vlivy těžby na životní prostředí a zdraví lidí. Jakmile dojde k posunu, samozřejmě výsledek oznámíme.“

„Pokud chceme využít mandát současné vlády, tak ta dohoda musí být rychlá, protože se dá očekávat, že ve středu podá vláda demisi a vláda, která je v demisi, asi takhle zásadní dohodu schvalovat nemůže a ani nemá,“ řekl Půta.

Nový kabinet podle něj vznikne až v prosinci a je otázka, zda na polské straně bude ještě vůle k vyjednávání. „Hledání dohody je výraz dobré vůle obou stran a bez ní bude obtížné přesvědčit investora, aby nám pravidelně předával informace, nebo přesvědčit český stát, aby vybudoval monitorovací síť. Já jsem zastáncem dohody,“ zdůraznil liberecký hejtman.

Neshody ohledně výpovědní lhůty

Uzavření mezivládní dohody brání spor o výpovědní lhůtě. Pro Česko není podle dřívějších vyjádření dotčených resortů přijatelné, že polská strana v závěru jednání přišla s požadavkem možnosti výpovědi vzájemné smlouvy po dvou letech, přestože těžba má podle stávajícího povolení pokračovat dalších 23 let.

Konkrétní rozhovory o smlouvě odstartovaly v červnu, na začátku října ale byly přerušeny. Dohoda by měla vést ke stažení žaloby, kterou Česko na Polsko kvůli dolu Turów a jeho rozšíření podalo k Soudnímu dvoru EU.

Tento soud v květnu předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole Turów, a to až do rozhodnutí o stížnosti České republiky, která se v únoru na soud obrátila kvůli tomu, že provoz dolu mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v Libereckém kraji. Polská vláda těžbu odmítá přerušit, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země.

Polsko podalo návrh na zrušení květnového rozhodnutí o pozastavení těžby. Unijní soud Polsku 20. září uložil pokutu půl milionu eur (asi 12,6 milionu korun) za každý den pokračování těžby.

Polský list Rzeczpospolita v pátek uvedl, že Poláci předložili nový návrh a stanovisko české strany k tomuto návrhu na ukončení sporu by mělo být oznámeno ještě v pondělí. Podle deníku se má návrh týkat sporu ohledně platnosti a možnosti vypovězení smlouvy. Detaily však list neuvedl.

Ekologové jsou proti dohodě

Proti možnému uzavření dohody se opět vymezili zástupci platformy Společně pro vodu a některých ekologických organizací. Zopakovali, že současná verze dohody Česko před dopady těžby v dole neochrání. Vyzvali proto české vyjednávače a vládu k nesouhlasu se smlouvou. Podle platformy by se schválením špatné dohody vláda dostala do přímého rozporu se zájmy Česka a porušila povinnosti vyplývající z ústavy i tuzemského a evropského práva.

Půta to odmítá. „Respektuji názor odpůrců, ale nesouhlasím s tím, že žádná dohoda je lepší. Pokud nebude dohoda, tak jednotlivým vlastníkům nezbyde nic jiného, než aby se svých práv domáhali u polského soudu, prokázali, že jim vznikla nějaká škoda a domáhali se odškodnění. Já si ale myslím, že bude obecně problematické prokázat, že například úbytek vody v krajině je způsoben pouze vlivem elektrárny a dolu Turów, i proto se snažíme jednat.“

Česko-polským sporem o těžbu v dole Turów se bude v úterý zabývat Soudní dvůr EU. Půta ale neočekává, že by došel ke konečnému rozhodnutí, to podle něj lze čekat v březnu nebo dubnu příštího roku. „A pokud se někdo domnívá, že smlouvu Česka a Polska vyřeší Evropský soudní dvůr, tak se mýlí. Ten může řešit pouze případy porušení evropského práva, nemůže zařídit, aby nám někdo financoval monitoring, a zcela jistě v lokalitách, kde to bude potřeba, nepostaví vodovody,“ dodal liberecký hejtman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele revolučních gard

Izrael provedl preventivní útok v Íránu, oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua útok cílil na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program. Íránská státní média uvedla, že Izrael zabil velitele revolučních gard Hosejna Salámího a že v Teheránu jsou i civilní oběti. Írán slíbil odvetu Jeruzalému i USA, které prohlásily, že se do úderu nezapojily.
02:48Aktualizovánopřed 33 mminutami

Írán neplní jaderné závazky, uvedla MAAE. Izrael dle médií zvažuje útok

Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) poprvé za dvacet let oficiálně uvedla, že Írán neplní své závazky ohledně jaderného programu. Teherán v reakci oznámil protiopatření, včetně otevření nového zařízení pro obohacování uranu. USA v reakci na rostoucí napětí stahují z regionu část diplomatického personálu. Izrael dle NBC News zvažuje, že v následujících dnech podnikne vojenský úder na Írán. Podle The Wall Street Journal Jeruzalém zaútočí, pokud Teherán nepřijme americký návrh omezující íránský jaderný program.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů schválila snížení výdajů na veřejnoprávní média

Americká Sněmovna reprezentantů těsnou většinou schválila škrty ve výši 9,4 miliardy dolarů (201 miliard korun) určených na financování veřejnoprávního vysílání a programů zahraniční pomoci, informuje agentura AP. Škrty se týkají výdajů, které byly již dříve schváleny Kongresem, a navazují na práci skupiny pro zefektivnění státní správy (DOGE), kterou vedl Elon Musk, doplnila agentura. Návrh nyní putuje do Senátu, kde se o něm bude hlasovat zřejmě nejdříve v červenci.
před 6 hhodinami

Pád letadla v Indii si vyžádal stovky mrtvých, jeden z cestujících přežil

Zřícení letadla společnosti Air India u západoindického města Ahmadábád nepřežilo nejméně 240 lidí, uvedly dle Reuters tamní úřady. Upravily tak dřívější odhady, které hovořily o více než 290 obětech. Oficiální počet obětí chtějí zveřejnit až po analýze DNA všech těl. Na palubě stroje mířícího do Velké Británie bylo 242 lidí, jeden cestující nehodu přežil, byl hospitalizován. Indická vláda ve čtvrtek večer oznámila ustavení speciální expertní komise.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Otevírá se příležitost pro zastavení bojů na Ukrajině, míní Reznikov

V roce 2025 se otevírá okno příležitostí pro zastavení bojů v rusko-ukrajinské válce, míní bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poukázal na problémy ruské ekonomiky, které by mohly přimět vedení země přistoupit na příměří. K tomu je ovšem podle něj nutné, aby Moskva do Istanbulu poslala vyjednavače se silným mandátem. Rozhovor s politikem vedla na bezpečnostní konferenci Globsec Barbora Maxová.
před 9 hhodinami

Rusko znovu masivně útočilo na Ukrajinu

Rusko podniklo další rozsáhlý dronový nálet na ukrajinský Charkov, při němž utrpělo zranění šestnáct lidí včetně čtyř dětí, uvedla na Telegramu ukrajinská generální prokuratura. Cílem byla rovněž Doněcká a Oděská oblast. Ukrajinské letectvo mezitím uvedlo, že Rusové v noci na čtvrtek zaútočili na Ukrajinu 63 drony, z nichž 49 zneškodnila protivzdušná obrana. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 52 ukrajinských bezpilotních letounů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajince k návratu přesvědčí prosperita, říká tamní vicepremiér

„Chceme, aby se Ukrajinci vraceli, ale pouze na dobrovolné bázi. Nikdy nikdo nebude Ukrajince nutit, aby se vrátili,“ řekl ukrajinský vicepremiér Oleksij Černyšov v rozhovoru pro ČT. Dodal, že klíčová je prosperita, která vydláždí cestu návratu jeho krajanů. Překážkou pro některé z nich může být mobilizace. Té se však podle Černyšova lze vyhnout prací v průmyslovém obranném sektoru. Barbora Maxová vedla s politikem rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
před 13 hhodinami

Severním Irskem se šíří vlna násilí vůči migrantům

Severní Irsko sužují od začátku týdne nebývalé protiimigrační protesty, které se zvrhly v násilí. Zranění po útocích maskovaných výtržníků utrpěly desítky policistů. Protestující zapalují domy i auta v reakci na údajný sexuální útok. Rasově motivované nepokoje už odsoudil britský premiér Keir Starmer.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...