K dosažení dohody ohledně Turówa je potřeba víc času, uvedla polská ministryně životního prostředí

Česko a Polsko potřebují více času k dosažení dohody ohledně Turówa, prohlásila polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Obě strany jsou podle ní v neustálém kontaktu. Mluvčí tuzemského resortu životního prostředí Petra Roubíčková uvedla, že jednání pokračují telefonicky. Praha a Varšava podle ní hledají přijatelné řešení, a až nastane posun, oznámí výsledek. Sporem se bude v úterý zabývat Soudní dvůr EU.

V pátek Moskwová a liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) uvedli, že obě země potřebují čas do pondělka, aby se s podrobnostmi a kompromisy mohli seznámit všichni, kdo se jednání účastní i účastnit budou.

Nyní Moskwová uvedla, že je zapotřebí více času. „V polovině tohoto týdne se vrátíme s informacemi pro veřejnost,“ uvedla ministryně v prohlášení. Dodala, že Varšava čeká na písemný návrh české strany ohledně dohody.

„Jednání pokračuji napřímo, telefonicky, mezi ministrem (Richardem) Brabcem, hejtmanem Půtou, zástupci českého ministerstva zahraničních věcí a polskou ministryní Annou Moskwovou,“ uvedla Roubíčková. „Obsahem je hledaní řešení, které bude oboustranně přijatelné, a hlavně českou stranu hranice ochrání před vlivy těžby na životní prostředí a zdraví lidí. Jakmile dojde k posunu, samozřejmě výsledek oznámíme.“

„Pokud chceme využít mandát současné vlády, tak ta dohoda musí být rychlá, protože se dá očekávat, že ve středu podá vláda demisi a vláda, která je v demisi, asi takhle zásadní dohodu schvalovat nemůže a ani nemá,“ řekl Půta.

Nový kabinet podle něj vznikne až v prosinci a je otázka, zda na polské straně bude ještě vůle k vyjednávání. „Hledání dohody je výraz dobré vůle obou stran a bez ní bude obtížné přesvědčit investora, aby nám pravidelně předával informace, nebo přesvědčit český stát, aby vybudoval monitorovací síť. Já jsem zastáncem dohody,“ zdůraznil liberecký hejtman.

Neshody ohledně výpovědní lhůty

Uzavření mezivládní dohody brání spor o výpovědní lhůtě. Pro Česko není podle dřívějších vyjádření dotčených resortů přijatelné, že polská strana v závěru jednání přišla s požadavkem možnosti výpovědi vzájemné smlouvy po dvou letech, přestože těžba má podle stávajícího povolení pokračovat dalších 23 let.

Konkrétní rozhovory o smlouvě odstartovaly v červnu, na začátku října ale byly přerušeny. Dohoda by měla vést ke stažení žaloby, kterou Česko na Polsko kvůli dolu Turów a jeho rozšíření podalo k Soudnímu dvoru EU.

Tento soud v květnu předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole Turów, a to až do rozhodnutí o stížnosti České republiky, která se v únoru na soud obrátila kvůli tomu, že provoz dolu mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v Libereckém kraji. Polská vláda těžbu odmítá přerušit, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země.

Polsko podalo návrh na zrušení květnového rozhodnutí o pozastavení těžby. Unijní soud Polsku 20. září uložil pokutu půl milionu eur (asi 12,6 milionu korun) za každý den pokračování těžby.

Polský list Rzeczpospolita v pátek uvedl, že Poláci předložili nový návrh a stanovisko české strany k tomuto návrhu na ukončení sporu by mělo být oznámeno ještě v pondělí. Podle deníku se má návrh týkat sporu ohledně platnosti a možnosti vypovězení smlouvy. Detaily však list neuvedl.

Ekologové jsou proti dohodě

Proti možnému uzavření dohody se opět vymezili zástupci platformy Společně pro vodu a některých ekologických organizací. Zopakovali, že současná verze dohody Česko před dopady těžby v dole neochrání. Vyzvali proto české vyjednávače a vládu k nesouhlasu se smlouvou. Podle platformy by se schválením špatné dohody vláda dostala do přímého rozporu se zájmy Česka a porušila povinnosti vyplývající z ústavy i tuzemského a evropského práva.

Půta to odmítá. „Respektuji názor odpůrců, ale nesouhlasím s tím, že žádná dohoda je lepší. Pokud nebude dohoda, tak jednotlivým vlastníkům nezbyde nic jiného, než aby se svých práv domáhali u polského soudu, prokázali, že jim vznikla nějaká škoda a domáhali se odškodnění. Já si ale myslím, že bude obecně problematické prokázat, že například úbytek vody v krajině je způsoben pouze vlivem elektrárny a dolu Turów, i proto se snažíme jednat.“

Česko-polským sporem o těžbu v dole Turów se bude v úterý zabývat Soudní dvůr EU. Půta ale neočekává, že by došel ke konečnému rozhodnutí, to podle něj lze čekat v březnu nebo dubnu příštího roku. „A pokud se někdo domnívá, že smlouvu Česka a Polska vyřeší Evropský soudní dvůr, tak se mýlí. Ten může řešit pouze případy porušení evropského práva, nemůže zařídit, aby nám někdo financoval monitoring, a zcela jistě v lokalitách, kde to bude potřeba, nepostaví vodovody,“ dodal liberecký hejtman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 27 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...