Guvernérem Virginie je republikán Youngkin. Demokraty patrně čekají potíže, píše CNN

3 minuty
Horizont ČT24: Demokratický starosta New Yorku, republikánský guvernér Virginie
Zdroj: ČT24

Guvernérské volby v americkém státu Virginia vyhrál republikán Glenn Youngkin, demokraté ovšem ve velmi těsném klání obhájili post guvernéra ve státu New Jersey. Oba státy se v loňských prezidentských volbách klonily přesvědčivě k demokratům. Podle agentury AP výsledek ve Virginii prohloubil obavy v řadách Demokratické strany, kterou poškozuje klesající podpora prezidenta Joea Bidena. Tyto volby byly prvním testem voličských nálad po Bidenovu lednovém nástupu do Bílého domu.

Youngkin porazil demokratického kandidáta a bývalého guvernéra Terryho McAuliffea. Virginie přitom v posledním desetiletí dávala přednost demokratům, loni v listopadu tam současný americký prezident Joe Biden ve volbách vyhrál o deset procentních bodů.

Výsledek úterní volby je pro Demokratickou stranu tvrdou ranou. Youngkinovi se ve Virginii podařilo zvítězit jako prvnímu kandidátovi Republikánské strany od roku 2009. Stát přitom v posledním desetiletí dával přednost demokratům, loni v listopadu tam současný americký prezident Joe Biden ve volbách vyhrál o deset procentních bodů.

Kandidát Demokratické strany a současný guvernér Virginie Terry McAuliff během volební noci odmítal porážku uznat, ve středu dopoledne místního času už tak ale učinil. „Blahopřeji zvolenému guvernérovi Glennu Youngkinovi k vítězství. Doufám, že lidé Virginie stejně jako já popřejí jemu a jeho rodině vše nejlepší,“ uvedl v prohlášení. 

Agentura AP vítězství Youngkina připisuje jeho schopnosti přesvědčit jak příznivce exprezidenta Donalda Trumpa, tak ty, kteří někdejší hlavu státu nepodporovali. Svého vyzyvatele také úspěšně vykreslil jako představitele politické elity.

Biden řekl, že dosavadní demokratický guvernér podle něho prohrál, protože „lidé jsou naštvaní a nejistí kvůli spoustě věcí, covidem počínaje a školami konče“. Dodal, že bude dál prosazovat svůj program. „Vím, že lidi chtějí, abychom věci dotahovali do konce,“ řekl.

Hlasování ve státních volbách je letos ostře sledované, může totiž přinést signály ohledně nálad americké veřejnosti rok před volbami do Kongresu.

Nového guvernéra si v úterý volili také obyvatelé New Jersey, kde zvítězil stávající demokratický guvernér Phil Murphy nad republikánem Jackem Ciattarellim. Jejich souboj byl mnohem vyrovnanější, než se předpokládalo. Agentura AP napsala, že Murphy je prvním demokratickým guvernérem za posledních 44 let, kterému se podařilo post obhájit.

Těsné vítězství Murphyho ovšem pro demokraty není velkým důvodem k oslavám poté, co jej průzkumy stavěly do pozice poměrně jasného favorita a po loňském Bidenově vítězství v New Jersey o 16 procentních bodů. „Teď začíná hledání viníka,“ shrnuje dění uvnitř Demokratické strany povolební analýza serveru Axios. „Je načase, aby demokrati přestali dělat hovadiny, aby ukázali voličům, že fakt dokážeme vládnout,“ cituje článek nejmenovaného poradce jistého člena Sněmovny reprezentantů.

„Úspěchy republikánských kandidátů si okamžitě připsal Donald Trump. Tvrdí, že bez hlasů jeho voličské základny by s demokraty vůbec nemohli soupeřit. Bývalá hlava státu tak upevňuje svou dominantní pozici v republikánské straně a říká si o partajní nominaci do příštích prezidentských voleb,“ uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu David Miřejovský.

Eric Adams
Zdroj: ČTK/AP/Frank Franklin II

Kdysi Adamse zbili policisté, teď na ně bude dohlížet z postu starosty New Yorku

V čele nejlidnatějšího amerického města pak stane jako druhý Afroameričan v historii bývalý policista Eric Adams, vyplývá z projekcí agentury AP po skončení místních voleb. Nové starosty si nyní ve Spojených státech vybrali i obyvatelé dalších měst včetně Atlanty, Minneapolisu nebo Seattlu a podle AP se témata předvolebních kampaní točila zejména okolo práce policie. Jedenašedesátiletý demokrat Adams podle očekávání s velkým odstupem porazil kandidáta republikánů, 67letého Curtise Sliwu. Podle stanice CNN má po sečtení zhruba 85 procent hlasů Adams 66 procent, jeho protivník bezmála 29 procent.

„Jsme teď příliš rozdělení. A ztrácíme krásu naší rozmanitosti,“ řekl Adams ve vítězném proslovu. Podle něj nezáleží na tom, zda Newyorčané pochází z Manhattanu, Queensu nebo Brooklynu. „Dnes si sundáváme dresy našich čtvrtí a oblékáme si dres týmu New York,“ citovala nového guvernéra agentura DPA.

Adams před volbami popsal, jak ho jako dospívajícího zbili policisté při zatčení. Když se později sám k bezpečnostním složkám přidal, stal se výrazným kritikem fungování policie a podporovatelem Afroameričanů v policejních řadách.

Téma policie a rasové nerovnosti se dostalo v USA i jinde ve světě do popředí loni v létě, kdy při tvrdém zákroku bělošského policisty zemřel v Minneapolis Afroameričan George Floyd.

Obyvatelé největšího města Minnesoty kromě volby starosty odmítli přeměnu místního policejního sboru na oddělení veřejné bezpečnosti. V tom by kromě policistů působili například experti na duševní zdraví, odborníci na závislosti a mediátoři, kteří by měli na starost většinu případů, v nichž figurují lidé bez domova, drogově závislí či osoby s psychickými problémy. 

Podle podporovatelů iniciativy, která vznikla po smrti Floyda, je kompletní přeměna stávající policie nutná k zastavení policejního násilí. Podle kritiků byla řada podrobností v návrhu nejasná, změna by navíc mohla dopadnout na komunity ohrožené násilím s tím, jak v městě narůstá zločin.

Odmítnutí zásadní reformy policie přivítal nynější starosta města Jacob Frey, který v úterý rovněž usiloval o znovuzvolení. Hlasy v souboji o radnici se v Minneapolisu stále sčítají, Frey je však podle dosavadních výsledků v poměrně významném vedení a v povolebním projevu již naznačil, že se považuje za vítěze.

„V Americe potřebujeme hluboké a strukturální změny policejní práce,“ řekl v úterý v noci Frey. „Zároveň však potřebujeme, aby měli policisté jistotu, že spolupracují přímo s místními obyvateli, aby nás udrželi v bezpečí,“ dodal.

 Další historický výsledek si v noci na středu připsala Michelle Wuová, která se jako první žena a první člověk jiné než bílé pleti dostala do čela Bostonu. V Detroitu místo starosty podruhé obhájil favorit, demokrat Mike Duggan. Podle AP bez problému vyhrál nad Anthonym Adamsem, který ve městě působil jako místostarosta na začátku tisíciletí.

Prvního černošského starostu v historii si zvolil Pittsburgh, demokrat Ed Gainey tam pohodlně porazil Tonyho Morena nominovaného republikány.

Kompletní sečtení může trvat týdny

V několika dalších amerických městech se hlasy stále sčítají. V Buffalu se prohlásil za vítěze dlouholetý demokratický starosta Byron Brown, který letos překvapivě prohrál v primárních volbách v souboji se zastánkyní levicovějšího křídla Demokratické strany Indiou Waltonovou, která sama sebe označuje za socialistku. Brown se tak sice neobjevil na volebních lístcích, místní zákony nicméně voličům umožňují volit v podstatě kohokoliv tím, že napíšou na lístek jeho jméno.

Podle listu The New York Times má na sobě tímto způsobem dopsané jméno asi šedesát procent z dosud sečtených sedmdesáti procent lístků, což dává Brownovi slušné šance. Kompletní sečtení a potvrzení výsledků však může trvat týdny a Waltonová vyzvala, aby kandidáti počkali na spočítání všech hlasů.

Výsledek je stále nejasný také v Seattlu, kde se však ujal významného vedení Bruce Harrell nad Lorenou Gonzálezovou. V Atlantě postoupil souboj do druhého kola, do něhož se již probojovala předsedkyně rady města Felicia Mooreová. Souboj o to, s kým se utká v rozhodující volbě na konci listopadu, stále pokračuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 26 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...