V Budapešti v den výročí povstání demonstrovali příznivci i odpůrci vlády

Do budapešťských ulic při příležitosti 65. výročí protisovětského povstání vyrazily desetitisíce Maďarů. Demonstrace na sobotu svolali jak stoupenci premiéra Viktora Orbána, tak jeho odpůrci. Maďarsko příští rok čekají parlamentní volby. V nich bude Orbán poprvé od nástupu k moci v roce 2010 čelit jednotné frontě opozičních stran, napsala agentura Reuters.

Video Události
video

V Budapešti demonstrovali příznivci i odpůrci vlády

Orbán své příznivce v centru města vyzval, aby hájili to, čeho bylo za jeho vlády dosaženo. Obvinil rovněž Unii a USA ze snahy zasahovat do maďarské politiky. Spojené státy a americký miliardář maďarského původu George Soros podle něj využívají svých peněz a médií, aby v Maďarsku dostali k moci své lidi, tedy maďarskou levicovou opozici.

„Nezáleží však na tom, co chtějí v Bruselu, ve Washingtonu a v médiích řízených ze zahraničí. Budou to Maďaři, kdo rozhodnou o svém vlastním osudu,“ prohlásil Orbán. „Věříme ve stejné hodnoty: rodinu, národ a silné a nezávislé Maďarsko,“ řekl svým příznivcům.

Organizátoři provládní demonstrace uvedli, že chtějí opozici i Bruselu ukázat svou jednotu. „Je nemožné, že opět čelíme útokům ze strany Západu, který neustále kritizuje Viktora Orbána,“ uvedla podle Reuters jedna z účastnic demonstrace. „Volby příští rok budou o tom, zda Maďarsko zůstane suverénní zemí, nebo se rozplyne v muslimském moři,“ dodala.

Opozice: Současný režim se stal morálně neudržitelným

Opozice povzbuzená dobrým výsledkem v místních volbách v roce 2019 a také příznivými průzkumy se rozhodla utvořit společnou koalici, i když v ní jsou ideologicky velmi nesourodé strany od zelených, socialistů a liberálů až po pravicový Jobbik. 

V čele koalice stojí Péter Márki-Zay, který na sobotní opoziční demonstraci slíbil, že v případě zvolení jeho vláda navrhne novou ústavu, omezí korupci, zavede euro a zaručí svobodu médií. „Současný režim se stal morálně neudržitelným,“ prohlásil. Průzkumy signalizují těsný volební souboj mezi Orbánovou stranou Fidesz a opoziční koalicí.

Maďarská revoluce roku 1956 byla nejmasovějším a také na dlouho nejkrvavějším pokusem některé ze zemí východního bloku vymanit se z vlivu Moskvy. Lidové povstání vypuklo po budapešťské demonstraci z 23. října 1956, jejíž účastníci chtěli vyjádřit solidaritu s tehdejšími změnami v Polsku, kde se po dělnických bouřích dostal do čela komunistické strany reformátor Wladyslaw Gomulka.

Původně pokojná akce ale v Budapešti přerostla v ničení symbolů komunismu a nakonec ve srážky s bezpečnostními silami. Nepokoje, které potlačila až sovětská armáda, trvaly do začátku listopadu a zahynulo při nich nejméně tři a půl tisíce lidí.