Ruský prezident Vladimir Putin a izraelský premiér Naftali Bennett se spolu poprvé osobně setkali v ruském Soči. Probírali bilaterální vztahy, íránský jaderný program nebo bezpečnostní situaci na Blízkém východě. Izrael označil schůzku, která trvala pět hodin, za vřelou a pozitivní, Kreml zmínil dlouhé, konstruktivní a důvěrné rozhovory.
Putin a Bennett se sešli na prvním společném jednání. Mluvili o vzájemných vztazích i Blízkém východě
Ruský prezident na začátek jednání označil rusko-izraelské vztahy za „jedinečné“ a uvedl, že doufá, že nový ministerský předseda bude pokračovat ve šlépějích svého předchůdce Benjamina Netanjahua a bude udržovat s Moskvou vztah založený na důvěře, napsala agentura AP. Bennett prohlásil, že Izrael považuje Putina za „skutečného přítele židovského národa“.
Nový izraelský ministerský předseda mimo jiné ocenil hrdinství sovětských vojáků a celého ruského národa za druhé světové války, jakož i rozhodující sovětské přispění k porážce nacismu, což mohlo podle AP u Putina vyvolat příznivou odezvu.
Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka šlo o první oťukávání dvou lídrů, ale i o konkrétní záležitosti. „Jednalo se o Íránu a Sýrii, kde Izraelci mají eminentní názorové pozice, které se často liší od postojů Ruska. Ale samozřejmě, že z pohledu Moskvy i Jeruzaléma měla schůzka seznamovací charakter. Uvědomme si, že Bennett je očima Moskvy trochu nepoznaná krajina. Je to jiná generace, než byl Netanjahu,“ vysvětluje Borek.
Putin během schůzky vyslovil přání, aby vztahy zemí zůstaly stejné jako doposud, s čímž souhlasil i Bennett, jenž označil setkání za vynikající. „Nepodceňujme ale otázku chemie obou lídrů. V tom, jak funguje spolupráce mezi lídry a do jaké míry budou fungovat vztahy Bennett–Putin, stejně jako úspěšně fungovaly s Netanjahuem,“ říká Borek.
Podobný, ale jiný
Právě Netanjahu navázal během své dlouhé vlády v Izraeli víceméně přátelské vztahy s ruským prezidentem. Jednání mezi lídry probíhalo pravidelně a velmi často. Podle Borka nešlo o to, že by Izrael vnímal Kreml jako spojence, nýbrž o to, že si uvědomuje sílicí ruskou pozici na Blízkém východě.
„Do značné míry byla politika Netanjahua ukázkou toho, že Izrael si všímá, že Rusko už není jenom přihlížejícím jako dříve, ale že začíná být aktivním hráčem, se kterým je nutné jednat. Izrael si uvědomuje, že v mnoha důležitých věcech je Moskva relevantní,“ tvrdí zpravodaj.
Bennett je ideologicky Netanjahuovi velice podobný. Nevýhodu Borek spatřuje v tom, že není konstantou jako Netanjahu. Premiérem nebude po celé volební období, jelikož izraelská vláda má v koaliční smlouvě ukotvenou rotaci předsedy vlády. Benneta vystřídá ve vedoucím postu liberální Jair Lapid, který Netanjahua kritizoval za údajnou vstřícnost vůči Putinovi a jeho režimu.
Situace na Blízkém východě
Sýrie a Izrael jsou dlouholetými nepřáteli. Izrael v této blízkovýchodní zemi poměrně často útočí na cíle spojené s Íránem, zatímco Moskva a Teherán podporují v tamním konfliktu syrskou vládu prezidenta Bašára Asada. Moskva a Jeruzalém proto zavedly vojenskou horkou linku, aby koordinovaly své letecké operace a zabránily střetům.
V případě Íránu je Moskva jedním z mezinárodních signatářů dohody z roku 2015, která výměnou za zrušení ekonomických sankcí uložila Teheránu omezit obohacování uranu a zaručit se, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Bývalý americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Teherán začal dohodu porušovat. Nová americká administrativa prezidenta Joea Bidena se ji snaží obnovit, což se nelíbí Izraeli, který očekává tvrdší postoj vůči Íránu. Považuje ho totiž za existenční hrozbu.