Ceny energií trápí i velké evropské podniky. Ve Francii a Španělsku některé přerušují výrobu

Nahrávám video

Zdivočelé ceny energií v Evropě nejsou jen strašákem pro drobné odběratele z domácností, ale mají také první konkrétní dopady na průmyslovou výrobu. Některé podniky ve Francii, ale i ve Španělsku omezují nebo přerušují výrobu. Růst účtů za elektřinu je i pro firmy, které jsou zvyklé na měsíční výdaje v řádech v milionů eur, neúnosně rychlý.

Rostoucí ceny energií velmi výrazně ovlivnily například i těžký průmysl ve Francii. Ocelářský komplex LME u Valenciennes se ještě v takové situaci nikdy nenacházel. Jeho hlavní tavicí pec téměř bez přerušení sálala teplotami přes patnáct set stupňů Celsia. Teď se ale musela kvůli neúnosné ceně elektřiny zcela odstavit.

Aktuální účet za elektřinu manažery firmy šokoval. „Faktura za stejnou spotřebu je teď dvojnásobná. Jsme tedy téměř na čtyřech milionech eur bez daně za měsíc září,“ říká finanční ředitel ocelárny Franck Dehon.

Ocelárna LME na severu Francie na nečekanou krizi reaguje nejen dočasným omezením energeticky nejvýznamnějších procesů, ale i tak, že část výroby přenáší do nočních hodin. O něco nižší tarify ze elektřinu mají alespoň částečně kompenzovat rostoucí náklady.

Krize i ve Španělsku

Z příliš vysokých cen energií se točí hlava také producentům cementu ve Španělsku. Cementárna Cementos Portland Valderribas se dostala do svízelné situace. „Pro nás je to teď obrovský problém, protože náklady na elektřinu se zvýšily o tři sta procent. Především jsme překročili červenou linii. To znamená, že naše výrobní náklady převýšily naši prodejní cenu, takže jsme v kritické situaci,“ vysvětluje výrobní ředitel Luis Herreras.

Proces výroby zahrnuje vypalování vápence a jílu při vysokých teplotách, ale také na energii náročnou přepravu a přípravu surovin. Nic z toho se nedá omezit ani obejít. „Pokud to bude pokračovat, budeme muset v určitém okamžiku zvážit, zda je to vůbec udržitelné,“ doplňuje Herreras.

Ukončení nebo přerušení výroby je scénář, s nímž některé energeticky náročné provozy musejí v současnosti pracovat. V Baskicku si tamní hutě Sidenor naordinovaly pro začátek dvacetidenní pauzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 5 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 5 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.