Laschet chce vyřešit otázku lídra CDU na sjezdu. Média psala, že nabídl funkci

Šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce vyřešit otázku lídra konzervativců na stranickém sjezdu. Oznámil to v prohlášení po debatě s poslaneckou frakcí. Německá média před jeho projevem informovala, že poslancům nabídl předsednickou funkci k dispozici.

Ač Laschet nehovořil o rezignaci, zdůraznil, že nechce své politické ambice upřednostňovat. „Vůbec nejde o osobu Armina Lascheta, ale o tuto zemi,“ zdůraznil a opětovně uvedl, že unie CDU/CSU je připravena jednat o vládní koalici se Zelenými a svobodnými demokraty (FDP). Tato dvojice stran ale zahájila sondážní rozhovory se sociálními demokraty (SPD), vítěznou stranou nedávných německých voleb.

Laschet řekl, že účast unie ve vládě není ztracena a že konzervativci jsou připraveni jednat, pokud rozhovory FDP, Zelených a SPD zkrachují. Zároveň řekl, že by nedopustil, aby se případné koaliční rozhovory s liberální FDP a Zelenými zhroutily kvůli jeho osobě.

Prohlásil také, že CDU se od roku 2018, kdy předsednické křeslo opustila Merkelová, potýká s neustálými personálními debatami. Podle Lascheta je nejvyšší čas tuto věc vyřešit. „V příštím týdnu navrhnu předsednictvu uspořádat stranický sjezd, který by tuto otázku vyřešil,“ avizoval. „Mým cílem je usmířit protiklady a opět najít jednotu,“ dodal.

Laschetova unie skončila v zářijových parlamentních volbách těsně druhá za sociální demokracií (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, který ve čtvrtek poprvé společně jedná o možné vládní koalici se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). CDU/CSU tak po 16 letech v čele Německa hrozí odchod do opozice. Záměr sestavit vládu s liberály a Zelenými měl i Laschet, obě menší strany daly ale prozatím přednost sociálním demokratům.

Do čela CDU, která je sesterskou stranou bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) bavorského premiéra Markuse Södera, byl Laschet zvolen 16. ledna, kdy vystřídal Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Nyní by Laschet mohl stranu vést do doby, než ji předá svému nástupci.

Armin Laschet se narodil 18. února 1961 v Cáchách v katolické rodině s kořeny v Belgii. Kromě práv studoval i žurnalistiku a novinařině se také věnoval předtím, než v roce 1994 zamířil do politiky. Byl mimo jiné členem Spolkového sněmu (1994 až 1998) a europoslancem (1999 až 2005). V posledních letech se angažoval zejména ve své domovské spolkové zemi. Pět let byl ministrem pro ženy, rodinu a integraci. Od roku 2017 je zemským premiérem Severního Porýní-Vestfálska, nejlidnatější německé spolkové země, kde vládne v koalici s liberály z FDP.

V lednu 2021 se Laschet stal předsedou CDU, nejsilnější německé strany. Politicky má blízko ke kancléřce Angele Merkelové, mimo jiné podporoval její přístup k uprchlické krizi v roce 2015.

Před volbami v září 2021 čelil i několika skandálům. Koncem července byl nařčen z plagiátorství ve své knize Postupující republika. Přistěhovalectví jako šance (Die Aufsteigerrepublik. Zuwanderung als Chance) z roku 2009. Agentuře DPA sdělil, že v textu neuvedl jeden zdroj textu a omluvil se.

Pod jeho vedením získala konzervativní unie CDU/CSU v parlamentních volbách 24,1 procent hlasů, což bylo po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum.

Armin Laschet povede CDU
Zdroj: Reuters/Odd Andersen

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu Moskvě učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 30 mminutami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 4 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 6 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...