Laschet chce vyřešit otázku lídra CDU na sjezdu. Média psala, že nabídl funkci

Šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce vyřešit otázku lídra konzervativců na stranickém sjezdu. Oznámil to v prohlášení po debatě s poslaneckou frakcí. Německá média před jeho projevem informovala, že poslancům nabídl předsednickou funkci k dispozici.

Ač Laschet nehovořil o rezignaci, zdůraznil, že nechce své politické ambice upřednostňovat. „Vůbec nejde o osobu Armina Lascheta, ale o tuto zemi,“ zdůraznil a opětovně uvedl, že unie CDU/CSU je připravena jednat o vládní koalici se Zelenými a svobodnými demokraty (FDP). Tato dvojice stran ale zahájila sondážní rozhovory se sociálními demokraty (SPD), vítěznou stranou nedávných německých voleb.

Laschet řekl, že účast unie ve vládě není ztracena a že konzervativci jsou připraveni jednat, pokud rozhovory FDP, Zelených a SPD zkrachují. Zároveň řekl, že by nedopustil, aby se případné koaliční rozhovory s liberální FDP a Zelenými zhroutily kvůli jeho osobě.

Prohlásil také, že CDU se od roku 2018, kdy předsednické křeslo opustila Merkelová, potýká s neustálými personálními debatami. Podle Lascheta je nejvyšší čas tuto věc vyřešit. „V příštím týdnu navrhnu předsednictvu uspořádat stranický sjezd, který by tuto otázku vyřešil,“ avizoval. „Mým cílem je usmířit protiklady a opět najít jednotu,“ dodal.

Laschetova unie skončila v zářijových parlamentních volbách těsně druhá za sociální demokracií (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, který ve čtvrtek poprvé společně jedná o možné vládní koalici se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). CDU/CSU tak po 16 letech v čele Německa hrozí odchod do opozice. Záměr sestavit vládu s liberály a Zelenými měl i Laschet, obě menší strany daly ale prozatím přednost sociálním demokratům.

Do čela CDU, která je sesterskou stranou bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) bavorského premiéra Markuse Södera, byl Laschet zvolen 16. ledna, kdy vystřídal Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Nyní by Laschet mohl stranu vést do doby, než ji předá svému nástupci.

Armin Laschet se narodil 18. února 1961 v Cáchách v katolické rodině s kořeny v Belgii. Kromě práv studoval i žurnalistiku a novinařině se také věnoval předtím, než v roce 1994 zamířil do politiky. Byl mimo jiné členem Spolkového sněmu (1994 až 1998) a europoslancem (1999 až 2005). V posledních letech se angažoval zejména ve své domovské spolkové zemi. Pět let byl ministrem pro ženy, rodinu a integraci. Od roku 2017 je zemským premiérem Severního Porýní-Vestfálska, nejlidnatější německé spolkové země, kde vládne v koalici s liberály z FDP.

V lednu 2021 se Laschet stal předsedou CDU, nejsilnější německé strany. Politicky má blízko ke kancléřce Angele Merkelové, mimo jiné podporoval její přístup k uprchlické krizi v roce 2015.

Před volbami v září 2021 čelil i několika skandálům. Koncem července byl nařčen z plagiátorství ve své knize Postupující republika. Přistěhovalectví jako šance (Die Aufsteigerrepublik. Zuwanderung als Chance) z roku 2009. Agentuře DPA sdělil, že v textu neuvedl jeden zdroj textu a omluvil se.

Pod jeho vedením získala konzervativní unie CDU/CSU v parlamentních volbách 24,1 procent hlasů, což bylo po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum.

Armin Laschet povede CDU
Zdroj: Reuters/Odd Andersen

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pokud by byl někdo tak pošetilý a útočil na NATO, reakce bude devastující, řekl Rutte

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.
09:20Aktualizovánopřed 5 mminutami

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 1 hhodinou

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 2 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
před 3 hhodinami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 3 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 4 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 7 hhodinami
Načítání...