Tchaj-wan hlásí dosud největší narušení své vzdušné obranné zóny ze strany čínského letectva. Ve dvou vlnách do ní v pátek, na výročí založení komunistické Čínské lidové republiky, proniklo dohromady 38 letounů. V sobotu pak Peking podle Tchaj-peje k ostrovu vyslal dalších 20 vojenských letadel. Tchaj-wan se proti incidentům ohradil, Čína zprávy zatím nekomentovala, uvedla agentura Reuters.
Do tchajwanského vzdušného prostoru proniklo dosud nejvíce čínských letounů
Události: K Tchaj-wanu proniklo za dva dny na 60 čínských stíhaček (zdroj: ČT24)
Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii, si v uplynulém roce stěžoval na opakované manévry čínského letectva poblíž ostrova. Často se tak dělo v jihozápadní části obranné zóny poblíž Prataských ostrovů, které ovládá Tchaj-wan.
Tchajwanské ministerstvo obrany nejdříve informovalo, že jeho bojové letouny vzlétly proti 18 stíhačkám J-16, čtyřem Su-30, dvěma bombardérům H-6 a jednomu protiponorkovému letounu. V sobotu brzy ráno pak resort uvedl, že mise z páteční noci se zúčastnilo dalších 13 čínských strojů, deset J-16, dva H-6 a jeden letoun vybavený systémem včasného varování.
Ministerstvo sdělilo, že Tchaj-wan nasadil svou techniku, aby odradil a monitoroval čínské stroje. První skupina čínských letounů letěla v oblasti poblíž Prataských ostrovů, přičemž nejblíže se k atolu dostaly dva bombardéry. Druhá skupina proletěla nad průlivem, který odděluje Tchaj-wan od Filipín, což je klíčová vodní cesta spojující Pacifik a Jihočínské moře.
Dvacet vojenských letadel
Později resort informoval o dalším vniknutí čínských strojů do tchajwanského vzdušného prostoru. Tentokrát šlo o 20 letadel, kromě dvou protiponorkových bombardérů to byly všechny stíhačky. Stroje rovněž letěly nedaleko Prataských ostrovů.
„Čína se svévolně dopouští vojenské agrese, poškozuje mír v regionu,“ reagoval tchajwanský premiér Su Čen-čchang. „První říjen nebyl dobrým dnem,“ napsal na Twitteru ministr zahraničí Joseph Wu. „Je zvláštní, že se Čína už ani neobtěžuje s vymýšlením výmluv,“ poznamenal k pátečnímu incidentu.
Symbol moci
Předchozí největší průnik do tchajwanského vzdušného prostoru se odehrál v červnu, kdy se na něm podílelo 28 čínských letounů. Zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová připomněla, že Peking podniká podobné mise často, v posledních letech navíc s větší frekvencí a vojenskou silou. Cílem Pekingu je podle ní zastrašování. „Dává tím najevo svou svrchovanost a také nespokojenost s některými kroky Tchaj-peje, zejména se spojenectvím s Washingtonem,“ okomentovala.
Dodala, že poslední výpad má i symbolický význam. V pátek to totiž bylo 72 let od založení Čínské lidové republiky. „Vládnoucí komunistická strana navíc letos slaví sté výročí. Ukazuje svou moc, vojenskou sílu a povzbuzuje nacionalismus,“ řekla Šámalová.
Čína považuje ostrov Tchaj-wan za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.