Taliban dobyl i město Mazáre Šaríf, vládní jednotky prchají směrem k uzbecké hranici

Nahrávám video
Události: Taliban postupuje ke Kábulu, Česko evakuuje svou ambasádu
Zdroj: ČT24

Povstalci z hnutí Taliban dobyli město Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu, které dosud jako jedno ze tří velkých měst kontrolovala afghánská vláda. Vládní jednotky prchají směrem k uzbecké hranici, informovala agentura Reuters s odvoláním na vedení provincie Balch. Útok islamistů na provinční správní středisko začal v sobotu ráno. Afghánský prezident Ašraf Ghaní vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy povstalci začali postupně obsazovat zemi, a řekl, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat.

Prezident Ghaní v předtočeném televizním projevu zdůraznil, že mobilizace ozbrojených sil je nyní prioritou. Zároveň řekl, že jedná s lokálními vůdci i se zahraničím, aby boje co nejdříve ukončil a zabránil dalšímu násilí.

„Zahájili jsme konzultace se stařešiny a politickými vůdci, zástupci nejrůznějších vrstev společnosti a mezinárodními spojenci. Brzy vás budeme informovat o výsledcích,“ řekl bez dalších podrobností Ghaní. Podle něj se vláda nechce vzdát úspěchů, kterých země dosáhla za posledních dvacet let, tedy po invazi vedené Spojenými státy.

„Chápu, že máte obavy o budoucnost, a jako prezident vás ujišťuji, že se pokusím zabránit další nestabilitě, násilí a nuceným útěkům občanů,“ dodal prezident.

Povstalci dobyli další provinční metropoli

V sobotu Taliban také obsadil město Zarí Šarán, které je metropolí provincie Paktika u východních hranic s Pákistánem. Včetně Paktiky se povstalci za uplynulý týden zmocnili 19 provinčních metropolí, kterých je celkem 34, a kontrolují většinu severu, západu a jihu země.

Město Mazáre Šaríf se 400 tisíci obyvateli bylo spolu s metropolí Kábulem a východoafghánským Dželálábádem jedním ze zbývajících tří velkých měst, v nichž zatím udržela kontrolu afghánská vláda.

Prezident Ghaní si je strategického významu Mazáre Šarífu dobře vědom a do města ve středu osobně přiletěl, aby vyburcoval místní vládce k odhodlané obraně. Setkal se s vůdci milicí, které vládu podporují, uvedla AP.

Provizorní uprchlický tábor v Kábulu
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Podle AP se bojovníci Talibanu také citelně přiblížili ke Kábulu, když ve stejnojmenné provincii obsadili okres Čar Asjáb vzdálený asi deset kilometrů jižně od metropole. Agentura s odkazem na vyjádření poslankyně Homy Ahmadíové rovněž uvedla, že Taliban už má pod kontrolou i celou provincii Lógar, jejíž správní středisko Púli Alam povstalci ovládli v pátek.

Lidé prchají z obsazených oblastí

Do afghánské metropole prchají z míst dobytých Talibanem tisíce lidí. „Vypadá teď jako frontová linie, jako město duchů… Lidé se buď dali na útěk, nebo se skrývají ve svých domech,“ citovala agentura Reuters jednoho ze členů městské rady v západoafghánském Herátu, který má 600 tisíc obyvatel.

Taliban podle agentury AP mimo jiné obsadil rozhlasovou stanici v jihoafghánském Kandaháru a přejmenoval ji na Hlas šaríe. Šaría je náboženské právo vycházející ze zásad islámu a prosazované Talibanem. Kandahárský Hlas šaríe má napříště vysílat zpravodajství a citáty z koránu a nepočítá se s tím, že by do programu zařazoval hudbu.

Lidé v této souvislosti vzpomínají na vládu Talibanu v letech 1996-2001, kdy rozhlas nenabízel populární hudbu, ženy většinou nesměly chodit do práce a dívky do škol a kdy ženy mohly vycházet z domu pouze se zahalenou tváří a v doprovodu mužského příbuzného.

V Kábulu se podle Reuters mnozí uprchlíci v posledních dnech uchýlili do městských parků, kde táboří často jen pod minimálními přístřešky. Lidé v metropoli skupují rýži i další potraviny a také léky a zdravotnický materiál.

„V posledním týdnu přicházeli lidé zejména ze severu, kde se bojovalo. Teď, když se boje rozhořely (i na jihu)… se to zřejmě odrazí na počtech lidí, kteří budou proudit na jih metropole,“ popsal situaci v Kábulu zpravodaj stanice Al-Džazíra Rob McBride. Podle něj ale desetitisíce nových uprchlíků znamenají, že humanitární situace ve městě je hrozivá.

Kvůli bojům opustilo od začátku roku své domovy na 400 tisíc Afghánců, z toho 250 tisíc od května. O získání víza do některé země mají nyní v Kábulu zájem podle Reuters desetitisíce lidí. Mnohé státy přitom provoz svých zastupitelských úřadů omezují nebo ambasády zcela uzavírají.

Na ambasádě USA se likvidují citlivé dokumenty

Zaměstnanci amerického velvyslanectví v Kábulu už dostali od svých nadřízených instrukce, aby začali se skartací citlivých dokumentů, informovaly agentura AFP a stanice CNN. Zničit postupně mají také americké vlajky, oblečení se značkou a názvem ambasády a všechny další předměty, které by mohli povstalci z hnutí Taliban využít ve své propagandě.

Podle mluvčího amerického ministerstva se ale jedná o postup, který běžně dodržují americká velvyslanectví na celém světě v případě, kdy se chystá výrazné omezení počtu zaměstnanců úřadu. Do afghánského hlavního města už dorazila většina z tří tisíc amerických vojáků, kteří mají pomáhat s evakuací personálu velvyslanectví USA.

Prezident Joe Biden také infomoval o tom, že počet těchto vojáků se zvýší na pět tisíc. „Na základě doporučení našich diplomatických, vojenských a zpravodajských týmů jsem schválil rozmístění přibližně pěti tisíc amerických vojáků, abychom zajistili řádné a bezpečné stažení amerického personálu a dalšího spojeneckého personálu,“ uvedl s tím, že evakuace se týká i Afghánců ve speciálním vízovém programu.

USA má evakuovat diplomaty a jejich spolupracovníky včetně místních tlumočníků. Podle různých odhadů se to týká zhruba třiceti tisíc osob.

„Další rok nebo dalších pět let vojenské přítomnosti USA by nemělo žádný význam, pokud afghánská armáda nemůže nebo nechce udržet svou vlastní zemi,“ uvedl prezident. „Byl jsem čtvrtým prezidentem, který velel americkým vojskům v Afghánistánu – dva republikáni a dva demokraté. Nechtěl bych předat tuto válku pátému (prezidentovi) a nepředám ji,“ uvedl na závěr prohlášení Biden a zopakoval svou podporu afghánské vládě.  

Kanada přijme 20 tisíc Afghánců

Kanada umožní na své území příchod 20 tisícům Afghánců ze skupin, kterým více hrozí násilí ze strany Talibanu. Jedná se například o humanitární pracovníky, novináře, členy náboženských či sexuálních menšin či veřejně aktivní ženy. Za jak dlouho chce svůj plán uskutečnit, ale vláda neoznámila.

„Vzhledem k tomu, že Taliban získává kontrolu nad Afghánistánem, čím dál více Afghánců je v ohrožení života,“ uvedl ministr pro migraci Marco Mendicino. Podle něj se situace v asijské zemi zhoršuje každou hodinou, a proto je nutné jednat. 

Do Kanady se budou smět vystěhovat i Afghánci, kteří spolupracovali s armádou, velvyslanectvím či jinými oficiálními organizacemi této severoamerické země. Těch by mohlo být společně s rodinnými příslušníky několik tisíc.

Ministr obrany Harjit Sajjan uvedl, že s vystěhováním bývalých spolupracovníků armády a velvyslanectví pomáhají v Afghánistánu i kanadské speciální síly. Další detaily kvůli bezpečnostním okolnostem sdělit nechtěl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...