Šéfka federálního soudu ve Washingtonu Beryl Howellová v pondělí naznačila, že americká prokuratura zaujímá příliš mírný postoj vůči stíhaným v souvislosti s lednovým útokem na Kapitol. Při stání s jedním z podezřelých se žalobců zeptala, proč chtějí od obžalovaných vybrat na pokutách dohromady jen 1,5 milionu dolarů (325 milionů korun), když federální pokladnu vyjdou nepokoje i s návaznými opatřeními na stovky milionů dolarů.
Proč tak málo, diví se soudkyně pokutám za Kapitol. Prokuratura chce miliony místo miliard
Howellová se již dříve prokurátorů při slyšení dotazovala, zda nejsou vůči některým obžalovaným příliš shovívaví, když s nimi uzavírají dohody, na jejichž základě se například přiznají jen k jednomu přestupku. Soudkyně uvedla, že účastníci nepokojů „terorizovali členy Kongresu“, a ptala se prokurátorů, zda má vláda vůbec zájem, aby některé případy posloužily jako odstrašující příklady.
V pondělí pak chtěla po státních zástupcích vědět, proč požadují po osobách odsouzených za trestný čin v souvislosti s výtržnostmi dva tisíce dolarů (43 300 korun) a pět set dolarů (10 800 korun) po těch, jež se přiznají k přestupku.
Soudkyně prohlásila, že je postupem prokuratury „trochu překvapena“. Ministerstvo spravedlnosti přišlo s odhadem na vyčíslení škod v Kongresu v polovině června. V soudních dokumentech předeslali, že celková suma činí přibližně 1,5 milionu dolarů.
Howellová nicméně svou poznámkou narážela na bezpečnostní zákon schválený na konci července, který uvolnil 521 milionů dolarů (11,3 miliardy korun) na zaplacení několikaměsíční přítomnosti národní gardy po lednových útocích, 70 milionů dolarů (1,5 miliardy korun) pro policii střežící budovu Kapitolu a dalších 300 milionů (6,5 miliardy korun) na posílení bezpečnostních opatření budovy Kongresu.
Tyto prostředky podle soudkyně musí daňoví poplatníci uhradit v přímém důsledku lednových nepokojů, od účastníků útoku však prokuratura požaduje zaplatit jen zlomek této částky.
Prokuratura částku vysvětlí do konce října
Ministerstvo spravedlnosti věc pro média nekomentovalo, soudkyni pouze dalo na srozuměnou, že do října vysvětlí, jak vyčíslilo částku, kterou se nyní snaží pokutami vybrat.
Útok stoupenců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa na Kapitol stál podle úřadů život pět lidí, další čtyři policisté pak v následujících měsících spáchali sebevraždu. Trumpovi příznivci se snažili zabránit zákonodárcům ve formálním potvrzení volebního vítězství demokrata Joea Bidena.
Exprezident předtím vedl několik měsíců dlouhou dezinformační kampaň, v níž označoval výsledek voleb za zfalšovaný, ačkoliv se mu o tom nepodařilo přesvědčit soudy, volební činitele ani členy vlastní vlády. V tvrzeních, že volby byly „ukradené“, Trump pokračuje i nadále.
Prokurátoři stíhají v souvislosti s nepokoji přes pět stovek lidí, většinu z nich za přestupky, některé však za trestné činy včetně útoků na policisty. Několik kauz pak vedou rovněž proti organizovaným extremistickým skupinám, které podle nich útok na Kapitol dopředu plánovaly a chystaly se na něj, na rozdíl od většiny jiných účastníků, kteří se podle nich nechali strhnout v den demonstrace rozvášněným davem.
