Na Sibiři shořely dva miliony hektarů lesa, vláda poslala na pomoc armádu

3 minuty
Horizont ČT24: Mohutné lesní požáry na Sibiři
Zdroj: ČT24

Současné požáry na Sibiři mohou být nejhorší v historii. Dosud shořely skoro dva miliony hektarů lesa. Do Jakutska, který je nejvíc postiženou oblastí, poslala vláda armádu. Teploty v regionu letos dosáhly rekordních téměř 40 stupňů Celsia. Roztává i místní permafrost. Podle úřadů je to další doklad změn klimatu.

Týmy dobrovolníků se snaží vysekávat holé bariéry, aby se přes ně požár nedostal. Ivan Nikiforov se spolu s kolegy vzdal načas kancelářské práce ve městě. Do přírody nevyjel za čerstvým vzduchem, ale bojovat se všudypřítomným kouřem. „Myslím, že je důležité se zapojit byť jako dobrovolník, protože náš kraj, naše republika mizí v plamenech,“ upozorňuje.

Dýmem z lesních požárů na východě Ruska se dusí stále více vesnic a měst. Oblaka kouře zasáhla i ostrov Sachalin, vzdálený více než 1700 kilometrů.

Snímky a videa z Jakutska, kde žije více než čtvrt milionu lidí, zachytily v ulicích tak hustý dým, že bránil pohledu na slunce. Mnoho lidí má ale pochyby o úředních hlášeních o likvidaci mnoha požárů. „Dobře, že všechno uhasili, ale proč je tedy město zahaleno v kouři?“ položil otázku jeden z místních uživatelů internetu. „Z dýmu je nám špatně,“ dodal další.

Hašení lesních požárů v oblasti Jakutska
Zdroj: Reuters/Ministry of Defence of the Russian Federation

Kvůli požárům platí už týden nouzový stav také v Karelské oblasti, kde hoří tři desítky různých ohnisek. Požáry jsou tady každoročním jevem. Vznikají i při bouřkách, častěji ale vinou člověka. V posledních letech je živí nebývale vysoké teploty. Jen za týden shořelo v oblasti více plochy, než má Sardinie.

V celé zemi plameny podle oficiálních údajů zachvátily 1,7 milionu hektarů lesních porostů. Ochránci přírody se ale domnívají, že ve skutečnosti hoří lesy na ploše tří milionů hektarů.

Sezona lesních požárů v Rusku propuká každoročně v suchých letních měsících, v některých letech ale má obzvláště katastrofální průběh. Kreml zhoršení situace přičítá klimatickým změnám. Předloni se obětí požárů v nejrozlehlejší zemi světa stalo podle ochránců přírody z nevládní organizace Greenpeace na 15 milionů hektarů lesa. Hrozilo, že padne devět let starý rekord, kdy v Rusku shořelo 18,1 milionu hektarů lesa, což je plocha přesahující dvojnásobek rozlohy České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Irsko chce usnadnit nasazení jednotek v zámoří

Otázka evropské obrany se řeší i v Irsku, jednom z mála neutrálních států Evropské unie. Irské ozbrojené síly se až na výjimky a některé mírové mise OSN neúčastní žádných operací mimo své území. To by se teď mohlo změnit – vláda chystá úpravy, kterými by nasazení jednotek v zámoří usnadnila. Zvyšují se i výdaje na obranu po vzoru evropských partnerů, byť ze zemí EU dává Irsko i tak vůbec nejméně ze všech. Dublin vynakládá na armádu necelé půl procento HDP.
před 2 hhodinami

Tusk požádá v nejbližší době parlament o hlasování o důvěře vládě

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo bude dál odmítat žadatele o azyl na hranicích, řekl Dobrindt. Soudu navzdory

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nawrocki získal většinu mladých, jeho vítězství oslabí Tuskovu vládu

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.
před 8 hhodinami

V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).
před 9 hhodinami

Východní a severní křídlo NATO podporuje pět procent HDP na obranu

Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...