„Střílí kolem domu, zmobilizujte lidi.“ Haitský prezident volal před smrtí na policii

Haitský prezident Jovenel Moïse několik minut před tím, než byl v noci na sedmého července zavražděn, naléhavě žádal velitele místní policie a známého policistu o pomoc, která ale nedorazila včas. Informoval o tom v neděli deník Miami Herald. Několik minut po posledním telefonátu byl Moïse zastřelen, zatím ale není jasné, kdo za vraždou stojí. Na Haiti, které je nejchudší americkou zemí a léta je zmítáno sociálními nepokoji, protivládními protesty a násilím ozbrojených gangů, se v úterý ujme úřadu nový premiér Ariel Henry.

„Střílí kolem domu… zmobilizujte lidi,“ řekl do telefonu haitský prezident policejnímu veliteli několik minut poté, co se podle svědků ozvaly první výstřely v blízkosti prezidentovy soukromé rezidence na předměstí Port-au-Prince.

Moïse před smrtí údajně volal ještě známému policistovi ze zásahové jednotky, jehož jméno deník Miami Herald na jeho žádost neuvádí. „Potřebuji tvou pomoc. Jde mi o život. Přijeď rychle, přijeď a zachraň mi život,“ žádal naléhavě prezident v půl druhé ráno místního času.

Po telefonátu se policejní velitel snažil zjistit, co se děje. Během patnácti minut telefonoval čtyřem lidem, mimo jiné šéfovi bezpečnosti prezidentského paláce Dimitrimu Hérardovi. Právě role prezidentovy ochranky zůstává záhadou.

Při útoku totiž kromě prezidentského páru nebyl nikdo další zraněn. Hérarda, jehož policie už dříve podezřívala z nelegálního obchodu se zbraněmi, policie minulý týden zatkla, protože se nedostavil k výslechu. Zákaz vycestovat ze země má několik dalších policejních činitelů.

Mezinárodní vyšetřování

Tělo třiapadesátiletého prezidenta bylo nalezeno v jeho ložnici s tuctem střel, mimo jiné v hrudi, čele a břiše. Podle deníku Miami Herald měl Moïse také vyříznuté levé oko, což je praktika vúdú. Při útoku byla postřelena i první dáma, která se pak ze zranění zotavovala v Miami a o víkendu se vrátila do vlasti. Státní pohřeb jejího manžela se uskuteční v pátek v severohaitském městě Cap-Haitien. 

Na vyšetřování s haitskou prokuraturou spolupracují i americká FBI a kolegové z Kolumbie či Dominikánské republiky, jež sousedí s Haiti. Zatčeno bylo 18 bývalých kolumbijských vojáků, kteří jsou hlavními podezřelými – podle některých médií právě oni prezidenta zabili.

Jako jednoho z možných strůjců atentátu haitská policie zatkla haitského lékaře Christiana Emmanuela Sanona, který žil dlouho na Floridě a v červnu se vrátil do země. Zatím ale není zřejmé, zda měl vazby na někoho z haitské politické scény. Za vraždou může být také někdo z místních podnikatelů, jimž prezidentovy kroky překazily investice.

Moïse čelil nepokojům

Moïse od nástupu do úřadu v únoru 2017 čelil řadě protivládních protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci, rostoucím cenám i nepotrestané zpronevěře státních peněz za bývalého vedení země. Mnozí také vinili Moïseho z autoritářského způsobu vládnutí. Od začátku loňského roku prezident vládl pomocí dekretů, protože se kvůli nepokojům nekonaly parlamentní volby a poslancům a dvou třetinám senátorů vypršel mandát.

Dva dny před smrtí jmenoval prezident premiérem Ariela Henry, který ale nestačil nastoupit do úřadu. Po smrti prezidenta se tak vedení země ujal dosavadní premiér Claude Joseph, který by měl zůstat i v nové vládě jako ministr zahraničí, uvedla agentura EFE.

Podle televize France 24 by nová vláda měla vést zemi bez prezidenta do parlamentních a prezidentských voleb. Ty vyhlásil Moïse na 26. září, není ale jasné, zda nová vláda termín dodrží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 27 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 30 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...