Prozatímní premiér Haiti Joseph odstoupí, moc předá rivalovi Henrymu

Prozatímní premiér ostrovního státu Haiti Claude Joseph se chystá odstoupit z funkce a předat moc svému mocenskému rivalovi Arielovi Henrymu. Řekl to pro americký list The Washington Post, informaci následně zahraničním agenturám potvrdily i zdroje z haitských úřadů. Henryho do funkce jmenoval prezident Jovenel Moïse, a to dva dny předtím, než byl zavražděn.

Haitský ministr pro volby Mathias Pierre agentuře DPA řekl, že Joseph předá pravomoci premiéra Henrymu v úterý. Ve vládě ale bude dál zastávat post ministra zahraničí.

Jedenasedmdesátiletý Henry, bývalý ministr vnitra, získal podporu vlivných států a mezinárodních organizací, které o víkendu vyzvaly k výměně premiéra v této karibské zemi. Dnes podle agentury AP zveřejnil audionahrávku, v níž o sobě referuje jako o šéfovi vlády a vyzývá k jednotě. O jménech členů prozatímní vlády chce rozhodnout co nejdříve.

Joseph do nynějška tvrdil, že byl Henry sice jmenován, ale nestihl včas složit přísahu, proto nemá pravomoc vládnout jako prozatímní lídr. V pondělním rozhovoru ale Joseph prohlásil, že s Henrym v posledním týdnu opakovaně jednal a nakonec se rozhodl ustoupit „pro dobro státu“. 

„Každý, kdo mě zná, tak ví, že nemám zájem o tento (mocenský) souboj ani o žádné jiné převzetí moci,“ řekl Joseph listu The Washington Post. „Prezident (Moïse) mi byl přítelem. Zajímá mě jen to, abychom se pro něj dočkali spravedlnosti,“ dodal.

Velvyslanectví USA v krátké reakci na zprávu o výměně šéfa vlády uvedlo, že vyzývá občanskou společnost, aby při vytváření společenského konsenzu na Haiti hrála aktivní roli, což je podle ní klíčové pro posílení demokracie

„Vysoce nepřehledná politická situace“

Vlády cizích vlivných zemí i mezinárodní organizace po Moïseho vraždě původně uznávaly prozatímním lídrem Josepha. Přes víkend však velvyslanci ze skupiny Core, v níž jsou Spojené státy, Francie, Španělsko, Německo, Kanada, Brazílie, Evropská unie, OSN a Organizace amerických států (OAS), vyzvaly k výměně premiéra a k rychlému uspořádání prezidentských a parlamentních voleb. Joseph se tím podle The Washington Post dostal do diplomaticky neudržitelné pozice.

Třiapadesátiletý Moïse, který byl prezidentem od února 2017 a který za svého vládnutí čelil řadě protivládních protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci i obviněním z autoritářského způsobu vládnutí, byl zavražděn ve své rezidenci sedmého července. Kromě nyní uvolněného prezidentského postu na Haiti nefunguje ani sněmovna, které skončil před několika lety mandát. Horní komora také není kompletní. Prezident Moïse nefunkčnosti parlamentu využíval k vládnutí skrze prezidentské výnosy.

Zahraniční diplomaté označují politickou situaci na Haiti za vysoce nepřehlednou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 41 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...