NATO ukončilo po téměř dvaceti letech svoji vojenskou misi v Afghánistánu, uvedla DPA

Severoatlantická aliance (NATO) ukončila v tichosti po téměř dvaceti letech svoji vojenskou misi v Afghánistánu. Informovala o tom německá agentura DPA s odvoláním na zdroje z diplomacie a armádních kruhů. Vojáci, kteří se stále nacházejí v Afghánistánu a pocházejí ze zemí jako USA nebo Turecko, jsou podle informací agentury nyní zcela podřízeni národním velením.

Mise NATO v zemi byla zahájena po útocích z 11. září 2001 na dvojici mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku a na Pentagon na žádost USA s cílem zabránit šíření terorismu z Afghánistánu.

V letech 2003 až 2014 vedlo NATO v zemi Mezinárodní podpůrné bezpečnostní síly (ISAF), které v době svého největšího rozmachu čítaly přes 130 tisíc vojáků. Následně nahradila ISAF nová nebojová alianční mise Resolute Support (Rozhodná podpora), jejímž úkolem byl výcvik afghánských bezpečnostních složek.

Odchod ze země NATO oznámilo v dubnu. Jedním z důvodů, proč faktické ukončení vojenské mise nebylo dosud oficiálně oznámeno, může být podle DPA skutečnost, že v Afghánistánu je stále přítomna národní mise USA. Americký prezident Joe Biden ale nedávno uvedl, že Američané se stáhnou do konce srpna. Původně hovořil o 11. září. 

V pondělí se USA přiblížily k ukončení svého působení, když nejvýše postavený příslušník americké armády v zemi, generál Scott Miller, předal velení do rukou generála Franka McKenzieho, který působí v sídle vedení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM) na Floridě.

Na konci června se do České republiky vrátilo také posledních dvanáct českých vojáků s materiálem z alianční mise v Afghánistánu. Mise se od roku 2002 účastnilo přes jedenáct tisíc českých vojáků, čtrnáct jich zahynulo. 

Podmínka

USA se dohodly na stažení svých vojsk ze země s povstaleckým hnutím Taliban v únoru loňského roku pod podmínkou, že povstalci zajistí, aby se z Afghánistánu nestala základna pro útoky vůči Spojeným státům a jejich spojencům. Tuto část dohody Taliban podle agentury AP zatím zřejmě dodržuje, v poslední době však výrazně posiluje svůj vliv a kontrolu nad územími.

Islamisté se chlubí videi, na kterých se afghánští vojáci bez jediného výstřelu vzdávají nepříteli. S přibližujícím se nebezpečím se ve městech samovolně formují milice. Země se propadá do válečného chaosu a Taliban rozšiřuje své pozice.

 Několik dní poté, co se zmocnil odlehlého okresu na severu Afghánistánu, vydali jeho představitelé první nařízení, která zaslali místnímu imámovi. V dopise mimo jiné stálo, že ženy nesmějí chodit nakupovat na tržiště bez mužského doprovodu a muži si nesmějí holit vousy, uvedl podle agentury AFP pětadvacetiletý Sefatulláh, který v okrese Kalafagan žije. Povstalci rovněž zakázali kouření a varovali před přísnými tresty v případě porušení pravidel.

Od 1. května, kdy Spojené státy a Severoatlantická aliance zahájily stahování posledních vojáků z Afghánistánu, ovládl Taliban velkou část afghánského území, obsadil klíčové hraniční přechody a obklíčil řadu provinčních metropolí. V některých oblastech, které se dostaly pod jeho vládu, hnutí znovu zavádí přísnou interpretaci islámského práva šaría.

Minulý měsíc se Taliban zmocnil kromě jiného města Šar Chán Bandár, hlavního přechodu na hranici Afghánistánu a Tádžikistánu. „Poté, co padl Šar Chán Bandár, Taliban zakázal ženám vycházet ze svých domovů,“ řekla agentuře AFP Afghánka Sadžída, která v té době pracovala v místní továrně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Atmosféru v Davosu poznamenaly americké snahy o získání Grónska

Atmosféru na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu ovlivnilo úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná delegace, kterou Washington na fórum vyslal. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů. Ve středu se v Davosu čeká Trumpovo vystoupení.
před 12 mminutami

V Bratislavě jednají ministři obrany Česka a Slovenska

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci Zůna. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. V otázce Grónska věří Česko i Slovensko, že vše podaří vyřešit jednáním na diplomatické úrovni. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 21 mminutami

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 22 mminutami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 1 hhodinou

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali rok Trumpa v úřadu

V úterý to byl rok od začátku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za dvanáct měsíců stihl nejen proměnit Bílý dům, když zboural jeho východní křídlo, ale i Ameriku a pravidla globálního řádu. Trumpovo úřadování probrali také hosté v Událostech, komentářích. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) Trumpa považují za mírotvůrce. Oceňují také určité změny v ideologické rovině. Podle exministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je výsledkem Trumpova roku rozklad světového řádu a systému, člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL) hovoří o „krizi vzájemné důvěry a vztahů“. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 6 hhodinami
Načítání...