Putin podpořil Lukašenka ve sporu o nebe. Kauzu Pratasevič nazval vzplanutím emocí

Vladimir Putin před setkáním s Alexandrem Lukašenkem v Soči označil události kolem nuceného přistání letounu společnosti Ryanair v Minsku za další kolo vzplanutí emocí. Běloruské úřady tímto způsobem v neděli dosáhly zatčení opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně. Ta je podle nového vyjádření svého právníka v pořádku. Agentura TASS také zaznamenala, že Putin v úvodu protokolární části jednání navrhl svému hostu koupání v moři. Reuters píše, že mu nabídl ve sporu se Západem podporu. Litva s Běloruskem si mezitím vyhostily diplomaty.

„Děkuji, že jste přijel, jak jsme se na tom dohodli ještě před dalším kolem… vzplanutí emocí. Ano, vzplanutí emocí,“ pronesl podle TASS Putin, přičemž udělal krátkou pomlku, když se obrátil na Lukašenka, než větu dokončil. „I bez těchto událostí máme o čem hovořit,“ dodal.

Podle politologa Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy je časté setkávání politiků výrazem událostí, které se obou blízce dotýkají. Lukašenko čelí největší krizi za více než čtvrt století a Rusko tam má životní zájmy, které hodlá s plnou vervou prosazovat, je přesvědčen.

Vztahy jsou podle něj výrazně asymetrické, Bělorusko je závislé téměř ve všem. Oba státy dlouhodobě avizují snahu o integraci, ale ta dosud zůstává na papíře. „Poslední krize představuje z pohledu Ruska velkou příležitost, jak tyto integrační projekty posunout dopředu,“ říká Šír s tím, že Lukašenko vyšel z povolební krize oslaben.

Nahrávám video

Lukašenko uvedl, že Putinovi přivezl materiály, které mu pomohou porozumět, o co v Pratasevičově případě jde. „Vzal jsem některé dokumenty, ukážu vám je, abyste pochopil, co se děje, abyste pochopil, co je to za lidi,“ prohlásil. Přitom dodal, že je to pokus „dostat situaci až na úroveň srpna loňského roku“. Odkázal tak na masivní protesty po zfalšovaných prezidentských volbách.

Hovořit chtěl i o tom, že kvůli koronaviru nefunguje letecké spojení mezi oběma zeměmi, které formálně tvoří jediný svazový stát. „Situace s Ruskem je skoro absurdní. Železniční spojení je otevřené každému, kdo chce. Ale lety jsou omezené,“ prohlásil před schůzkou Lukašenko.

Dvojí metr

Putin obvinil Západ z dvojího metru v souvislosti s incidentem z roku 2013, kdy západoevropské země zrušily právo průletu pro letoun bolivijského prezidenta Eva Moralese mířícího z Moskvy domů. Ten tak musel přistát ve Vídni. Existovalo tehdy podezření, že Morales veze na palubě speciálu Edwarda Snowdena.

Místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO) v Událostech, komentářích tento argument odmítl s tím, že letadlo Moralese je státní a vztahují se na něj jiná pravidla. Hlavně nevzlétla žádná stíhačka, nebyly ohroženy životy civilistů a všechny státy se poté omluvily.

S argumentem se naopak ztotožnila europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Přidala ještě událost z 21. října 2016, kdy ukrajinský dispečer nařídil pod hrozbou vzletu stíhaček návrat linkovému letu společnosti Belavia do Minsku 50 kilometrů před běloruskou hranicí. Po přistání ukrajinská policie podle Belavie nakrátko zadržela občana Arménie, který do Minsku odletěl večerním spojem.

Nahrávám video

Upozornila také, že zdaleka není jasné, co se nyní s letounem nad Běloruskem stalo. „Především by to měl někdo vyšetřit,“ apelovala Konečná s tím, že rozhodně nemá na mysli ministry zahraničí EU nebo členy Evropské rady. Ze zatím zveřejněné komunikace podle ní vyplývá, že piloti přistáli dobrovolně.

Naopak Bžoch považuje případ ze známých informací za jasný. Detaily chce došetřit, ale základní informace, že letadlo přistálo, aby policie mohla zatknout Prataseviče, se mu zdá evidentní. Lukašenko chce podle poslance opozičním aktivistům vzkázat, že na ně může i v emigraci.

Spor o nebe

Běloruský autoritářský vůdce do ruského Soči přiletěl, aby, jak sám řekl, Putinovi vysvětlil, co se nyní v Bělorusku děje. A to včetně nedělního zásahu běloruských úřadů, které přiměly komerční let společnosti Ryanair na trase Atény-Vilnius k nouzovému přistání v běloruské metropoli.

Podle kritiků bylo cílem zatknout novináře Prataseviče, který se podílel na informování o rozsáhlých demonstracích. Tomu nyní hrozí ve vlasti podle ruských médií 15 let vězení za pořádání masových nepokojů.

Policie s Pratasevičem zadržela i ruskou občanku Sofiji Sapegaovou. „Advokát dnes Sofiji navštívil v místě, kde je zadržovaná. Vypadá plná energie a zdravě. Podle jejích slov nebyla od okamžiku zatčení do teď vystavena žádnému fyzickému násilí,“ sdělil v pátek podle agentury TASS právník Aljaksandr Filanovič.

Řada evropských zemí poté zakázala přelet běloruských aerolinií a svým společnostem doporučila vyhnout se Bělorusku. Rusko poté nevpustilo nad své území několik letadel, která se Bělorusku vyhnula.

Kauza má i diplomatický rozměr. Litevské ministerstvo zahraničí oznámilo vyhoštění dvou běloruských diplomatů, jejichž aktivity označilo za „neslučitelné“ s diplomatickým statusem. Zároveň vyjádřilo nesouhlas s potlačováním běloruské občanské společnosti a nezávislých médií. Bělorusko v bezprostřední odvetě označilo za nežádoucí dva litevské diplomaty v Minsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vedra drtí Evropu, v Německu se teploty pohybují kolem čtyřicítky

Teplé počasí v Evropě o víkendu graduje. V Německu padl v sobotu jen den starý teplotní rekord, podobně jako v Dánsku. Nová červnová maxima zaznamenali na Slovensku. Agentura AFP pak propočetla, že nejméně 193 milionů obyvatel Evropy v sobotu zažije teploty přesahující 35 stupňů Celsia. Vlna veder se nyní přesouvá ze západní Evropy na její severovýchod.
16:11Aktualizovánopřed 29 mminutami

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Mnozí opatření umí obejít

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán, ten reagoval útoky na cíle v regionu

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu, uvedlo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou zbrojovku ve Volgogradu

Ukrajina zasáhla v ruském Volgogradu střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, který vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Uvádějí to zprávy na sociálních sítích a informoval o tom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily rovněž úřady Volgogradské oblasti, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí. Ukrajinská zpravodajská služba SBU později sdělila, že opět zasáhla ropnou stanici, která dodává palivo Moskvě. Ukrajina za sobotu uvádí po ruských útocích nejméně jednu oběť a přes dvacet zraněných.
09:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do Venezuely odlétli čeští záchranáři. V troskách přežívají lidé, odhadují

Čeští záchranáři předpokládají, že po zemětřesení ve Venezuele přežívají v části poškozených budov lidé. Budou se snažit zachránit ty, kterým lze pomoci, uvedli před odletem z pražského letiště do místa katastrofy. Česko posílá do Venezuely sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů z týmu USAR specializovaného na vyprošťování lidí ze sutin. Záchranáři odcestovali z Prahy krátce po sobotním poledni.
před 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do nejvíce postiženého státu

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen, informovala agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady dle agentury DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
02:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 14 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...