Putin podpořil Lukašenka ve sporu o nebe. Kauzu Pratasevič nazval vzplanutím emocí

Vladimir Putin před setkáním s Alexandrem Lukašenkem v Soči označil události kolem nuceného přistání letounu společnosti Ryanair v Minsku za další kolo vzplanutí emocí. Běloruské úřady tímto způsobem v neděli dosáhly zatčení opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně. Ta je podle nového vyjádření svého právníka v pořádku. Agentura TASS také zaznamenala, že Putin v úvodu protokolární části jednání navrhl svému hostu koupání v moři. Reuters píše, že mu nabídl ve sporu se Západem podporu. Litva s Běloruskem si mezitím vyhostily diplomaty.

„Děkuji, že jste přijel, jak jsme se na tom dohodli ještě před dalším kolem… vzplanutí emocí. Ano, vzplanutí emocí,“ pronesl podle TASS Putin, přičemž udělal krátkou pomlku, když se obrátil na Lukašenka, než větu dokončil. „I bez těchto událostí máme o čem hovořit,“ dodal.

Podle politologa Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy je časté setkávání politiků výrazem událostí, které se obou blízce dotýkají. Lukašenko čelí největší krizi za více než čtvrt století a Rusko tam má životní zájmy, které hodlá s plnou vervou prosazovat, je přesvědčen.

Vztahy jsou podle něj výrazně asymetrické, Bělorusko je závislé téměř ve všem. Oba státy dlouhodobě avizují snahu o integraci, ale ta dosud zůstává na papíře. „Poslední krize představuje z pohledu Ruska velkou příležitost, jak tyto integrační projekty posunout dopředu,“ říká Šír s tím, že Lukašenko vyšel z povolební krize oslaben.

7 minut
Horizont ČT24: Kauza Pratasevič s komentářem Jana Šíra
Zdroj: ČT24

Lukašenko uvedl, že Putinovi přivezl materiály, které mu pomohou porozumět, o co v Pratasevičově případě jde. „Vzal jsem některé dokumenty, ukážu vám je, abyste pochopil, co se děje, abyste pochopil, co je to za lidi,“ prohlásil. Přitom dodal, že je to pokus „dostat situaci až na úroveň srpna loňského roku“. Odkázal tak na masivní protesty po zfalšovaných prezidentských volbách.

Hovořit chtěl i o tom, že kvůli koronaviru nefunguje letecké spojení mezi oběma zeměmi, které formálně tvoří jediný svazový stát. „Situace s Ruskem je skoro absurdní. Železniční spojení je otevřené každému, kdo chce. Ale lety jsou omezené,“ prohlásil před schůzkou Lukašenko.

Dvojí metr

Putin obvinil Západ z dvojího metru v souvislosti s incidentem z roku 2013, kdy západoevropské země zrušily právo průletu pro letoun bolivijského prezidenta Eva Moralese mířícího z Moskvy domů. Ten tak musel přistát ve Vídni. Existovalo tehdy podezření, že Morales veze na palubě speciálu Edwarda Snowdena.

Místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO) v Událostech, komentářích tento argument odmítl s tím, že letadlo Moralese je státní a vztahují se na něj jiná pravidla. Hlavně nevzlétla žádná stíhačka, nebyly ohroženy životy civilistů a všechny státy se poté omluvily.

S argumentem se naopak ztotožnila europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Přidala ještě událost z 21. října 2016, kdy ukrajinský dispečer nařídil pod hrozbou vzletu stíhaček návrat linkovému letu společnosti Belavia do Minsku 50 kilometrů před běloruskou hranicí. Po přistání ukrajinská policie podle Belavie nakrátko zadržela občana Arménie, který do Minsku odletěl večerním spojem.

15 minut
Události, komentáře: Jaroslav Bžoch a Kateřina Konečná o kauze Pratasevič
Zdroj: ČT24

Upozornila také, že zdaleka není jasné, co se nyní s letounem nad Běloruskem stalo. „Především by to měl někdo vyšetřit,“ apelovala Konečná s tím, že rozhodně nemá na mysli ministry zahraničí EU nebo členy Evropské rady. Ze zatím zveřejněné komunikace podle ní vyplývá, že piloti přistáli dobrovolně.

Naopak Bžoch považuje případ ze známých informací za jasný. Detaily chce došetřit, ale základní informace, že letadlo přistálo, aby policie mohla zatknout Prataseviče, se mu zdá evidentní. Lukašenko chce podle poslance opozičním aktivistům vzkázat, že na ně může i v emigraci.

Spor o nebe

Běloruský autoritářský vůdce do ruského Soči přiletěl, aby, jak sám řekl, Putinovi vysvětlil, co se nyní v Bělorusku děje. A to včetně nedělního zásahu běloruských úřadů, které přiměly komerční let společnosti Ryanair na trase Atény-Vilnius k nouzovému přistání v běloruské metropoli.

Podle kritiků bylo cílem zatknout novináře Prataseviče, který se podílel na informování o rozsáhlých demonstracích. Tomu nyní hrozí ve vlasti podle ruských médií 15 let vězení za pořádání masových nepokojů.

Policie s Pratasevičem zadržela i ruskou občanku Sofiji Sapegaovou. „Advokát dnes Sofiji navštívil v místě, kde je zadržovaná. Vypadá plná energie a zdravě. Podle jejích slov nebyla od okamžiku zatčení do teď vystavena žádnému fyzickému násilí,“ sdělil v pátek podle agentury TASS právník Aljaksandr Filanovič.

Řada evropských zemí poté zakázala přelet běloruských aerolinií a svým společnostem doporučila vyhnout se Bělorusku. Rusko poté nevpustilo nad své území několik letadel, která se Bělorusku vyhnula.

Kauza má i diplomatický rozměr. Litevské ministerstvo zahraničí oznámilo vyhoštění dvou běloruských diplomatů, jejichž aktivity označilo za „neslučitelné“ s diplomatickým statusem. Zároveň vyjádřilo nesouhlas s potlačováním běloruské občanské společnosti a nezávislých médií. Bělorusko v bezprostřední odvetě označilo za nežádoucí dva litevské diplomaty v Minsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomáhala s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu. V Kyjevské oblasti zasáhli mimo jiné železniční nádraží a zranili několik lidí. Škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně Lucké oblasti na západě země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, a způsobily tak výpadky dodávek proudu. Kvůli náletu vzlétlo polské letectvo k ochraně polského vzdušného prostoru, za spolupráci poděkovalo i české armádě.
09:12Aktualizovánopřed 10 mminutami

Afghánistán hlásí po ostřelování s Pákistánem čtyři mrtvé civilisty

Afghánské úřady tvrdí, že nejméně čtyři civilisté zahynuli v pohraniční oblasti země při ostřelování s Pákistánem. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 33 mminutami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 2 hhodinami

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 10 hhodinami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...