Napoleon dělí Francii. Macron chce připomenout výročí, mnohým ale vadí, že zavedl otroctví

Francie se chystá na květnové dvousté výročí úmrtí Napoleona Bonaparta. Prezident Emmanuel Macron už oznámil, že se vzpomínkových akcí – na rozdíl od předchozích prezidentů – zúčastní. Napoleon je ve Francii zdrojem kontroverzí, hlavně kvůli tomu, že na začátku devatenáctého století znovu zavedl otroctví. Úřady se obávají protestních akcí a ničení soch.

Video Události
video

Události: Francie se chystá na výročí úmrtí Napoleona

Zdroj: ČT

Pro slavného císaře to může být druhé Waterloo, dvě stě let po jeho úmrtí. Místo Prusů a Britů ho ale tentokrát ohrožují jeho vlastní postoje k otroctví. Francie v posledních měsících zažila řadu útoků na historické postavy, které otrokářství symbolizují –jako ministr financí za vlády Ludvíka XIV Jean-Baptiste Colbert.

„V boji proti rasismu a za změnu francouzské mentality i filozofie musíme strhávat sochy, které reprezentují zločiny,“ říká vedoucí Ligy na ochranu původních obyvatel Afriky Egountchi Behanzin.

Terčem podobných útoků se už v minulosti stal i sám Napoleon. Na výročí už se připravují některé organizace bojující proti rasismu a za revizi výkladu historie. Sochy, busty, obrazy i ulice nesoucí Napoleonovo jméno budou mít zvýšenou ochranu.

„Riziko tady je. Ale racionální důvod chybí. Ne že by Napoleon neměl chyby, ale je třeba pochopit smysl těchto symbolů, a proč byly instalovány,“ myslí si Giorgio Gremese, odborník na Napoleona z Université Paris Sorbonne.

Napoleonův odkaz

Ve Francii se bouřlivě debatuje o tom, jakou formou na Napoleona v době výročí vzpomínat. Tím spíše, že existuje řada historického materiálu připomínající období jeho vlády. Císař byl posedlý záznamy svých bitev, chtěl je uchovat pro příští generace. Objednával si proto obrazy, které je zachycovaly. Ve Versailles je jich k vidění na tři sta padesát.

Mimo to byl autorem občanského zákoníku, který byl inspirací pro legislativu v řadě dalších zemí. Založil moderní školy a přispěl k urbanistickému rozvoji francouzských měst, zejména Paříže. „Po revoluci vytvořil základní strukturu nových institucí. Velká část těch, u jejichž zrodu stál, funguje dodnes,“ vysvětluje hlavní konzervátor zámku ve Versailles Frédéric Lacaille. Napoleon založil třeba francouzskou centrální banku. 

K významnému výročí bude v polovině dubna otevřena v Paříži velká výstava. Prezident Macron si ho připomene v Invalidovně a pravděpodobně za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina.