Na Slovensku se po nástupu nové vlády Igora Matoviče rozjelo zatýkání ve velkém. Ve vazbě skončili policisté, prokurátoři, soudci i podnikatelé. Podle kabinetu jde o důsledek svobody, která rozvázala spravedlnosti ruce. Opozice nicméně říká, že jde o politickou vendetu. Pro Reportéry ČT na Slovensku natáčeli Adéla Paclíková a Michael Fiala.
Reportéři ČT: Slovensko zažilo vlnu zatýkání. Podle opozice se jedná o politickou vendetu
14 minut
Reportéři ČT: Od Bouřky k Vichřici
Slovenská policie během řady svých akcí zasahovala proti prokurátorům, policistům, soudcům či podnikatelům, a to převážně z dob minulých vlád. Obvinila například speciálního prokurátora z korupce a založení zločinecké skupiny, zatkla dva policejní prezidenty, šéfa národní protikorupční agentury nebo velitele protikorupční policie.
Policisté si přišli i pro bývalého ředitele kontrarozvědky a také jednoho z nejvlivnějších podnikatelů v zemi Jaroslava Haščáka, ten čelí obviněním z korupce a legalizace příjmů z trestné činnosti. „Nikdo si neuměl představit, že ti největší mafiáni, jejich přisluhovači nebo různí soudci, že to všechno bude za mřížemi. To je něco fantastického,“ okomentoval vlnu zatýkání ministr hospodářství Richard Sulík.
Mezi obviněnými jsou přitom lidé především z okolí strany expremiéra Roberta Fica Smer-SD. Ta na Slovensku dříve vládla dvanáct let, loni po vraždě novináře Jána Kuciaka nicméně ustoupila do pozadí. Fico sám vnímá policejní zatýkání jako pomstu nové garnitury. „Už se ani netají. Vždyť o tom mluví všichni otevřeně, že prokuratura by měla sloužit vládní koalici,“ prohlásil.
Matovič: Politická objednávka to být nemůže
Matovič ale tvrzení o politicky ovlivněné vlně zatýkání odmítá. „Politická objednávka to v žádném případě být nemůže,“ řekl. Šéfredaktor slovenského politicko-společenského týdeníku Týždeň Štefan Hríb uvedl, že „všechny trestně stíhané věci, jejichž exponenti jsou dnes ve vazbě nebo vězení, by nebyly možné díky volbám“, ve kterých zvítězil Matovič.
Premiérovo nyní vládnoucí hnutí OĽaNO totiž jarní volby v roce 2020 vyhrálo také díky tomu, že lidem slíbilo, že policii poskytne úplnou nezávislost. Na druhém místě za ním tehdy skončila strana Roberta Fica a jeho spolustraníka Petera Pellegriniho, jež byla vnímaná spíše jako symbol slovenské korupční minulosti. Pellegrini se posléze od strany odpojil a založil vlastní – Hlas-SD.
obrázek
Ta v současných volebních průzkumech jasně vede. Členové vlády se mezi sebou totiž hádají kvůli koronavirové krizi a Fico je obviňuje, že policejní zatýkání je jejich politickou hrou. Pellegrini stojí stranou těchto sporů a těží z toho, Matovič a jeho hnutí ztrácí podporu.
Boj proti korupci přitom po volbách na Slovensku skutečně probíhá. Během vlny zatýkání byl obviněn speciální prokurátor Dušan Kováčik. Toho policie loni v listopadu obvinila z maření vyšetřování a vynášení informací zločincům, řekl vedoucí investigativních projektů deníku SME Adam Valček.
Bývalý prokurátor si v minulosti například nechal přidělit 61 korupčních případů, z nichž pak nevyvodil žádnou žalobu. „Výsledky vyšetřování nebyly takové, aby mohla být podána žaloba,“ okomentoval své počínání tehdy Kováčik. Fico k jeho uvěznění uvedl, že bylo nařízené jako politická likvidace. To nicméně vyloučil prokurátor Úřadu speciální prokuratury Peter Kysel.
Kauza Gorila
K zásadním posunům došlo i v kauze Gorila. Tato aféra vypukla na konci roku 2011, kdy na internet unikly dokumenty s názvem Gorila, které popisují uplácení vysoce postavených úředníků a politiků na Slovensku v letech 2005 a 2006 za vlády premiéra Mikuláše Dzurindy finanční skupinou Penta.
V jednom z bytů v centru Bratislavy se měl tehdy slovenský finančník a spolumajitel skupiny Jaroslav Haščák tajně domlouvat s politiky a vysokými státními úředníky o tom, jak se budou rozprodávat státní podniky. Slovenské tajné službě se rozhovory podařilo nahrát, případem se vzápětí začala zabývat policie.
Na vyšetřování ale tehdy dohlížel právě Kováčik. „Ze strany prokurátora šlo o nátlak při provádění dokazování. Já jsem chtěl prověřovat každý detail, on dokola vyprávěl, že nemáme použitelné důkazy, skutek se nestal a trestní stíhání je třeba zastavit,“ uvedl bývalý vedoucí policejního týmu Gorila.
obrázek
Po zatčení Kováčika loni na podzim dostihla policie i podnikatele Haščáka. Obvinila ho, že nelegálně odkoupil nahrávku odposlechu Gorila, aby se zbavil důkazu. Spolu s ním byl obviněn i bývalý ředitel kontrarozvědky Lubomír Arpáš, který podle tajné služby vynesl nahrávku Gorila a prodal ji Haščákovi.
Arpášova firma zaplatila Pentě za nahrávku
Z textu policejního obvinění zároveň plyne, že poté, co Arpáš odešel z tajné služby, si založil firmu a začal Haščákově skupině Penta dodávat analýzy. Podle policie byl tento vztah provozovaný pouze za účelem legalizace platby za nahrávku Gorila. Kriminalisté uvedli, že Haščák, respektive jeho skupina Penta, za nahrávku zaplatil Arpášově firmě v přepočtu celkem pět milionů korun.
Slovenská policie tyto peníze v obvinění označuje jako úplatek, Haščákův advokát Lukáš Trojan to ale odmítá. „V obvinění mého klienta nejsou označeny žádné důkazy. Na Slovensku bohužel došlo k několika vlnám operací, které jsou motivovány takzvaným bojem s korupcí,“ uvedl právní zástupce. Po měsíci ve vazbě je Haščák nyní na svobodě. Arpáš je ale ve vazbě dosud.
Slovenští vyšetřovatelé se zaměřili i na bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara, který byl podle nich členem zločinecké skupiny. Tu měl vést podnikatel z Nitry Norbert Bödör, jenž se s exprezidentem údajně tajně scházel a ovlivňoval vyšetřování, píše se v policejním usnesení. O jejich schůzkách nyní vypovídají obvinění, kteří spolupracují s policií. Gašpar a Bödör zůstávají ve vazbě.
obrázek
Lučanský spáchal sebevraždu, Jankovská se o ni pokusila
Gašparovo místo v čele slovenské policie posléze zaujmul Milan Lučanský. Ten byl ale druhého prosince obviněn z pomoci zločinecké skupině a úplatkářství v hodnotě několika set tisíc eur. Lučanský před koncem roku 2020 spáchal ve vazbě sebevraždu. Jejími okolnostmi se nyní zabývá policie.
O sebevraždu se ve vazbě pokusila bývalá náměstkyně ministra spravedlnosti Monika Jankovská. Ta byla obviněna kvůli spolupráci s podnikatelem Marianem Kočnerem. Měla ovlivňovat soudní konání v jeho prospěch, klíčovým důkazem proti ní přitom byly zprávy z telefonu Mariana Kočnera.
Spolupráci s ním nejprve popřela, poté ale byla obviněna a po několika měsících se přiznala, že ho znala a pracovala s ním. „Byla mezi námi naprostá důvěra. Na jaře roku 2017 mě požádal, zda bychom si vzájemně nevyměnili kontakty v aplikaci Threema. On to navrhl a já jsem s tím souhlasila,“ uvedla Jankovská. Přiznala se i k ovlivňování jednotlivých případů, na kterých měl Kočner zájem. Šlo třeba o kauzu směnek televize Markíza, za kterou byl podnikatel odsouzen na devatenáct let.
